Trpělivě jsem si shlédla celé video, a jestli tohle chování je označeno cituji extrémně agresívní, tak je vidět že mají Norové zmatek v pojmech. Pan konzul je velmi velmi slušný a zdvořilý, jen je upozornil na to, že jejich chování (policie) odporuje mezinárodnímu právu. S tím ovšem oni problém nemají. Je čas aby se Česko probralo.

Kdo má jen trochu rozumu, do Norska s dětmi nejezdí.

Trochu mi to přijde, jako kdyby neandrálec kritizoval současnou civilizaci, jak je možné, že mu zakazuje třeba zabít vlastní dítě, když je přece jeho. :-)

Výborný blog. Polskému konzulovi fandím, protože bojuje za své občany a hájí jejich práva. Od toho konzulové jsou. A byl bych rád, kdy\by takhle hájili zájmy českých občanů i čeští diplomaté. Jenomže mám dojem, že oni se příliš ohlížejí na zájmy hostitelské země a jednají ve stylu, co by tomu místní řekli, nebudeme je dráždit apod.

No tak jestli mají vlastní pravidla, které se neslučují s mezinárodním právem, tak je potřeba konat. Jak to, že můžou beztrestně týrat rodiče a celé rodiny. Kdo to tam podporuje a nezjedná nápravu je zrovna tak vinen.

velmi děkuji za další střípek do Mozaiky Norsko a jeho forma demokracie..A každopádně velké díky za objasnění, jak Česko k Norským fondům přišlo..

Norsko pořušilo několik mezinárodních dohod. Jejich argumentace v tomto případě je naprosto zcesná.

Chtěl jsem to tu napsat, ale už jste mě předběhla

3. Pan Zdechovský se rozepisuje a odkazuje na svůj starší blog v případě Silje Garmo. Musím podoktnout, že o tomto případu neinformuje pravdivě. Tvrdí nám, že první dcera byla odebrána a že ji matka do osmnáctin nesmí vidět. To však není pravda. První dcera byla svěřena do péče svého biologického otce (tomu se neříká odebrání), přičemž matce byla zachována práva kontaktu. Po odchodu do Polska si tak podle vlastních slov se starší dcerou každý den telefonuje a dcera za ní do Polska jezdí. Strávila s ní například i tyto Vánoce, jak dokazují veřejné fotky na facebooku Silje Garmo (na fcb jako Silje Gude). Starší dcera- nyní už čtrnáctiletá- byla svěřena otci poté, co mu matka bezdůvodně bránila v kontaktu, nepravdivě jej obvinila ze sexuálního zneužívání dítěte a nakonec dceru odvezla do Španělska (ne na krátkou dovolenou), odkud byla dcera vydána do Norska. O druhém dítěti a okolnostech jeho narození (otec jiný, zcela mimo obraz) moc nevíme. Faktem je, že v současnosti vydání Silje Garmo z Polska nikdo nežádá, není proti ní vedeno žádné řízení a ani se nejednalo o odebrání jejího druhého dítěte. Také proto a s tímto zdůvodněním nejdříve polská vláda její žádost v létě zamítla- bylo by zajímavé vědět, proč Polsko změnilo své stanovisko. Každopádně i podle známých informací celá věc proběhla jinak, než jak ji líčí pan Zdechovský.

V případě Silje Garmo tvrdíte, že neinformuji objektivně. Vy jste to usnesení soudu a předtím komisí viděla? Hovořila jste s otcem? Pokud ne, tak prosím, zkuste se omluvit. Píšete tu opakovaně verzi, kterou uvádí Barnevernet, když v České republice vystupujete jako jeho mluvčí.

2. Ad vložené video: Video nám neukazuje celou situaci, ale až závěrečný výsek, krizový zásah policie. Některé věci komentovat nemůžeme, např. důvody, proč je šestileté dítě v péči sociálky. O tom nic nevíme. V podstatě ani nemůžeme komentovat předchozí chování pana konzula, kvůli kterému je policie předvolána. Víme jen tolik, že konzul se setkal s matkou, sociálkou i dítětem ve věku šest let, kterému prý mělo říct ahoj. Následně situace z nějakého důvodu eskalovala, a sociálka přivolala policii. Konzul se domáhá pokračování jednání, ale policie jen komentuje, že byla zavolána kvůli vyhrožování a narušování klidu.Mají to nahrané. Konzul si je nějakého konfliktu vědom, protože hned policii informuje, že prý ho mohou obvinit (trestně- právně) jen, když mají důkazy. Policistka odpovídá, že žádné obviněnní nevznášejí, zjišťují stav. Protože se pracovníci cítili ohroženi, policie nakazuje konzulovi, aby opustil prostor. Ten to nejdříve odmítá udělat, takže policie na něj tlačí, dokud se nepodřídí. Je otázkou, v jakých jednáních chce na místě pokračovat, když se jím úředníci cítili tak ohroženi, že až zavolali policii. Pokud by konzul chtěl mluvit s šestiletým dítětem, z psychologického hlediska (zátěž pro dítě, které už je tak zranitelné, v situaci pro ně v každém případě silně stresující) by to vyžadovala domluvu a spolupráci všech přítomných stran a dospělých. Vytvoření vhodného prostředí pro takovou komunikaci bez rušivých konfliktů. To zde evidentně nenastalo a vše skončilo až krizovým zásahem policie.

Tak nám dejte odkaz na celé video. Norští policisté mají na svém obleku často kamery. Tak tam možná máte více informací. Jinak sociálka zavolala policii poté, co se konzul dožadoval informace, proč je dítě v péči sociálky. Tak asi tak k tomu "krizovému zásahu policie"