Tam se toho vetřelo. Pomáda, Syn kapitána Blada, Sedm statečnejch, V pravý poledne, Mzda strachu, Soupeři za volantem, z našich Nebeský jezdci(), či Obchod na korze(), atd., atd. Fascinace z Vetřelce mně přijde poněkud pubertální

vždyť říká, že byl v tom čase puboš, takže vzpomíná na to, co ho fascinovalo v tu dobu

Já ho také viděl v letňáku v Domažlicích. Super zážitek.

Je to složité - samozřejmě v dobách, kdy byly určité filmy aktuální, vypadaly zcela bombasticky a všichni strašně litovali, že se sem nedostanou. Ale zase si nemyslím, že by tu "šla" jenom sovětská produkce a filmy spřátelených zemí - za prvé by kina zela prázdnotou a za druhé bychom my, kteří jsme chodili do kin, museli znát socialistickou kinematografii jako když bičem mrská. Těch filmů se sem dostalo dost, některé výborné, jiné průměrné, když třeba porovnám tolik vychvalovaného Bonda třeba s Dobrodruhem z Istambulu, tak to příliš na body nevyhrál. U Buda Spencera s Terence Hillem byla aspoň viditelná nadsázka a sranda.

A co se trezoru týče - myslím, že se opět začíná velmi úspěšně plnit.

Existovaly kuriozní cesty, jak se k nám dostávala "prohnilá kapitalistická produkce" Na FAMU se ze studijních důvodu promítaly různé filmy ze západu. Byl tam sice dost přísný režim, na produkce nesměl přijít jen tak kdokoliv, ale občas se někomu podařilo proniknout tam.

Nejbizarnější ale prý bylo promítání pro ideology ÚV KSČ, aby soudruzi mohli posoudit, který film pracujícímu lidu lze pustit a který ne. A oni tam údajně chodili i se svými rodinami!

Třeba MFF v Karlových Varech nabídl v socialistické éře i mnohem později do kin uvedený film The Final Countdown (Tajemná záře nad Pacifikem). Ony se ale nacházely i jiné cesty - filmové kluby a podobně. Tam se toho dalo vidět opravdu hodně, jen to chtělo mít o trochu víc trpělivosti (když se musely stát fronty) a taky určité investice...

Pro mě v oněch letech byl naprostým zjevením sovětský, respektive gruzínský film, Tengize Abuladzeho Pokání z roku 1984. (K nám se dostal o nějaký rok později.)

Tato alegorie o totalitních režimech a kultu osobnosti získala na MFF 1987 hlavní cenu poroty a několik dalších cen.

Byl to mimořádně silný, nezapomenutelný film...

Oprava: film Pokání získal hlavní cenu poroty a další ocenění na MFF 1987 v Cannes.

V kině byl i E. T. Dobyvatetele ztracené archy, krotitele duchuu, vše v Alfe... Co že je tam dnes v té alfe,?

Co s kinem kam už nikdo nechodí...?

No ju.. Taky na Vetřelce tehdy vzpomínám. Byli jsme s kamošem tehdy vykulený jak včely. Ano, dnes jsou kina technologicky o něčem úplně jiném a zážitek z filmu je super, kdybych nemusel poslouchat, jak vedle někdo srká limonádu (za ty dvě hodiny by umřel žízní) a za mnou drahý křoupe brambůrky a popcorn. Ach jo...

Ale co, když se Vetřelec vetřel do komunistického kina, to bylo i dobré! Horší bylo, když se Komunistický Vetřelec vedřel do kina a televize! Zvolal - O tom, co Krásné a správné = Rozhodujeme my! Vzniklo kouzlo nechtěnného - Všechny Trezorové filmy, tak dostaly Pečeť - Skutečné atraktivity a pozoruhodnosti ke shédnutí! Naprosté perly = Všichni dobří rodáci + Spalovač mrtvol + Ucho + Bílá paní + Skřivánci na niti

Kde se dnes hrajou ty perly? Když máme tu svobodu?

Tak Odyssea 2000 šla snad taky v komunistickém kině, ne? Vzhledem k tomu, co dodnes promítají v nekomunistických TV, mám pocit, že téměř vše podstatné ze světové kinematografie před rokem 1989 bylo promítnuto. Že jsme o nic nepřišli. Kromě bondovek.

Jasně, krom významné části domácí produkce jste tu dovolili téměř vše

No, to byla tenkrát ale bomba v kinech,,,,,,,