Bajka o zlém psu, zlatém pokladu a kupci

Proč jsou psi zlí, komu patří zlatý poklad a musíme uctívat svoje zachránce? Bajky nejsou pohádky a nemusí končit dobře...

   Na okraji malého městečka žil zlý černý pes. Kdysi byl vůdcem velké smečky, která běhala volně po městě a všichni se jí báli. Když jednou pes onemocněl, celá smečka se rozutekla a zůstal jen on sám. Byl velmi vzteklý, na každého vrčel a štěkal, nikdo se k němu nesměl přiblížit. Pohladit ho mohl jen místní pasáček, ale toho všichni považovali za blázna.

   Vzteklý pes bydlel odjakživa ve staré rozpadlé boudě. Všichni se ho báli, ale nestrádal. Když měl hlad, zaběhl do boudy, zahrabal v hluboké díře v podlaze a vždy našel kousek zlata. Ten položil před boudu a zaštěkal. Na to čekali obyvatelé městečka. Nasbírali velkou mísu kostí a zbytků, tu položili před boudu a zlato si vzali. Městečko z toho mělo vcelku dobrý příjem a obyvatelé si mohli dovolit pohodlný život.

   Na druhé straně městečka žil ve velikém domě bohatý kupec. Byl bohatý, mocný, ale také chytrý. Proto ho napadlo, že pod boudou vzteklého psa musí být ohromné naleziště zlata. Jak se k němu ale dostat? Kupec vyslal do města pacholky, aby místním výrostků rozdali silné hole na ochranu před zlým psem. Spousta mladíčků chtěla ukázat svoji statečnost a tak začali vzteklého psa sami dráždit, házeli po něm klacky, bláto a občas ho pořádně přetáhli holí. Vzteklý pes se opravdu rozzuřil. Oči mu zčervenaly, od huby stříkala pěna a rozběhl se na výrostky. Kousal a trhal, krev stříkala, několik jich dokonce zardousil. Pak vtrhl do města a tam se vrhal na bezbranné občany. Nehleděl už na to, kdo ho krmil a kdo ho bil. Kupec honem poslal pacholky s cepy a noži a ti po lítém boji psa ubili.

Ve městě zavládlo ticho. Lidé sbírali raněné, smývali krev a oplakávali mrtvé. Několik domů dokonce shořelo. Když úklid skončil, vydali se obyvatelé městečka k boudě vzteklého psa. Před boudou už stál kupec se všemi pacholky a vyhlásil: „Protože já jsem zabil vzteklého psa a městečko mi musí být vděčné za záchranu, vezmu si za odměnu starou boudu, která po psu zbyla“. Pár obyvatel zkusilo odporovat, ale ti hned dostali holí přes záda.

Na místě boudy byl vykopán ohromný zlatý důl. Kdo chtěl, dostal tam práci a mohl kopat. Mzda nebyla vysoká, ale na prostý život to stačilo. Městečko už ale žádné zlato nedostalo. Zato kupec velmi zbohatl. Postavil si ohromný palác s vysokou zdí a žil v pohodlí a přepychu až do smrti.

Jak to bylo doopravdy už si nikdo nepamatuje. Po čase zbyla jen pověst, jak mocný kupec zabil zlého psa a našel spoustu zlata. Obyvatelé městečka museli kupce uctívat a kdo odmítl, nedostal práci a žil v bídě.

A ponaučení? I ten zlý pes za kus žvance olízne ruku bez kousnutí, ale když se rozzuří, je pozdě hledat pamlsky. A taky nemusíme být vděční za záchranu tomu, kdo na nás psa poštval...