České stopy na normandských plážích 73 let po dni D

Naše rodinná dovolená do Normandie a Bretaně není jen o radovánkách na plážích severní a západní Francie, ale především o putování strhující vojenskou historií. Právě zde se odehrála největší vojenská operace v dějinách lidstva.

Náš hlavní cíl – několikakilometrové normandské pláže Utah, Omaha, Sword a Juno nás okamžitě pohltily atmosférou událostí z 6. června 1944, kdy se desetitisíce Američanů, Britů a Kanaďanů vylodily vstříc pomoci válkou strádané Evropě. V to kalné červnové ráno bylo moře silně rozbouřené a mraky nízko nad zemí značně ztěžovaly a komplikovaly leteckou podporu – bombardování i výsadek parašutistů do týla nepřítele. Zatímco hordy spojeneckých vojáků odhodlaně vyskakovaly z invazních člunů do mělkých a velmi neklidných vod kanálu La Manche, z německých bunkrů a kulometných hnízd vysoko na útesech nad plážemi byly kropeni deštěm kulek a granátů ze zbraní nepřítele. Pláže i vysoké vlny se v okamžicích zbarvily do ruda. Jen málo zrnek písku zůstalo bez poskvrny. Při pohledu na pláž z útesu se mi okamžitě v mysli vybavila a přehrála úvodní scéna ze Spielbergova filmu „Zahraňte vojína Ryana“.

Omaha 2017

 

Americký invazní člun 73 let  po dni D
Omaha 2017

 

Takto se zde v tento osudný den vylodili i naši drazí američtí přátelé Earl Ingram (jeho příběh zde a zde) a Stephen Mason (jeho příběh zde), kteří tuto vřavu díkybohu přežili a se svými druhy se dobyli až do Plzně, kde svojí válečnou misi úspěšně ukončili. Po r. 1989 se na toto místo už mnohokrát vrátili v rámci plzeňských Slavností svobody. Je nádherné, že v případě Earla tomu tak bylo i letos .

Stephen se v májové Plzni roku 1945 stačil i zamilovat a následně v katedrále sv. Bartoloměje i oženit se svojí manželkou Martou. Do letošního roku, kdy Stephen zemřel v téměř 100 letech, žili spokojeně na venkově v New Jersey, kde jsem je v roce 2014 navštívil. I po 70ti letech života za oceánem, hovoří paní Marta dokonale česky.

Earl Ingram žije na svém rančí v Severní Karolině a pravidelně každý rok patří v rámci květnových oslav k nejváženějším a nejobletovanějším válečným veteránům a sám se již řadí k plzeňským patriotům. Když jsem Earla u něj doma navštívil, tak aniž by o mé návštěvě tušil, pohostil mne plzeňským pivem.

Obě návštěvy byly nesmírně srdečné a nezapomenutelné. V průběhu obou setkání vznikly fotografie. Nyní jsem na „jejich“ pláži Omaha vyfotil své syny právě s těmito fotografiemi obou hrdinů. Přesně po 73 letech a 1 měsíci od jejich vylodění. Po návratu z cesty tyto vytištěné fotografie pošlu Earlovi a paní Martě přes oceán, spolu s lahvičkami odebraného plážového písku z Omahy a mořské vody, která tento písek neustále omývá. Uctíme památku Steva a vzpomínku na Earla, ale i na statisíce jejich druhů ve zbrani, kteří nezištně pomohli Evropě ve chvíli, kdy to zoufale potřebovala. Nutno dodat, že kdyby chtěli, mohli si užívat bezstarostného mládí (a v té době populárního swingu a jazzu) od New Yorku po Kalifornii. Hitler se Ameriky bál a nikdy by je neohrozil.  

Stephen Mason a paní Marta
Earl Ingram
Omaha 2017

 

Nad plážemi je vybudován monumentální památník a hřbitov, který je osázen desetitisíci kříži a Davidovými hvězdami (dle vyznání padlých) z bílého mramoru. V kameni je vytesáno jméno vojáka, hodnost, jednotka ve které sloužil, stát USA ze kterého pochází a datum úmrtí. Ostatky zde nejsou. Pokud to bylo možné, oběti, jak je v americké armádě zvykem, byly posmrtně převezeny do svých domovů a pohřbeni do rodinných nebo vojenských hrobů.

