Proč se média také nezajímají o systematické vraždění křesťanů?

Nikoho asi nepřekvapí, že být křesťanem může být v mnoha částech světa bez jakékoli nadsázky životu nebezpečné. Vyznávat vlastní víru beze strachu před pronásledováním opravdu není samozřejmostí.

Zpráva americké výzkumné organizace Pew Research Center uvádí, že v roce 2016 se s nějakou formou obtěžování či pronásledování potýkali křesťané ve 144 zemích. Také nejnovější zpráva papežské nadace Církev v nouzi (Aid to the Church in Need - ACN International), která mapuje situaci pronásledování křesťanů, je opravdu znepokojivá. Na mnoha místech došlo ke zhoršení situace. I tam, kde bylo zaznamenáno zlepšení, přetrvávají důvody k obavám.

Navzdory tomu však bývá téma pronásledování křesťanů až na vzácné výjimky bohužel spíše opomíjeno a nedostává se mu zdaleka takové pozornosti, jakou by si zasloužilo. Ne nadarmo proto nese zpráva zmíněné nadace ACN International výmluvně znějící název Persecuted and Forgotten? (Pronásledovaní a zapomenutí?).

Starobylé křesťanské komunity jsou systematicky vyvražďovány

Situace křesťanů ve světě je vážná především v zemích ležících v Asii a v severovýchodní části Afriky. Zejména na Blízkém východě a obecně v muslimském světě navíc čelí některé křesťanské komunity existenčnímu ohrožení. Příkladem jsou Sýrie a Irák. Pronásledování křesťanů zde sice v poslední době zvláště díky porážce ISIS polevilo, nicméně budoucnost křesťanů zůstává zejména ve druhé jmenované zemi i nadále velmi nejistá.

V Sýrii sužované od roku 2011 občanskou válkou, klesl počet křesťanů o dvě třetiny. Zatímco v roce 2011 byl počet syrských křesťanů 1,5 milionů, v polovině roku 2017 to bylo jen půl milionu. Ještě žalostnější je situace v sousedním Iráku. Důsledkem sektářského násilí, terorismu ze strany islámských radikálů a řádění Islámského státu, zde z původních zhruba 1,5 milionu křesťanů před rokem 2003 klesl jejich počet možná i na méně než desetinu původního stavu. Podle současných odhadů může být nynější číslo dokonce nižší než 120 tisíc.

Celou věc dělá ještě smutnější skutečnost, že právě v obou blízkovýchodních zemích můžeme najít jedny z nejstarších křesťanských komunit na světě. Významná část místních křesťanů patří ke starobylému národu Asyřanů, z nichž mnozí dodnes mluví variantou aramejštiny - jazyka, jimž mluvil i sám Ježíš Kristus. V případech obou křesťanských komunit bylo velkým problémem, že mediální zájem o ně stále zůstal spíše ve stínu jiných událostí.

Ani v Evropě nemají křesťané na růžích ustláno

Nemusíme ani chodit mimo Evropu. I zde se totiž křesťané stále častěji setkávají s různými perzekucemi, jak informovala Organizace pro monitorování diskriminace vůči křesťanům v nové zprávě. Podle ní se Křesťané v Evropě setkali v roce 2018 s 325 případy nesnášenlivosti a trend bohužel narůstá.

V této souvislosti ani nejde nezmínit aktuální případ 19leté iránské křesťanky Midie Moloudpoor, která utekla do Švédska poté, co jí rodina chtěla přinutit vzít si svého bratrance. Švédsko ji teď ale vyhostilo, ačkoliv jí v Iránu hrozí trest smrti. Na případ upozornil švédský novinář Peter Imanuelsen, který zároveň připomněl, že Švédsko přitom nemá problém s repatriací svých bojovníků ISIS a nedávno prohlásili, že 6 radikálů nepředstavuje ohrožení pro bezpečnost země.

Světová pozornost pomohla pákistánské křesťance

Na pronásledované křesťany opravdu nemůžeme zapomínat a jejich utrpení není možné přehlížet ani zlehčovat! Už pouhé vyvolání mezinárodní pozornosti dokáže nesmírně mnoho, jak o tom svědčí případ pákistánské křesťanky jménem Aasiya Noreen známé spíše jako Asia Bibi. Tato matka pěti dětí byla v listopadu roku 2010 odsouzená k trestu smrti za údajné rouhání, a kvůli tomu strávila osm strašných let v cele smrti.

Případ si získal celosvětovou pozornost a rozsudek odsoudily vedle organizací bojujících za práva pronásledovaných křesťanů i známé lidskoprávní organizace jako Amnesty International nebo Human Rights Watch. Zastání našla Asia Bibi např. i u tehdejšího papeže Benedikta XVI. Dlouhodobé naléhání zvenčí zjevně pomohlo. Pákistánský nejvyšší soud nakonec loni v říjnu rozsudek zrušil. Vyhráno pak ale Asia Bibi ještě neměla, protože soud musel propuštění odložit kvůli fanatikům usilujícím o její život.

V českém prostředí pak bohužel spíše zapadla zpráva o tom, že vše naštěstí dobře dopadlo. Asia Bibi už je podle zpráv ze začátku letošního května se svou rodinou v bezpečí v Kanadě. Její případ je důkazem toho, že zvýšená světová pozornost ze strany médií a veřejnosti může spolu se zapojením významných představitelů volajících po jejím propuštění udělat mnoho. Proč by nemohl stejný postup zafungovat i v dalších případech, kde křesťané čelí zjevnému bezpráví? Třeba v tom u Midie?

Přeji hezký den a veselou mysl!