Norsko podle některých průzkumů jedním z nejlepších míst k životu. A zároveň zemí, kde se rodiče bojí o své děti. Přijít o dítě tam můžete velmi snadno. Stačí udání či pouhé podezření, které se neprokáže.
České matce byli zabaveni dva synové a umístěni byli do dvou odlišných pěstounských rodin. Oba sourozenci tak musí vyrůstat odděleně. Matce je navíc vyhrožováno zbavením rodičovských práv k vlastním synům. Není to první ani poslední případ svého druhu. Stěžovali si v minulosti i další rodiče z Polska, Turecka a Srí Lanky.
Známým se nedávno stal případ indické rodiny, kdy Norsko také zabavilo na základě falešného obvinění děti. Dobrou zprávou ale je, že dítě se mohlo vrátit ke své matce. Indická hrozba diplomatickým incidentem zabrala.
V Norsku sociálka spolupracuje s pěstounskou mafií
Nejedna rodina už zažila teror ze strany nechvalně proslulého Barnevernetu (tedy toho, čemu by se u nás řeklo sociálka), který spolupracuje s „pěstounskou mafií“. Za jedno dítě dostávají pěstouni 26 000 norských korun, tj. v přepočtu celkem 85 000 českých korun. Celkem slušný výdělek za babysitting, zvláště když k tomu dostáváte i příspěvek na dovolenou.
Spojení mafie pěstounů a všudypřítomná vláda sociálky vytváří smrtící kombinaci pro rodiče, kteří nepocházejí přímo z Norska. Prostě na základě falešného udání si přijdou pro vaše děti a už je třeba vůbec neuvidíte. Soudy si nelámou hlavu s tím, zda jsou obvinění pravdivá. Presumpce neviny soudům nic neříká.
Pokud nemáte norské občanství, dívají se proto na vás s větším podezřením. Jste zranitelnější, protože se můžete hůře domáhat svých práv. A Barnevernet toho spolu s pěstouny dokáže umně využít. Norský stát hájí v takových případech zájmy zločinců.
Indie reagoval tvrdě a nekompromisně
A co dělá pro své občany Česko? Téměř nic. Zmohlo se dosud jen na pár nesmělých diplomatických reakcí, což je žalostně málo. Navíc norská ombudsmanka tvrdí, že nezasahuje do sociálně právní ochrany dětí. Zvláštní. A k čemu tam paní ombudsmanka je?
V pase má každý občan napsáno, že je pod ochranou České republiky. A stát by proto měl začít rázně jednat. Odebrání dětí a jejich rozdělení bez možnosti stýkat se s rodiči je bezprecedentním porušením mezinárodních závazků. Je nepřípustné, aby se něco takového dělo v demokratické zemi.
Nedávný případ s indickým dítětem ukázal, že efektivní diplomatický nátlak a hrozba diplomatického incidentu dokáže přemoci i onu sedmihlavou saň ztělesňovanou norskou sociálkou! Dokonce i Indie, jejíž demokracie má řadu nedostatků, ukázala, že se dokáže zastat vlastních občanů. Totéž by mělo udělat i Česko! Doteď jsme se chovali slušně a podle mezinárodního práva. Pokud to Norsko nechápe, musíme náš přístup razantně změnit.
Přeji hezký den a veselou mysl!