Pohled na pláž Omaha z vojenského hřbitova
Hrbitov nad Omahou

 Při procházení jednotlivých křížů jsem na jednom z nich objevil jméno William Kohout ze státu Illinois. Američan nepochybně s českými kořeny a předky. Právě Chicago ve státě Illinois bylo koncem 19. století hlavní mekkou českých emigrantů, přicházejících do Ameriky za lepším životem. Dal jsem si za cíl vypátrat příbuzné W. Kohouta a navázat s nimi kontakt. Pokud se to podaří i jim pošlu symbolickou vodu a písek z Omahy.

 

Každé ráno Francouzi s Američany nad hřbitovem vyvěšují americkou vlajku. Měli jsme to štěstí, že jsme byli přítomni při jejím večerním ceremoniálním svěšování a skládání v cíp.

Ceremoniání svěšení a složení vlajky v cíp.

Součástí pohřebiště je rozlehlý památník a muzeum, kde je kromě vkusné multimediální prezentace konfliktu i mnoho unikátních artefaktů a válečných relikvií z bitvy. V jedné z místností jsou neustále předčítána jména padlých. Jsou zde zmapovány životní příběhy zámořských žen i mužů, kteří na evropském bojišti přišli o život. Celé to působí velmi pietně, důstojně a realisticky a jediné co Vás neustále v hlavě napadá je pokora, vděk a úcta.

V celé oblasti je blízko sebe bezpočet muzeí a památníků. Zážitky a uvědomnění si na místě skutečných rozměrů a důsledků této události rozhodně stojí za cestu. 

Jedna perlička na závěr: První den cesty jsme bivakovali v kempu na Rýnu u města Remagen. Celý den hrozně lilo a to i po našem příjezdu a protože se stmívalo, začali jsme stavět stan i přes ten nečas. Během chvíle kde se vzal, tu se vzal německý důchodce, kdesi z karavanu a začal nad námi stavět svůj vlastní přístřešek proti dešti, který jsme měli k dispozici až do odjezdu. V tu chvíli do byl pro nás dar z nebes. Když jsme se později dali do řeči a zjistil, že se zajímáme o vojenskou historii, začal nám vyprávět příběh jeho otce. Během války sloužil u německé Luftwafe a jako pilot bombardéru se zúčastnil bitvy o Londýn. Nad kanálem La Manche ho sestřelil britský Spitfire, pilotovaný Čechem, příslušníkem britské RAF. S bombardérem nouzově přistál a z celé posádky přežil jen on. Byl zajat a internován jako válečný zajatec do Kanady až do konce války. Po té se vrátil a zplodil našeho nezištného a dobrosrdečného „zachránce“ před deštěm na Rýnu. Cesty osudu jsou skutečně nevyzpytatelné…

Autor: Zdeněk Bernard | čtvrtek 13.7.2017 23:45 | karma článku: 25,45 | přečteno: 930x

Další články autora

Zdeněk Bernard

Cesta za mým hrdinou-„Indiánem“ Jimem Duncanem, válečným fotografem a naším osvoboditelem

Tento měsíc oslavil krásné 95. narozeniny v plné svěžesti statečný chlap s velkým srdcem, ve kterém má od roku 1945 i Československo.Přinesl nám svobodu se zbraní v ruce a fotoaparátem na krku.

30.6.2020 v 10:59 | Karma: 21,42 | Přečteno: 523x | Diskuse | Cestování

Zdeněk Bernard

Richard Konkolski - vzpomínka na setkání s legendární osobností, jeho neuvěřitelný příběh

V blízkých dnech oslaví 77 narozeniny jeden z největších žijících Čechů, jehož životní pouť je zcela výjimečná, stejně jako obdivuhodná.

1.6.2020 v 12:05 | Karma: 24,33 | Přečteno: 657x | Diskuse | Cestování

Zdeněk Bernard

Moje neobyčejná návštěva u neobyčejného člověka - Josefa Mašína

Vždy mne fascinoval příběh rodiny Mašínů. Natolik se ve všech směrech vymyká českým poměrům, zajetým „pořádkům“ i zdejším vzorcům chování, myšlení a škatulkám, že nikoho nemůže nechat bez emocí.

