Necháme si šlapat po české hrdosti?!

Servilnost některých politiků k cizím mocnostem při vyjednávání podmínek ohledně umístění amerického radaru na naše území je opravdu zarážející. Trapná fráze, že díky americkému radaru bojujeme za mír v celém západním světě, zavání imbecilitou ne-li idiotismem. Takovým nesmyslům nemůže věřit ani zapřísáhlý podporovatel radarů! Co však musí každého Čecha zvednout ze židle, je nabídka Američanů dát Rusům možnost tato zařízení kdykoliv u nás kontrolovat.

Česká vlajka po přijetí Rumunska a Bulharska vlála před Evropským parlamentem pověšená na drátech mezi dvěmi stožáry. Marek Hannibal Americký radar v Brdech nebo kdekoliv na našem území mi nikterak nevadí. Nezáleží na tom, zda zase jedno technologické zařízení permanentně monitorující vzdušný prostor na našem území přibude nebo ubude. Bohužel se však zde nejedná pouze o radar. Co nemohu a nechci pochopit je způsob komunikace o radaru a jak málo dokážeme bránit si svou vlastní českou suverenitu, která bude přítomností cizích vojáků bezesporu narušena.

Nedávno jsem ve vlaku vedl rozhovor s jedním Němcem o přítomnosti amerických vojáků na území našeho státu.Také on by byl raději, kdyby Američani v Německu nebyli. Na druhé straně však hovořil o ekonomických impulsech pro regiony, kde se základny nachází a o podpoře tamního průmyslu formou místních zakázek. Na otázku, jak by se díval na nabídku Američanů Rusům, aby byli přítomni na jejich základnách v Německu, bez váhání zareagoval, že by Američany z Německa rychle vypoklonkovali. Ekonomika je jedna věc, druhá věc je národní hrdost.

U nás se však o radaru dlouho mlčelo a teď se najednou hledají nějaké argumenty, jak jeho umístění v Česku zdůvodnit. Málokdo si však při jednáních uvědomuje, že přílišnou servilitou ztrácíme důležitou vyjednávací pozici, která by nám mohla pomoci zvýšit tlak na Američany k výrazné technologické podpoře například českého vysokého školství.

Proto se nabízí otázka: Jsme snad málo hrdý národ? Jak je možné, že málokdo z nás bojuje proti představě opět bezstarostně se producírujících se ruských vojáků a oficírů na našem území, jako za starých dobrých časů?! Zatímco polští politici tuto variantu v médiích jednoznačně odmítli, Češi mlčí. Možná z důvodu, že šli někam na pivo, po kterém přichází radostné vidění světa. Jenže až se jednoho dne z této opice probereme, bude už pozdě a nové mnohaleté bolení hlavy z americké radarové kocoviny se bude nejspíše špatně léčit…