V Norsku došlo k dalšímu bezdůvodnému a děsivému případu odebrání dítěte. Barnevernet stále překvapuje a myslím, že tento případ dokáže pohnout i otrlým.
Devítiměsíční holčička, která je dlouhodobě závislá na peritoneální dialýze a čeká na transplantaci, protože trpí od narození vzácným syndromem způsobujícím nefunkčnost ledvin, byla odebrána české matce a norskému otci. V této souvislosti ještě připomínám, že holčička má podobně jako sourozenci Michalákovi české občanství.
Vzhledem k charakteristice a povaze onemocnění musí být dítě do transplantace téměř permanentně v péči lékařů a je závislé na každodenní mnohahodinové dialýze. Do okamžiku správné diagnózy prochází dítě s touto vrozenou vadou vážnými bolestivými stavy.
Vánoční šok připravený bestiálním způsobem
Dovedete si asi představit, jaký to musel být šok, když byli rodiče o odebrání vyrozuměni na Štědrý den. Většina lidí si spojuje Vánoce dáváním dárků svým nejbližším. Rodiče malé dcerky si ale už navždy budou připomínat ty loňské Vánoce jako dobu, kdy jim norská sociálka sebrala dítě. Barnevernetu měl vadit nedostatečně vyvinutý kontakt s dítětem. Vedle toho byly rodičům vyčteny jejich z kontextu vytržené výroky o tom, že nechtějí, aby dítě trpělo. Nyní trvá norská sociálka na převozu do oblastní nemocnice podle bydliště pěstounů, o jejíž odborné kvalitě lze vést diskusi.
Současný stav je kapitolou samou pro sebe. Rodina odebraného dítěte má povoleno návštěvy dvakrát týdně na jednu hodinu. Podle dostupných informací dítě strávilo s přechodnou pěstounkou jen několik hodin, než bylo vráceno kvůli svému zdravotnímu stavu do nemocnice.
A největší kuriozitou je fakt, že zatímco trvalá pěstounka za dítětem pouze dochází do nemocnice, rodiče si brali malou domů každý den. Chtěli, aby byla v domácím prostředí a mohla i přes svou nemoc žít život ve své rodině. A může být ještě hůře, protože v případě schválení odebrání krajskou komisí bude kontakt rodičů s dítětem omezen na dvě hodiny jednou za čtvrt roku, což je v Norsku běžným standardem.
Barnevernet může zabíjet!
Okolnosti vedoucí k odebrání malé dcerky provázela už od samého začátku řada nesrovnalostí. S úředníky Barnevernetu byli rodiče v kontaktu jen dvakrát a rodiče s dítětem úředníci dokonce neviděli nikdy. Oznámení na příslušná místa poslal nadřízený zdravotních sester, když si rodiče stěžovali na přístup personálu během hospitalizace miminka v jedné z nemocnic. Ani zmíněný nadřízený rodiče s dítětem neviděl, takže dost dobře nerozumím tomu, jak mohl být schopný posoudit problémy v rodině.
Další zarážející věcí je, že Barnevernet doposud nepřipustil odborný posudek a zdráhal se zabývat i zprávami ošetřujících lékařů a specialistky z nemocnic. Přitom všichni uvedení odborníci potvrzovali příkladnou péči rodičů i fakt, že dítě se díky nasazení rodičů navzdory enormnímu zatížení dobře vyvíjí.
Podle zpráv z nemocnice chce Barnevernet dítě přesunout do jiné nemocnice kvůli větší blízkosti k pěstounům. Přesun však předpokládá vytvoření nového lékařského týmu, nalezení jiného výživového poradce, fyzioterapeuta a dalších odborníků. To vše za situace, kdy stávajícímu týmu trvalo dlouhých pět měsíců, než se mu podařilo stabilizovat stav dítěte. Rodiče proto podali okamžitou žádost o zastavení přesunu, která ale zatím zůstala bez odezvy. Újma na citech dítěte i zdravotní rizika jsou už nyní nedozírné. Zkrátka absurdita na druhou.
Barnevernet hazarduje se zdravím dítěte
Namísto pomoci rodině vyčerpané každodenní péčí o dítě se vzácným onemocněním, miminko zavřeli v nemocnici bez možnosti kontaktu s rodiči a ještě k tomu ho svěřili úplně neznámým pěstounům. Nejen kvůli velmi vzácné diagnóze potřebuje dítě dlouhodobou lékařskou péči a zároveň lásku svých rodičů. První je ale vážně ohroženo a o druhé už bylo dítě necitlivým zásahem norské sociálky připraveno.
Máme zde co dočinění s jednáním, které může vést k přímému ohrožení dítěte na životě. Praktikám norské sociálky, které jsou směsí bezohlednosti, diletantství a naprosté absence jakékoli soudnosti, už musí být učiněna přítrž. Tady končí všechna legrace. V sázce není jen celistvost rodin, ale i životy dětí. Zrůdnost systému totiž nezná mezí a může i zabíjet.
Přeji hezký den a veselou mysl!
