Návrhy ministryně Marksové zlikvidují tradiční rodinu

Ministryně Michaela Marksová-Tominová se rozhodla jít proti svým sociálně demokratickým voličům a zlikvidovat tradiční rodinu. Jen tak lze po studiu hodnotit návrhy paní ministryně na tzv. prorodinná opatření, která mají „pomoci“.

V mnoha návrzích lze naprosto mluvit o útoku na tradiční rodinu a nadměrné posilování úlohy státu, který začne mít jako v Norsku rodinu pod kontrolou. To se týká například zrušení daňové slevy na nepracujícího manžela či manželku ve výši 24 800 Kč. Toto opatření využívaly rodiny, ve kterých byla hlavní prioritou výchova dětí. Jeden z partnerů, většinou tedy manželka, zůstal doma na 3leté rodičovské dovolené, aby svůj čas skutečně věnoval potomkům, kvůli čemuž rodiče obětují i možnost většího výdělku. Stát si nyní tohoto postoje cení a takovým rodinám pomáhá tím, že jim sníží daně, což je správné.

Ministryně Marksová však chce tuto možnost zrušit. Chápu, že některé matky chtějí hned po povinné mateřské nastoupit do práce, ale naštěstí převažují takové, které chtějí dát svůj čas výchově dětí. Tak proč jim tuto možnost brát? Proč diskriminovat rodiče, kteří vsází na výchovu svých dětí, která je po mnoho let odzkoušená a osvědčila se? Proč nepodpořit ženy a muže, kteří se svobodně rozhodli i za cenu nižších příjmů rodiny se jí věnovat?

Neomarxistické ideologie všemocného státu

Zatím to vypadá tak, že paní ministryně preferencí jeslí a mateřských škol v duchu neomarxistických ideologií upřednostňuje všemocný stát nad tradiční rodinou spolu s necitlivým zásahem do rodičovských práv. To známě již z komunismu. Nehledě na to, že plán zajistit všem dětem od 2 let školku, dětské mikroskupiny apod., je až příliš ambiciózní a v mnoha regionech bude absolutně nereálný. Školky provozují obce a stát nemá pravomoce jim nakázat byť jen prodloužení otevírací doby do 6ti hodin do večera. Na vesnicích to prostě nebude fungovat.

             Jako rozhazování peněz lze označit návrh na zavedení plošného vyplácení porodného ve výši 13 tisíc korun pro všechny děti. Porodnost je potřeba podporovat, ale myslím si, že tento příspěvek by měl zůstat adresný. Rodiny s nadprůměrnými příjmy jej nepotřebují a nebývá pro ně v založení rodiny motivační, kdežto pro ty sociálně slabší znamená dost peněz, které jim pomáhají lépe zvládat výchovu dětí. Umím si proto spíše představit, že by porodné pro ty, kteří ho potřebují, mohlo být vyšší než v současnosti, plošné zavedení porodného ale nemá logiku.

Lidovci dlouhodobě preferují však před porodným zavedení pomoci lidem s výchovou. Případů, kdy ženy rodily děti kvůli porodnému a pak je odkládaly do ústavů, tu byly již dříve stovky ročně. Proto je nutné spíše více podpořit ty, kdo se o děti skutečně starají.

Návrhy absolutní rovnosti připomínají komunismus

Dále je těžko pochopitelné, že by měl stát zasahovat do mzdové politiky soukromým firmám pod záminkou toho, aby byla zajištěna rovnost v platech mezi muži a ženami. Ta už v podstatě existuje, a pokud jsou průměrné platy mužů vyšší než žen, je to dáno především profesemi, které obě skupiny vykonávají. Například platy strojvedoucích a horníků, které jsou doménou mužů, jsou vyšší než u prodavaček a švadlen, kde zase převažují ženy.

Nejhorším nápadem vůbec je, že by stát měl nyní otevřeně podporovat umělé oplodnění žen bez partnerů, a to dokonce až do 43 let, kdy je takové těhotenství už skutečně vysoce rizikové a lékaři jej naprosto nedoporučují. Kromě toho, že dětem tímto vezmeme polovinu identity kvůli chybějícímu tatínkovi, tak jen dál budeme podporovat už nyní zbytečně velkou skupinu matek samoživitelek, které zase jen budou závislé na státu.

A argument o tom, že se to dnes obchází, je sice pravdivý, nicméně kvůli tomu nehodlám tyto podvody omlouvat nebo dokonce legalizovat. Mít děti není jako péct housky na krámě. Společnost by měla spíše motivovat lidi hledat si partnery, než vymýšlet další nesmyslné experimenty. Je opakovaně prokázáno, že s partnerem je rodina stabilnější a výrazně lépe se vyrovnává s nenadálými životními situacemi a děti z kompletních rodin méně podléhají sociálně patologickým jevům.

             Závěrem bych zdůraznil, že všechny nápady v koncepci nejsou špatné a lze o nich určitě i reálně uvažovat. Například možnost „turborodičovské“ mohou ocenit vysokopříjmové matky, které díky tomu budou třeba alespoň rok doma, aniž by se okamžitě vracely do práce, protože standardní rodičovský příspěvek by byl pro rodinu neúnosný. Nicméně to je jen jeden z mála bodů, kde se s ministryní shodneme. Nicméně pokud celý návrh představí ministryně jako celek a bude na něm takto trvat, je třeba jí říci jasné ne!

Přeji hezký den a veselou mysl!