Opravdu jsou elektromobily tak dobrý nápad? Švýcarsko a Německo chystají omezení

Švýcarsko má důvodné obavy z rizika blackoutu v chladnějších měsících. Pro případ nedostatku energie proto připravuje úsporná opatření. Mezi nimi je i omezení provozu elektromobility.

Ve Švýcarsku vyrábí většinu elektřiny různé typy vodních elektráren. Země pod Alpami patří mezi státy s nejvyšším podílem výroby z obnovitelných zdrojů. Navíc má podobně jako Německo ambice úplně uzavřít všechny jaderné elektrárny.

Část elektřiny ale už nyní musí dovážet především z Francie a Německa. Během zimy se dováží dokonce až 40 % energie. Nejedná se o nic nepochopitelného za situace, kdy vodní elektrárny nemohou v zimních měsících fungovat naplno.

Obě dodavatelské země ale mají nyní veliký problém s výrobou energie. Francie kvůli četným výpadkům v jaderných elektrárnách a Německo kvůli tomu, že výrobu energie z větrných či solárních elektráren prostě naplánovat nelze.

Navíc se v zimě předpokládá nízká produktivita slunečních elektráren a samozřejmě se musí vzít v potaz i nedostatek plynu. Pokud by se i tyto země potýkaly s nedostatkem elektřiny, velmi pravděpodobně by se to dotklo i na importu závislého Švýcarska, které se proto připravuje na nejhorší variantu. Není proto divu, že Švýcarsko počítá s vysokým rizikem blackoutu.

Omezení elektromobility

Navržena byla opatření rozdělená do čtyřech stupňů podle závažnosti situace: Obecně zahrnují různá omezení spotřeby elektřiny jako např. ve službách či v domácnostech v závislosti na závažnosti nedostatku. A hlavně, největší pozornost vzbudil návrh proto, že mezi zamýšlenými omezeními je zahrnutý i zákaz jízdy pro elektromobily.

Lidé používající elektromobily by měli veliký problém, protože by pro ně v případě třetího stupně platil zákaz jízdy. V návrhu se uvádí, že „soukromé užívání elektromobilů je nyní povoleno pouze pro naléhavě nezbytné jízdy (např. výkon povolání, nákupy, návštěvy lékaře, účast na náboženských akcích a na soudních jednáních).“

 To vše se děje za situace, kdy elektromobily tvoří pouze 0,4 % celkové spotřeby elektřiny. Lepší je raději nedomýšlet, co by se dělo, kdyby bylo množství elektromobilů ještě mnohonásobě vyšší.

Důsledek zamýšlených opatření je vcelku předvídatelný. V první řadě samozřejmě mohou být postiženi všichni stávající švýcarští majitelé elektroaut, kterých je nyní asi 110 tisíc. Vliv bude mít opatření i na lidi, kteří o koupi elektromobilu zatím jen uvažují.

Hrozba, že jejich auto může v zimě sloužit jen na ozdobu, totiž může většinu lidí od koupě úplně odradit.  Jedná se o veliký problém pro další rozvoj elektromobility jako takové.

Německý ústup od podpory elektromobilů

Švýcarsko není jedinou zemí, kde se v nějaké formě uvažuje o omezení elektromobilů.  Na omezení elektromobility by mohlo dojít i v Německu, kde se v budoucnu počítá s tím, že pro elektromobily budou platit omezení při nabíjení. Nabíjet má být možné pouze ve chvíli, pokud zrovna bude k dispozici dostatek elektrického proudu. Pokud probíhá rozmach elektroaut, je zároveň nutné nechat nabíjet řidiče pouze v míře ohleduplné vůči stavu sítě.

Prý z důvodu rostoucí obliby má být také od ledna roku 2023 výrazně omezená podpora nákupu elektrických vozů, se kterou Německo začalo v roce 2016. Nově na ni dosáhnou jen ti, kteří si koupí čistě elektrický automobil, kterým se ale podpora sníží. Vozy s hybridním motorem již nebudou moci počítat s žádnou podporou. Tamní autoklub má ale naopak obavy z toho, že se rozvoj elektromobility zbrzdí.

Podceňovaný vodík

Elektromobilita má zejména kvůli nedostatku energetických zdrojů své limity. Nyní musejí řešit problémy např. zmíněné Švýcarsko či Německo. Vývoj v zemích, které jsou na tom s elektromobilitou dále než my, bychom měli bedlivě sledovat, aby nebylo za pár let nutné řešit problémy i u nás v Česku.

Ukazuje se, jak je nesmysl tlačit za každou cenu na elektromobily, když má jejich provoz i svá nezpochybnitelná úskalí. Dotace většinou jen křiví trh a nelze nařizovat modernizaci finanční podporou.

Více elektromobilů znamená i nutnost vyšší produkce elektřiny, což už nyní představuje pro některé země veliký problém. Parní lokomotivy či auta na spalovací motor se také neprosadily kvůli dotacím, ale protože se nakonec ukázaly ve své době jako účinnější a ekonomicky výhodné.

Naopak mnohem větší pozornost by se měla věnovat dosud spíše podceňovanému vodíku. V listopadu jsem absolvoval dvě debaty o vodíku a mohl jsem se přesvědčit, že se jedná o palivo budoucnosti. Vsadila na něj už např. automobilka Toyota. V Japonsku už nyní jsou stovky míst kde se dá natankovat vodík a vznikají další.  

Mluví se dokonce o tom, že do roku 2050 bude tzv. vodíková revoluce s tím, že by měl být využitelný ve všech typech dopravy včetně osobní. Musím se usmívat, když jsem před lety tvrdil, že elektromobilita bude využitelná pro část automobilového průmyslu. Nyní se to ukazuje jako realita. Vodík můžeme právem považovat za jednu z alternativ pro budoucnost.

Přeji krásný den a veselou mysl!