Volte mou mámu, volte mého tátu, nevolte levici, to může napadnout blba nebo opici…to jsou jen některé z gerilových kampaní, které provokují emocionální inteligenci českého voličstva. Jsou čeští voliči ochotni tento nový trend vůbec akceptovat?
Opiceyoutube.com
Volte mou mámu, volte mého tátu, nevolte levici, to může napadnout blba nebo opici…to jsou jen některé z gerilových kampaní, které provokují emocionální inteligenci českého voličstva. Jsou čeští voliči ochotni tento nový trend vůbec akceptovat?
Na internetu běží několik velmi zajímavých politických gerilových kampaní k blížícím se komunálním a senátním volbám, které volně navazují na kampaň Mádla a Issové Přemluv bábu, která na jaře tohoto roku vyvolala diskuse u odborné i laické veřejnosti. Jenže tehdy okopírovanou kampaň z Ameriky posunují současné pokusy někam dále.
Samovolné spuštění kampaní, kdy parta studentů začne točit videa na podporu své politické strany, budí úsměv. Proč to dělají? Přiznání se k volbě té či jiné strany v Česku vyvolává vždy pochybnost o tom, co z toho ti lidé mají. Předpoklad, že z toho nemají vůbec nic, nejsme ochotni akceptovat.
Zatímco v zahraničí jsou videoklipy na youtube.com běžnými prostředky politické komunikace, v Česku vyvolávají silné negativní emoce. Nejsme na tato videa zvyklí. Ale žijeme v době neustálých změn. Pokud chci být IN, musím začít jinak komunikovat a ta „jinakost“ se stane zvykem. Budoucnost politického marketingu míří k přirozenosti. A osobně se nedomnívám, že by to bylo špatně.
Nedávno jsem četl, že české volební kampaně jsou agresivní, s tím však nemohu souhlasit. Osobně se domnívám, že jim chybí emocionalita a zajímavost. Kampaň by mě měla zvednout ze židle a já mám spíše problém s tím, že mě většina kampaní do židle posadí. A stále mám větší pocit, že nudou usnu.
Přeji hezký den a veselou mysl!
