Vetřelec se vetřel do komunistického kina

Je to pár dní co oslavenec Vetřelec oslavil 40 let. Jak to utíká, kultovní sci-fi už není žádný mladík a od jeho natočení se život hodně změnil. Na politiku je dnes moc horko a tak raději zavzpomínám na mé setkání s Vetřelcem.

Vetřelec byl natočen v roce 1979 a nějakým neskutečným zázrakem za pár let po svém vzniku se vetřel do československých komunistických kin. Americká slavná sci-fi v našich kinech ! Neskutečné. Těžko ten pocit mohu popsat,ten mohou pochopit jen ti co tehdejší dobu zažili. To co je dnes naprosto samozřejmé a nikdo se nad tím už ani nezamyslí, to tehdy vypadalo jako zjevení z jiného světa. Přímo z vesmíru.

Je krátce po začátku osmdesátek a já jsem puboš hltající sci-fi. V kinech nic takového nebylo a v televizi na všech dvou kanálech bylo k vidění pár českých pokusů o tento žánr. Slabota o ničem.Nějak už si nevzpomínám kdy šel v kinech a jak jsem vnímal o dva roky mladší snímek, dnes už také klasika - Blizká setkání třetího druhu.To ovšem nebylo žádné vzrušující dobrodružství na palubě kosmické lodi. Nic takového tu předtím nebylo.

Stojím s dekou v mém rodném městečku dlouho frontu před Letním kinem a mám strach,že se dovnitř ani nedostanu a Vetřelce neuvidím.Dnes bude natřískáno. Konečně jsem uvnitř. Ve velkém hledišti našeho "letnáku" je plno.Jsem rád za místo na bočních schodech, lidé pořád přicházejí a oboje boční schody jsou plné,každý sedí kde se dá. Je totálně narváno. Stromy, které přesahují zed kina jsou obsypány kluky, co nechtějí platit.Terasa na zámecké zdi, místní VIP zona, kam se každý nedostane je také plná. Začínáme....

Svůj osobní zážitek z filmu nejsem schopen popsat, bylo to něco na co se nezapomíná. Zážitek fanouška sci-fi, tehdy šestnáctiletého kluka, který prožívá svoje první dobrodružství na palubě americké vesmírné lodi, to se nedá popsat a nikdy už to nebylo a nebude takové. Vetřelce jsem tehdy, před více než 35 lety viděl poprvé a naposledy.

Do kina dnes už moc nechodím. Kousíček toho šestnáctiletého kluka, nadšence sci-fi ve mě přece jenom zůstal a tak i můj poslední film,který jsem viděl v kině je stejného žánru.Rok 2010. Letní kino už je pro nezájem dávno zrušeno, chátrá a hlediště i vše ostatní se pomalu rozpadá. Promítá se už jen ve stálém kině.Já opět netrpělivě čekám a mám obavu,že Počátek neuvidím. Důvod je naprosto opačný než před lety. Skoro nikdo nepřišel a tak se čeká na minimální počet diváků,aby se vůbec mohlo začít. Nakonec to přece jen vyšlo a já mohl usednout do posledních dvou řad, které jediné v hledišti jsou opravené a dá se na nich slušně sedět.

Ted jsem už pár let pryč z mého rodiště a tak ani nevím,zda tam kino ještě funguje.Asi už ne.Někdy se musím podívat co vůbec zbylo z Letního kina a zavzpomínat si na "staré zlaté časy".Tak už to je.Svět je prostě jiný. Od Vetřelce se už vystřídalo spousta technologií. Domácí kino má už dnes skoro každý doma a návštěva multikina je prostě technologicky jiný zážitek než kdysi.Stále nové a nové fllmy se hrnou do kin.Vše jde stále rychle kupředu.Je spousta druhů zábavy a možností využití volného času,které jsme si kdysi nedovedli ani představit. Žijeme v otevřeném světě,ten starý svět mého mládí už je dávno pryč a určitě ho není škoda. Svět se mění a my bychom se měli měnit s ním, abychom nezůstali žít ve světě kterému nerozumíme a na který pak budeme jen ublíženě nadávat....