Jako velitel čety 38. pluku 2. pěší divize mající ve znaku indiána se Earl probojoval je svými muži celou západní Evropou až do Plzně a přinesl nám svobodu.
Neváhal dobrovolně nasazovat svůj život pro malý národ kdesi uprostřed Evropy. Skromný hrdina, jehož celoživotním krédem a posláním je pomáhat slabšíma a bít se za ně. Earl je zároveň nesmírně lidský a ani válečná vřava jej nezhrubla – po příchodu do Plzně se nevěnoval jen oslavám, myslel i na poražené soupeře: měl na starost příjem a kontrolu německých vojenských zajatců. Řadové vojáky konroloval a následně, pokud nebyli členy SS, propouštěl, aby se mohli vrátit do svých domovů (mimochodem - jak nemyslitelné u Rudé armády)
V USA válka neřádila, Hitler by si na Ameriku nikdy netroufl, přesto Earl neváhal ani chviličku a se zbraní v ruce bojoval se zlem na západní frontě 2. světové války. Po té, co splnil svojí úlohu, vrátil se domů a demobilizoval.
S Earlem se pravidelně setkávám na Slavnostech svobody v Plzni, kde je jako osvoboditel váženým a čestným hostem města Plzně a je ikonou májových oslav. V roce 2014 jsem jej navštívil na jeho ranči v Severní Karolíně. Bylo to nesmírně srdečné a emotivní setkání. Aniž by věděl, že přijedu (spolu se svými rodiči), pohostil nás mimo jiné vychlazeným plzeňským pivem. Jak sám říká, Plzeň je jeho druhým domovem a dokládají to i ty neustálé zásoby českého zlatavého moku v jeho lednici, které poprvé ochutnal v ty krásné májové dny roku 1945…
Celý jeho dramatický válečný příběh je zde:
http://dday.slavnostisvobody.cz/index.php?menu=veterans&submenu=seznam&id=33
