Země EU čelí nárůstu ilegální migrace lidí ze třetích zemí ležících mimo Evropu. Tento problém už jsme pocítili i u nás a museli jsme přikročit k mimořádným opatřením. Část viny na tom nese jedna země ležící přímo u hranic EU.
Už z nadpisu jste asi pochopili, že tou zemí je Srbsko. Tomu byl přidělen v roce 2012 kandidátský status a mělo tak možnost stát se postupem času členem EU. Šance, že by se přístupové rozhovory s balkánskou zemí mohly v blízké budoucnosti nějak posunout dále, je nyní mizivá.
V současné době se totiž Srbsko bohužel nechová jako stát, který chce být součástí EU, ale spíše jako vazal Ruska, který chce zemím EU co nejvíce zatopit. Právě trasou přes Srbsko totiž proudí na území států EU davy ilegálních migrantů a není divu, že nyní se často mluví o opakování krize z roku 2015.
Problém je srbská vízová politika
Přes Srbsko se v tomto roce totiž dostaly na území EU tisíce migrantů ze třetích zemí. Jádro problému tkví právě v benevolentním srbském přístupu k migrační politice. Srbský ministr vnitra Aleksandar Vulin sice v létě v reakci na problémy s migrací mj. prohlásil, že "Srbsko není parkoviště pro migranty a nedovolí, aby byl náš způsob života jakkoli ohrožován aktivitami obchodníků s lidským utrpením." Realita je ale odlišná.
Tento stát totiž umožňuje vstup bez víz osobám z mimoevropských zemí, jako jsou Indie, Tunisko, Sýrie nebo třeba Burundi, přestože jiné evropské země od občanů těchto zemí víza vyžadují. Balkánská země má zároveň bezvízový styk se státy Evropské unie, a proto se mnoho lidí, kteří vstupují do Srbska, pokouší jít dále na západ. Vízová dohoda mezi Srbskem s EU se vztahuje na krátkodobé pobyty, ale migranti se pokoušejí zůstat déle.
Podle posledních údajů evropských orgánů bylo v letošním roce odhaleno 106 000 osob, které vstoupily do EU ze západního Balkánu bez potřebných dokumentů. To představuje oproti loňskému roku 170% nárůst. Agentura EU pro ochranu hranic Frontex uvedla, že jen za měsíc září vstoupilo balkánskou trasou na území EU cestou nelegálně 19 160 migrantů.
Situace je neutěšená a jak už jsem naznačil na začátku, Česko se kvůli opětovnému nárůstu nelegální migrace a zintenzivnění boje s převaděči rozhodlo dočasně zavést systematické kontroly na hranicích se Slovenskem. Česko je zde pouze tranzitní zemí, protože migranti mají dále namířeno na západ, např. do Německa. Vedle policistů a celníků hlídají hraniční přechody také vojáci. Mezi zadrženými v Česku je nejvíce Syřanů, následují Turci, Afghánci a Maročané. Přístup české vlády je zatím dobrý, daří se zachytávat migranty a rozbíjet pašerácké sítě.
EU musí udělat více
Jelikož se jedná o celoevropský problém, řeší se i na úrovni EU. 14. října téma probrali ministři vnitra na setkáních Rady a měli se shodnout na konkrétních opatřeních v následujících týdnech. Jde především o pokračování maximálního diplomatického tlaku na země západního Balkánu, aby změnily svou příliš liberální vízovou politiku v souladu s EU. Na úrovni EU je ale potřeba udělat víc. Evropská unie musí ukázat, že je schopná si dupnout na Srbsko, které se chová jako ruský vazal a využívá či spíše zneužívá bezvízového vztahu se zeměmi EU. Putin využívá Srbsko proti EU, aby mu pomáhalo destabilizovat situaci v Evropě. Vidíme, že diplomaticky to příliš nejde. České předsednictví by mělo navrhnout přerušení bezvízového vztahu Srbska a Albánie s EU. Dobrou zprávou pro nás je, že podle všeho je tomuto kroku nakloněná i Evropská komise.
Srbský přístup představuje problém pro EU a hraje tak do karet Putinovi, který využívá Srbsko k vyvíjení tlaku na EU skrze migranty. Syřané, Afghánci a další lidé ze třetích zemí využívají bezvízového vztahu své země se Srbskem, odtud pak putují dál do EU. Skutečnost, že za prvních devět měsíců tohoto roku se dostalo na území Evropské unie bez dokumentace přes 100 000 migrantů, představuje vážnou bezpečnostní hrozbu. Chování Bělehradu prostě nelze tolerovat. Srbsko nemůže sedět na dvou židlích a musí si vybrat, jestli chce být v budoucnu členem EU, nebo ruským vazalem.
Přeji hezký den a veselou mysl!
