Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Kradení dětí v Norsku je součástí státní politiky

Norsko má stále nevyřešený problém s Barnevernetem a někteří jeho zástupci ve své neochvějné jistotě dodnes tvrdí, že na straně Norska se nikdy nestala žádná chyba. 

Tvrdí to i přesto, že i v samotném Norsku se Barnevernet dočkal kritiky, jak o tom svědčí prohlášení 170 norských odborníků z roku 2016. Od konce roku 2015 do začátku roku 2017 bylo zaznamenáno osm nových případů u Evropského soudu pro lidská práva, což by samo o sobě mělo být varující pro vyspělou severskou zemi, která se pravidelně umísťuje na předních místech v žebříčcích kvality života. Známý publicista Andrej Ruščák, který žil několik let v Norsku, nedávno upozornil na stránku Ung.no, což je veřejný portál, kam píší mladí lidé o radu a státem vybraní úředníci jim odpovídají, se objevil dotaz jedné těhotné slečny, zda ji může Barnevernet začít vyšetřovat ihned po porodu, protože měla dřív depresi, se kterou se (úspěšně) léčila. Odpověď ji nejspíše příliš nepotěšila, protože Barnevernet takovou věc udělat může.

Jak také prohlásil u Evropského soudu pro lidská práva advokát matky, o níž ještě bude řeč ve většině tohoto článku, zpráva Rady Evropy z roku 2018 konstatuje nedostatek důvodů v rozhodnutích o adopcích respektive uváděné důvody odebrání má za velmi slabé: „Například možná budoucí emoční újma, nebo také „nedostatek rodičovských dovedností.“ V obou případech se jedná o velmi vágní důvody, na které se dá napasovat téměř cokoli.?

Odebraný syn u soudu

O co ale vlastně jde ve zmíněním případu, který nyní řeší Evropský soud pro lidská práva? Matka jménem Trudy Strand Lobbenová porodila v roce 2008 svého prvního syna. Protože měla během porodu potíže, požádala norské úřady o možnost pobytu v centru pro matku a dítě v prvních měsících života syna. Tři týdny poté se ovšem rozhodla centrum opustit. Úřady vydaly okamžité rozhodnutí k odebrání dítěte a k předání dítěte do pěstounské péče, a to na základě obavy, že dítě nedostává dost stravy k přežití. Bez varování přišli zástupci norských úřadů, paní Lobbenové syna odebrali a požádali ji, aby si sbalila kufr a odešla. Vše bez slova vysvětlení od státu. Chlapec byl v péči pěstounů do svých tří let, kdy norské úřady vydaly pěstounům v roce 2011 povolení k adopci.

Od té doby probíhá v Norsku proces zbavení matky rodičovských práv. Nejprve Oblastní rada pro sociální péči o dítě rozhodla, že adopce je v nejlepším zájmu dítěte. V roce 2012 se proto matka odvolala k soudu. Přestože se matka mezitím provdala a porodila další dítě - holčičku, soud rozhodl, že „nedošlo ke zlepšení v porozumění synovi, který je psychicky zranitelný a podle zprávy psychiatra potřebuje klid, bezpečí a podporu“.?

V roce 2013 podala Lobbenová stížnost na Norsko k Evropskému soudu pro lidská práva pro porušení článku 8 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv, který zaručuje právo na rodinný a soukromý život. O čtyři roky později rozhodla sekce Soudu, že Norsko zmíněný článek neporušilo, nicméně dne 9. dubna 2018 přijal panel Velkého senátu žádost paní Lobbenové, aby byla věc postoupena k Velkému senátu Evropského soudu pro lidská práva.?

Za celou dobu bylo matce dovoleno vídat syna šestkrát do roka po dobu dvou hodin. Návštěva mohla proběhnout vždy pouze v přítomnosti adoptivní matky a ve většině případů v úřední místnosti úřadu sociální péče. Zamítnuta byla matčina žádost, aby pěstounka opustila místnost i žádost o prodloužení délky návštěvy. A aby toho nebylo málo, v reakci na stížnost stát naopak matce nařídil návštěvy psychologa!

 

Podivná norská obhajoba kradení dětí

Zástupce Norska ale u soudu trval na tom, že práva toho, koho se případ měl týká (dítěte), nebyla porušena, naopak byla v nejlepším zájmu dítěte ochráněna. „Mělo být porušeno její právo na rodinný život, protože její syn jí byl odebrán ve třech týdnech. Zde chybí biologický otec, pak je tady chlapec, který má právo na rodinný život. Ale který rodinný život to je? Je to závazek k biologické matce? Nebo je to život s těmi, kteří se o něho starají, a v jeho mysli jsou jeho rodiči?,“ taková byla slova zástupce norské vlády. K tomu všemu ještě dodal, že „matka není v postavení, aby před tímto soudem reprezentovala nejlepší zájem dítěte. Hájí pozici matky, ne zájem dítěte.“

Stát tedy podle norského zástupce ví ze všech nejlépe, co je pro dítě dobré. Podivná logika Barnevernetu, podle níž je lepší je být s dvěma úplně cizími rodiči, než se dvěma rodiči, kde je alespoň matka vlastní. ?

