MILOST ! Pro bídníka Jeana Valjeana !

Bídnici.Jistě  znáte  příběh  muže, který  za  krádež  kousku  chleba  dostal  galeje. Byl  odsouzen  spravedlivě  podle  platnách  zákonů. Pro  někoho  tečka. Já  si  však  dovolím  pokračovat, protože  jsem  vždy  při  sledování  tohoto  příběhu  cítil   nespravedlnost. Vnímal  jsem  motiv  činu, zoufalost  nad  hladem  plačícimi  dětmi  jeho  sestry. Vnímal  jsem, že  odsouzením  pachatele  to  nekončí, není  odsouzen  pouze  on, jeho  sestra  a  její  děti  bez  jeho  pomoci  nemají  šanci  na  přežití. Pochopil  bych  tento  smutný  životní  příběh. Ano,  porušil  zákon, ale  na  galeje  nepatří. Kdybych  měl  tu  moc  dal  bych  Jeanu  Valjeanovi  milost !

Vnímá  to  Miloš  Zeman  stejně ? Já  se  obávám, že  ne. Jak  už  bylo  napsáno, prezident  zřejmě  vůbec  nechápe  význam  slova  milost, důležitost  a  smysl  této  poslední  možnosti  milosti  odpuštění  trestného  činu  nebo  zastavení  trestního  stíhání. Miloš  Zeman  má  jasno, Valjean  se  do  jeho  škatulky  nehodí. Není  smrtelně  nemocný, neumírá  a  ještě  má  tu  drzost, že  má  jeho  rodina  finanční  problémy...

Zdá  se  Vám  tento  příklad  trochu  přitažený  za  vlasy ? Omlouvám  se, že  píši  opět  na  téma  milost, ale  stále  na  to  musím  myslet. Život  píše  různé  příběhy, každému  z  nás  se  může  přihodit  něco  podobného  jako  Valjeanovi. Můžeme  ze  zoufalství  šlápnout  za  hranici  zákona  a  odnese  to  spolu  s  námi  celá  rodina.Pak  už  zbývá  jenom  doufat  v  možnost  udělení  milosti. Možnost, že  náš  případ  bude  posuzovat  někdo  pro  koho  slova  milosrdenství  a  soucit  nejsou  cizí  slova.

Celkem  nechápu, proč  je  možnost  milosti  v  našem  státním  systému  tak  hanobena  a  někdo  kdo  prohlásí, že  ji  nebude  udělovat  získává  popularitu  a  obdiv. To  se  opravdu  prezident  a  jeho  příznivci  domnívají, že  ten  kdo  bude  nejvíc  bezcitný  je  největší  king  a  hrdina ? Co  jsme  to  proboha  za  společnost, co  jsme  to  za  lidi ? Já  osobně  bych  se  za  něco  takové  styděl...

Kolik  jsem  tu  četl  názorů, že  milost  stejně  dostávají  jen  bohatí  podnikatelé, s  protekce  známé  osobnosti  a  kamárádíčkové.Možná, že  by  se  opravdu  našlo  několik  pochybných  případů. Možná  jsou  tyto  případy  pochybné  jen  proto, že  jejich  kritici  je  detailně  neznají  a  proto  je  dokáží  jen  lacině  kritizovat.

Snad  pár  pochybných  rozhodnutí  by  nemělo  být  důvodem  pro  odsouzení  mnoha  dalších  milostí. Chápu, že  dnes  není  in  chválit  Václava  Havla ( třeba  mi  někdo  napíše, že  jsem  havlista  a  pravdoláskař...), ale  přesto  to  udělám. Udělil  1948  milostí, za  každou  tou  milostí  je  jiný  životní  příběh  a  mnoho  šťastných  lidí. Václav  Havel  prokázal, že  byl  milosrdný  člověk, který  měl  cit  a  pochopení  pro  neštěstí  svých  spoluobčanů.

Takový  by  měl  být  člověk, který  má  tu  skvělou  možnost  udělit  milost. Takový  se  nakonec  našel  i  v  příběhu  Jeana  Valjeana. Pamatujete  se  na  biskupa  Myriela ? Ano, je  to  přesně  ten, který  přenechal  svůj  biskupský  palác  nemocným  a  sám  bydlel  velmi  skromně ( vzorný  příklad  pro  církev ) Neváhal  lhát  a  ukradené  stříbrné  svícny  označil  jako  dar  a  tím  poskytl  milost  pro  obžalovaného.

Takového  jednání  si  já  vážím  a  takové  lidi  obdivuji. Naopak  v  mých  očích  je  ubožák, kdo  chce  udělovat  milost  jen  umírajícím  a  zakládá  si  na  tom, že  milostí  udělí  co  nejméně, pokud  možno  žádnou. Zatím  se  mu  daří, deset  měcíců - nula....

Ubohá  je  ovšem  i  společnost, která  pro  takové  jednání  má  obdiv  a  chválu. Arogantní  nemilosrdný  člověk  bez  citu  je  zlý  a  nikdy  chválu  nezaslouží. To  je  můj  názor. Nepíši  ho  proto,  že  jsem  Miloše  Zemana  nevolil, ani  proto, že  se  necítím  " sjednocen ".

Přece  nejde  donekonečna  řešit, kdo  koho  volil. Vše  co  jsem  napsal  je  pouze  názor  soucitného  a  milosrdného  člověka, za  kterého  se  považuji.

A  co  vy, tady ?