Proč už se lidé z hnutí ANO nehlásí k zastropování cen benzínu v Maďarsku?

Maďarské rozhodnutí zastropovat ceny pohonných hmot nám někteří donedávna prezentovali jako vzor toho, jak by se měla vláda starat o blaho svých vlastních občanů.

Vzpomínáte si třeba na tento Babišův březnový výrok? „Čeká nás Fialova chudoba. Jeho asociální vláda neudělala pro lidi vůbec nic. Mohla zastropovat ceny energií, benzínu i nafty. Mohla zásadně snížit DPH na energie či benzín a naftu. Mohla zrušit poplatek za obnovitelné zdroje. Nic!“ O pár dní později ještě Babiš na Twitteru tvrdil, že „vláda musí okamžitě zastropovat cenu benzinu a nafty na 35 Kč za litr a zároveň snížit DPH prodejcům na nulu.“

Jak se ale začalo ukazovat, ignorovat tržní realitu umělým udržováním cen na nízké úrovni se nevyplácí a Maďarsko situaci přestalo zvládat. Ještě 2. prosince se nám ale Karel Havlíček snažil namluvit, že „Maďaři mají dostatek benzínu.“

Jeho výroky nestihly ani pořádně uzrát a situace se o pár dní později stala natolik neudržitelnou, že maďarská vláda musela 6. prosince pozdě večer strop na ceny pohonných hmot zrušit. Nyní platí lidé v Maďarsku za benzín dokonce více než v Česku. Najednou všude až ohlušující ticho po pěšině a nikdo se už k zastropování cen paliv nehlásí. Zvláštní, že?  

Dar se stal danajským

Pro celkové pochopení toho, co se v Maďarsku stalo, nebude od věci si připomenout některé důležité souvislosti. Maďarsko zavedlo zastropování cen paliv (i energií) už v listopadu loňského roku, tedy pár měsíců před začátkem ruské agrese na Ukrajině. Pro benzín i naftu nařídilo cenový strop 480 forintů (cca. 28 Kč). Motivace Orbánovy vlády byla zřejmá: Společně s třináctými důchody se jednalo o dárky voličům před letošními parlamentními volbami, v nichž Orbán i díky těmto líbivým opatřením opět drtivě zvítězil. Dar maďarským voličům se však postupně začal stávat darem danajským.

Maďarsko se na nějakou dobu stalo oblíbeným místem „tankovacích turistů“ a příliš vysoká poptávka se ukázala jako problém. Už v březnu se muselo přikročit k některým omezením. Za sníženou cenu už nemohla tankovat nákladní auta s hmotností nad 7,5 tuny a vozy se zahraniční poznávací značkou s hmotností nad 3,5 tuny. Cenový strop byl dále na konci května omezený jen pro domácí řidiče, konkrétně na automobily v osobním vlastnictví, zemědělská vozidla a vozy taxislužby.

Už několik týdnů se však Maďarsko potýká s problémy se zásobováním pohonnými hmotami, na což jsem ostatně upozorňoval v jednom z nedávných článků. Někteří tvrdili, že příčinou současných problémů na maďarských benzinových pumpách jsou především opravy rafinérie v Százhalombatta. Takové vysvětlení však není zdaleka dostatečné.

Lidé si brali benzín a naftu do zásoby

Závada v rafinérii byla sice opravená, ale ani to nemohlo přinést významné zlepšení. Situaci podle vyjádření firmy MOL komplikovala snaha lidí vytvářet si zásoby pohonných hmot. Benzinu byl na trhu opravdu nedostatek. Situaci ještě zhoršil panický nákup, který začal, když se lidé dozvěděli, že benzinu je málo. Kvůli nedostatku benzinu maďarští řidiči dokonce začali jezdit čerpat do okolních zemí, jako je Slovensko.

Podstatný podíl na problému měla právě oficiálně nařízená cena, protože za těchto okolností se producentům pohonných hmot nevyplatilo dovážet.  Maďarská vláda provozovatelům čerpacích stanic sice kompenzovala každý prodaný litr příspěvkem 20 forintů. Bylo to žalostně málo zvláště na jaře, kdy ceny ropy šly prudce nahoru.

Vládní kompenzace mnoha provozovatelům maďarských čerpacích stanic samozřejmě nestačily. A nikdo se nemůže divit tomu, že bez adekvátních kompenzací klesla v takových podmínkách ochota prodávat paliva. Důsledek byl takový, že zahraniční společnosti začaly omezovat dodávky do svých maďarských pump a poptávku musela v čím dál větší míře uspokojovat především domácí společnost MOL.

Příčinou byl krátkozraký populismus

Nikoho asi nepřekvapí, že se minulý týden zastropování cen v Maďarsku ukázalo po více než roce jako naprosto neudržitelné, a to i v osekané podobě. Orbánově vládě nakonec nezbylo, než ho zrušit úplně. Stalo se tak po naléhání ropné a plynárenské skupiny MOL, která již situaci nedokázala zvládat. Poptávka posílená uměle udržovanou nízkou cenou výrazně převyšovala nabídku, což by samozřejmě vedlo k dlouhodobému nedostatku.  

Od úterý 6. prosince bylo zastropování cen pohonných hmot ve 23 hodin s okamžitou platností zrušeno. Z minuty na minutu ceny pohonných hmot vystřelily prudce nahoru. Maďarská ropná společnost MOL minulý týden ve středu doporučila prodávat litr benzinu za 641 forintů (necelých 38 korun) a litr nafty za 699 forintů (zhruba 41 korun). Skutečné ceny na některých čerpacích stanicích však byly ještě vyšší.

Raketově roustoucí ceny potravin

Stabilizace situace na tamním trhu s palivy ještě určitě ještě nějakou dobu potrvá. Další nepříjemností pro lidi v Maďarsku představuje nárůst už tak vysoké inflace, která za měsíc listopad činila 22,5 %.  Ta je v Maďarsku čtvrtá nejvyšší v EU, vyšší je už jenom v Pobaltí. Nejvíce rostou ceny potravin – vzrostly o 43,8 %. U některých potravin se ceny dokonce zdvojnásobily. Např. ceny vajec vzrostly o 102,9 %. Orbánova vláda sice zastropovala ceny základních potravin, nicméně potravináři o to více zdražili vše, co zastropované nebylo.

Člověk nemusí být profesorem ekonomie, aby věděl, že vyšší ceny bývají na volném trhu obvykle projevem toho, že je daného druhu zboží málo. Umělé udržování cen na nízké úrovni při nedostatku komodity na trhu nedostatek nevyřeší. Pouze povede k tomu, že se nesníží poptávka po nedostatkovém zboží, přestože by správně měla.

Problémy s nedostatkem budou ještě horší, než kdyby se ceny nezastropovaly, protože nikdo nebude chtít danou komoditu prodávat. Jedná se zkrátka o důsledek krátkozrakého populismu naprosto ignorujícího ekonomickou realitu. Tohle všechno nám předvedlo hnutím ANO tolik vychvalované Maďarsko, jehož přístup by nám měl naopak sloužit jako odstrašující příklad.

Přeji hezký den a veselou mysl!