O to překvapivěji působila další slova norského zástupce, který se zároveň nechal slyšet, že „nejlepší zájem dítěte“ obsahuje dvě podmínky: Předně žít s biologickou rodinou, pokud není prokázáno, že tato rodina je nezpůsobilá. A za další je to zajištění rozvoje dítěte ve vhodném prostředí.“  Výborně, žít s biologickou rodinou je tedy v zájmu dítěte. Co ale znamená, že je rodina nezpůsobilá? V tomto případě se tedy jedná o velmi pochybné vysvětlení, když zrovna v tomto případě je matka schopná postarat se o druhé dítě. V podstatě se tak potvrzují slova advokáta matky, podle něhož obsahují zprávy i norské rozsudky změť neurčitých pojmů jako neschopnost chovat se jako matka, nedostatek rodičovských dovedností, aniž by kdy bylo specifikováno, co to obnáší a co se tím myslí. Zprávy a rozhodnutí vůbec nebraly v úvahu pozitivní vývoj, fakt že žadatelka se provdala, má stálý domov a další dítě. Její žádost o další posudek byla zamítnuta. ?

Pro úplný popis celé kauzy zbývá dovysvětlit ještě dvě věci. První z nich je objasnění toho, proč norský městský soud vydal v roce 2012 rozsudek, kterým má být chlapec navždy odebrán matce a adoptován pěstouny? Zde se ukazuje, že ani samotná způsobilost k výchově dítěte nemusí vůbec stačit k vrácení. Soud totiž shledal, že i když je matka způsobilá vychovávat dceru, nemá i přesto dost schopností vychovávat syna, který byl už tři a půl roku v pěstounské péči. Jak mohli na něco takového přijít, když nemá problém postarat se o své druhé dítě, zůstává velikou záhadou.?

A ano, tušíte asi správně, že druhou a poslední věcí, která ještě nebyla vysvětlena, jsou důvody odebrání malého dítěte. I na tuto otázku se během soudního přelíčení dostalo. Zástupce Norska na ni odpověděl následovně: „Matka pobývala v centru péče o matku a dítě. Šla tam dobrovolně. Po třech týdnech chtěla jít domů, takže bylo přijato urychleně rozhodnutí předat dítě do pěstounské péče z hluboké obavy o život dítěte. Ti, kdo rozhodnutí učinili, jsou lidé, kteří pracují s rodiči se zvláštními potřebami každý den.“  ?

Nekritická a neotřesitelná důvěra v norské pracovníky Barnevernetu mě nikdy nepřestane udivovat. Opravdu to norský zástupce myslel vážně v době, kdy se přišlo na to, že jeden z psychiatrů, který psal posudky pro norskou sociálku, byl usvědčený dlouholetý pedofil?  ?

Nepřekvapím nejsou ani slova zástupce Norska o tamním systému péče o děti. Advokát se nechal slyšet, že při odebrání, kdy je na výběr mezi dlouhodobou pěstounskou péčí nebo adopcí, dávají v Norsku přednost adopcím. „Preference k adopcím se opírají o výzkum, ze kterého plyne, že děti mají více pozitivních šancí, jsou-li adoptovány, než jsou-li ponechány ve veřejné péči. Je to politické rozhodnutí,“ tolik tedy slova norského advokáta, který vlastně jen potvrdil správnost slov právního zástupce paní Lobbenové, když řekl, že norský stát měl od samého počátku v úmyslu předat dítě jiné rodině: ?

„Pokud se předpokládá, že umístění dítěte bude trvat dlouhou dobu, kontakt s biologickými rodiči musí být maximálně redukován za účelem zachování jeho integrity. Od samého začátku šlo o integraci dítěte do náhradní rodiny, nikdy do jeho vlastní.“

Jestli pochybujete o tom, že se v Norsku kradou děti rodičům, tak začněte sledovat tento neskutečný případ. Každý z výstupů zástupců Norska mě utvrzuje v tom, že naše snaha v kauze Evy Michalákové prostě měla a má smysl. 

Přeji hezký den a veselou mysl!

 

Více informací najdete zde:

http://www.ceska-justice.cz/2018/10/norsko-ve-strasburku-odebirani-deti-k-adopci-politicke-rozhodnuti-dava-sanci/?fbclid=IwAR24--JPm4xiw6xRvrB6jJgdiI6IcmAbr-ByBsmaLJOwHATNAX6NgrDxM_A

Autor: Tomáš Zdechovský | pátek 30.11.2018 9:45 | karma článku: 43,06 | přečteno: 7491x
  • Další články autora

Tomáš Zdechovský

Proč už se nikdo nehlásí k zastropování potravin?