8.1.2019 v 13:28 | Karma: 39,18 | Přečteno: 3056x | Diskuse | Společnost

Zdeněk Bernard

Prezident a MY aneb o čem ve skutečnosti budou prezidentské volby

Mýlí se ten, kdo si myslí, že tyto prezidentské volby budou o Miloši Zemanovi, jak se neustále traduje. Nebudou o Zemanovi, budou o nás! Budou o všech těch, kdo jsou schopni přečíst tyto řádky a je jím více než osmnáct.

23.1.2018 v 9:21 | Karma: 23,34 | Přečteno: 914x | Diskuse | Společnost

Zdeněk Bernard

"Indián" Earl Ingram – statečný osvoboditel naší země a můj přítel z nejvzácnějších

Jako velitel čety 38. pluku 2. pěší divize mající ve znaku indiána se Earl probojoval je svými muži celou západní Evropou až do Plzně a přinesl nám svobodu.

4.5.2017 v 15:25 | Karma: 20,99 | Přečteno: 510x | Diskuse | Osobní

Nejčtenější

Obří výpadek elektřiny ochromil velkou část Česka. Energetici řekli příčinu

4. července 2025  12:11,  aktualizováno  21:48

Sledujeme online Velkou část Česka včetně Prahy a dalších velkých měst postihl masivní výpadek proudu. Bez elektřiny...

A modré přilby jen přihlížely... Fotka ze Srebrenice dodnes straší Nizozemsko

9. července 2025

Seriál Nizozemští vojáci sedí na střeše obrněného vozidla, vedle sebe modré přilby. Pod nimi stojí tisíce...

Plovoucí bary a „nepřevratitelný“ raft. Na Vltavě kvete zvláštní vodácký byznys

6. července 2025  14:16

Je deset hodin ráno a na jezu v Herbertově, dva kilometry po Vltavě od Vyššího Brodu na jihu Čech a...

Proslavily ji šaty z minerálky. Topmodelka z ikonické reklamy se vrátila do Varů

7. července 2025  9:35

Michael Douglas, Dakota Johnson, Peter Sarsgaard. Celá řada hvězd a celebrit ozdobila letošní...

Drát, který odpojil polovinu Čech. ČEPS zveřejnil snímky poškozeného vedení

10. července 2025  14:06

Provozovatel přenosové soustavy ČEPS zveřejnil ve čtvrtek poprvé i snímky poškozeného vedení V411....

Vláda zvládla přijetí uprchlíků z Ukrajiny, jejich podporu ale ne, míní organizace

12. července 2025  7:42

Vláda premiéra Petra Fialy zvládla prvotní přijetí ukrajinských uprchlíků po ruské invazi dobře a...

Inženýr zná český pavilon Expo do šroubku, šéfka otvírala dveře k Japoncům

12. července 2025  7:25

Dvě výrazné hradecké stopy má český pavilon na světové výstavě Expo 2025 v Ósace: stavebního...

Soudkyně zakázala plošné zadržování migrantů v Kalifornii, Bílý dům to odmítl

12. července 2025  7:25

Americká federální soudkyně nařídila administrativě prezidenta Donalda Trumpa, aby zastavila plošné...

Sucho na Orlíku. Hladina Vltavy je o deset metrů níž a odhalila starý jez, mlýn i bunkr

12. července 2025  6:02

Ve vodní nádrži Orlík je kvůli suchu až o deset metrů méně vody. Kvůli nedostatku vody ve Vltavě...

Bolístky pod kontrolou: Vyhrajte dětské náplasti Cosmos s Prasátkem Peppou
Bolístky pod kontrolou: Vyhrajte dětské náplasti Cosmos s Prasátkem Peppou

I drobné odřeniny a škrábance mohou být pro děti velké drama. Zúčastněte se proto naší soutěže a vyhrajte limitovanou edici dětských náplastí...

  • Počet článků 10
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1193x
Dívám se na svět bez předsudků.

Seznam rubrik

Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.