Proč se neziskovky tak brání přítomnosti policistů na palubě

Do konce letošního července trápil Itálii prakticky neustávající příliv migrantů přes Středozemní moře. Teprve začátkem srpna se podařilo přimět ke spolupráci klíčovou Libyi. A to pomohlo snížit počet migrantů.

Pro celkovou ilustraci uvedu několik konkrétních čísel. Zatímco v červnu dorazilo po moři do Itálie 23 524 lidí, další měsíc to bylo méně než polovina tohoto počtu - 11 461. A pokles počtu migrantů pokračoval i během srpna. Podle posledních údajů byl jejich počet za osmý měsíc tohoto roku jen něco kolem 3700. A to i díky zlepšenému fungování libyjské pobřežní stáže, která zde přes rok funguje.

Většinu z těchto příchozích lidí tvoří ekonomičtí migranti, kteří se mnohdy dali zlákat sliby pašeráků o lepším životě v Evropě. Pro většinu z nich je ale problém nalézt v Evropě uplatnění. Už dříve se tak začalo ukazovat, že do pašování lidí do Evropy mohou být zapojeny bohužel i některé neziskové organizace, které měly svým jednáním (ať už vědomě či ne) napomáhat organizovanému zločinu.

Zbytečné výmluvy Lékařů bez hranic

Aby se zabránilo možné spolupráci neziskovek s pašeráky, připravilo Italské ministerstvo vnitra na začátku srpna kodex, který měly příslušné organizace zachraňující migranty podepsat. Cílem těchto podmínek měla být větší transparentnost fungování neziskových organizací, zlepšení spolupráce s policií a také téměř absolutní zákaz vstupu lodí neziskových organizací do libyjských vod.

Zatímco pro neziskové organizace jako jsou Save the Children a maltskou organizaci MOAS nebyl problém Itálií stanovené podmínky přijmout, Lékaři bez hranic na podmínky nepřistoupili a „nejedou“ v tom sami. Vedle nich nepodepsala kodex ani francouzská organizace SOS Méditerranée či němečtí Sea-Watch. Přitom italský ministr vnitra Marco Minniti jasně řekl, že organizace, které kodex nepodepíší, nebudou moci dále provádět záchranné akce na moři.

Jednu z velmi prestižních a uznávaných neziskových organizací Lékaře bez hranic vedly k odmítnutí podmínek velmi zvláštní důvody. Za velký problém považují zejména přítomnost policistů na svých lodích a zákaz přesunu migrantů z jedné lodě na druhou. Tato pravidla by prý mohla zpomalit záchranné operace a mají být údajně v rozporu s jejich vlastními normami, které uplatňují po celém světě. Jednou z nich je například zákaz držení zbraní na palubách humanitárních lodí.

K tomu můžu říct jediné, jedná se jen o pouhé výmluvy, protože důvody jsou pouze zástupné. Italské úřady třeba trvaly jen na přítomnosti policistů na palubě, aby mohli lépe hlídat pohyb lodi, ne na tom, aby tam byli „po zuby ozbrojení“. Většina neziskových organizací totiž v libyjských vodách vylovené migranty bohužel odmítala vrátit do bezpečných částí Libye, spolupracovat s tamní pohraniční policií a namísto toho je přinejmenším donedávna vozila do Itálie.

Pravidla platí i pro neziskovky

Problémem není jen samotné odmítnutí Italy navrženého kodexu. Vše nasvědčuje tomu, že mnohé neziskovky neříkají veřejnosti pravdu. Například Lékaři bez hranic tvrdí, že loď Aquarius působících ve Středozemním moři nejezdí do libyjských vod. Záznamy prezentované některými novináři ale ukazují pravý opak, jak je patrné i na přiložených obrázcích z 23. května 2017. Veřejnost a italští politici se tak začali ptát Lékařů bez hranic, kde je pravda.

Podle přiložených snímků z radaru umožňující sledování lodi totiž jejich loď Aquarius jezdila do blízkosti libyjských břehů, kde údajně zachraňovala lodě s migranty snažícími se dostat do Evropy.

Z podobných praktik je podezřelá i organizace Jugend Rettet, resp. její loď s názvem Iuventa. Zmíněné plavidlo patřící německé neziskovce sledovaly italské autority už od loňského října. Na palubu přijala mnoho lidí z lodí přímo od pašeráků, kteří pak mohli využít svá plavidla znovu. Přinejmenším k jednomu takovému setkání mělo dojít pouhých 1,3 mil od libyjských břehů.

A to není z kauzy lodi Iuventa zdaleka vše. Italská média nedávno psala o policejním agentovi, který se nechal naverbovat jako bezpečnostní technik na loď Vos Hestia patřící organizaci Save the Children. Během celé mise trvající celkem 40 dní se mu při předávání migrantů na loď podařilo zdokumentovat mj. i kontakty mezi posádkou lodi Iuventa s pašeráky. Navíc u řady neziskovek podobné podezření nelze prokázat, protože si během svých „záchranných“ akcí radary úmyslně vypnuly.

Itálie a Frontex chtějí dostat záchranné akce pod kontrolu

Zmíněné případy zřejmě představují jen pomyslnou špičku ledovce a závěr nemůže být jiný než následující. Ukazuje se, že i renomovaná organizace, která byla oceněná Nobelovou cenou míru, bohužel neříká vše o své činnosti a zbytečně svým přístupem vrhá negativní světlo na svou pozitivní činnost. Totéž samozřejmě platí i o některých dalších neziskovkách.

Pravidla daná Itálií nejsou žádné restrikce a platí pro všechny bez rozdílu. A musí si to uvědomit i neziskové organizace, které si nemohou dělat na moři, co chtějí. Ani sebelepší úmysly opravdu nemohou být omluvou pro chování podporující obchodování s lidmi, ze kterého mají očividně prospěch pouze pašeráci. A těm o "lepší" život afrických migrantů nikdy skutečně nešlo, nejde a ani nikdy nepůjde.

Přeji hezký den a veselou mysl!