Pamatujete si ještě, jak jsme před rokem od některých lidí, především Andreje Babiše, slýchali, že by se vedle cen energií měly zastropovat i ceny základních potravin a ukazovali nám Maďarsko jako vzor hodný následování?

1.5.2023 v 11:12 | Karma: 35,56 | Přečteno: 4360x | Diskuse| Politická aréna - pro politiky

Tomáš Zdechovský

Proč se obranný průmysl v Evropě stále potýká s překážkami?

Evropa se neobejde bez účinné vlastní obrany a nikdo rozumný už nemůže pochybovat o tom, že k jejímu zajištění potřebujeme i dostatečně robustní obranný průmysl.

24.4.2023 v 8:24 | Karma: 17,02 | Přečteno: 497x | Diskuse| Politická aréna - pro politiky

Tomáš Zdechovský

Přestane prezident Macron jít na ruku Číně?

Francouzský prezident Emmanuel Macron má obrovskou smůlu v tom, že prakticky veškeré jeho snahy stavět se do role lídra silné a sjednocené Evropy obvykle vyznívají silně křečovitě, rozpačitě a někdy až groteskně.

17.4.2023 v 7:47 | Karma: 19,61 | Přečteno: 413x | Diskuse| Politická aréna - pro politiky

Tomáš Zdechovský

Západní sankce drtí ruskou ekonomiku

EU plánuje po Velikonocích schválit v pořadí už jedenáctý balíček sankcí. Málo se však připomíná, jak fungují ty dosavadní. Někoho možná překvapí, že Rusko už v některých oblastech sankce pociťuje poměrně citelně.

12.4.2023 v 10:11 | Karma: 26,01 | Přečteno: 1066x | Diskuse| Politická aréna - pro politiky

Tomáš Zdechovský

Ruská účast na OH by byla výsměchem všem ukrajinským obětem Putinovy barbarské invaze

Konec války na Ukrajině je zatím v nedohlednu a vinou útoků ruské armády denně stále umírají nevinní civilisté včetně dětí.

3.4.2023 v 9:13 | Karma: 23,03 | Přečteno: 519x | Diskuse| Politická aréna - pro politiky
  • Nejčtenější

Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici

25. dubna 2024  12:40,  aktualizováno  14:38

Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...

Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů

29. dubna 2024  6:21,  aktualizováno  13:19

Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...

Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let

1. května 2024  12:58

Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...

To nemyslíte vážně! Soudce ostře zpražil bývalého vrchního žalobce

1. května 2024  10:17

Emotivní závěr měl úterní jednací den v kauze údajného „podvodu století“, v němž měly přijít tisíce...

Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP

1. května 2024  15:38

V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...

D35 u Litovle blokovala nehoda, ze zdemolovaného vozu se vysypal náklad

2. května 2024  10:45,  aktualizováno  16:36

Cestu po dálnici D35 ve směru z Olomouce na Mohelnici komplikovala více než sedm hodin nehoda...

Vlak bez strojvůdce ujel několik kilometrů, pak vykolejil. Řítil se stovkou

2. května 2024  14:51,  aktualizováno  16:34

Na železniční trati mezi obcemi Čisovice a Měchenice v okrese Praha-západ vykolejil vlak. V...

Budoucí ministr Tuleja v problémech? Publikoval v pochybných vědeckých časopisech

2. května 2024  13:57,  aktualizováno  16:23

Kandidát TOP 09 na ministra pro vědu Pavel Tuleja požádal Slezskou univerzitu, aby stáhla z jeho...

I v dubnu padaly rekordy. V Klementinu byl osmý nejteplejší za 250 let

2. května 2024  16:15

Letošní duben s průměrnou teplotou 13,4 stupně Celsia byl v pražském Klementinu osmý nejteplejší ze...

Získejte ZDARMA dětskou opalovací kosmetiku Lirene
Získejte ZDARMA dětskou opalovací kosmetiku Lirene

S příjemnými hřejivými pocity ze slunečních paprsků k nám ale míří i nebezpečné UV záření. To na nás působí celoročně, a proto je důležité sebe i...

  • Počet článků 678
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 4414x
Tomáš Zdechovský (1979) - optimista i snílek, kterému nikdy nebylo lhostejno dění kolem sebe. Rád mění vize v realitu a realitu ve vizi. Miluje filmy Forrest Gump, Up in the air, Vrtěti psem a Thank you for smoking, Iluzionista, skupiny The Cranberries, Jelen a U2 a lidi, kteří umí říci své názory. Nezná slova "to nejde" a "to se nikdy nenaučím".

Od roku 2014 poslanec Evropského parlamentu a člen předsednictva KDU-ČSL, členem prestižního Výboru pro zahraniční věci (AFET) a Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (EMPL), předseda parlamentní delegace pro státy Střední Asie.