Zrušením střídání časů paradoxně ušetříme

Poslední víkend v březnu nás čeká další o hodinu kratší noc a na podzim závěrem října zase jedna o hodinu delší. I bez nadpisu by snad každý pochopil, že mluvím o střídání zimního a letního času.  Jaké jsou, resp. mají být, přínosy tohoto opatření? V době obou světových válek se jím měla ušetřit elektřina a zamezit tak jejímu plýtvání. 

Ne střídání časuTomáš Zdechovský

Ale dnes? Dnes už dávno nic takového neplatí. Rakouský svaz podnikatelů v energetice uvádí, že zavedení letního času již několik let nepřináší energetické úspory, ale naopak vede ke zvýšené spotřebě pohonných hmot, neboť Rakušané jezdí svými auty do pozdějších večerních hodin.  Z toho vidíme, že úspora energie či energií je prakticky zanedbatelná a střídání času jen komplikuje lidem život.

Tím ale výčet dalších potíží, s nimiž se lidé potýkají v důsledku střídání časů, zdaleka nekončí. Je dokázáno, že v období změny času je vyšší nehodovost na silnicích.  Střídání času má za následek také časté zdravotní potíže jako je nespavost, bolest hlavy a únava. Problémy spojené se změnou času se objevují také u malých dětí, které mohou trpět psychosomatickými potížemi, spojenými například s dřívějším vstáváním do školky.

 Sečteno podtrženo. Benefity, které přináší střídání časů, se limitně blíží nule a naopak, nemálo lidem způsobuje závažné zdravotní problémy. Protože čas je záležitostí přesahující hranice našeho státu, mělo by být střídání času věcí domluvy zemí nacházejících se ve stejném časovém pásmu. Logicky by se tedy měl celý problém řešit na úrovni EU.  Jeden čas nám jedině prospěje a navíc paradoxně dvakrát ročně ušetří drahé minuty potřebné pro přetáčení hodin a hodinek.

Přeji hezký den a veselou mysl!