Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Jak německá zelená politika nakonec vedla k většímu spalování uhlí

Sousední Německo se velmi rádo se staví do pozice světového zeleného lídra. Jedním z poznávacích znaků jeho energetické politiky je nepochybně i odpor k jádru a k uhlí, přesně v uvedeném pořadí. 

K posílení image zeleného lídra mělo posloužit právě i ukončení provozu jaderných plánované na konec roku 2022 a také uhelných elektráren nejpozději do roku 2038. Semaforová vládní koalice sociálních demokratů, zelených a liberálů má dokonce ambiciózní cíl opustit uhelnou energii už v roce 2030.

Původní představa byla taková, že většina energie se bude v dohledné době vyrábět z čistých obnovitelných zdrojů. Stabilním zdrojem vykrývajícím výpadky po uhlí a jádru, se měl v rámci energetické transformace známé jako „Energiewende“ stát plyn dodávaný Ruskem.

Vize elektřiny vyráběné převážně z čistých zdrojů samozřejmě zněla mnohým hezky, jenomže 24. únor loňského roku přinesl velmi kruté vystřízlivění. Celá Evropa musela řešit, odkud a zda bude vůbec schopná dále dovážet strategické suroviny. Důsledkem toho se i Německo dostalo do silně nekomfortní situace.

Větší využití plynu, který měl vykrýt výpadky výroby elektřiny způsobené uzavřením jaderných a uhelných elektráren, rázem nepřipadalo v úvahu. Německá vláda byla okolnostmi donucená k alespoň dočasné změně plánu. Reagovala opravdu zvláštním způsobem budícím pochybnosti o tom, zda jeho politika je skutečně tak zelená, jak se navenek prezentuje.

Nejvíce spáleného uhlí za šest let

V případě jádra se žádný příliš velký obrat nekonal. Německá vláda pouze prodloužila do letošního dubna provoz dvou jaderných reaktorů, které měly původně ukončit činnost už na konci loňského roku.

Naopak uhlí coby jeden z „nejšpinavějších“ zdrojů vzala vláda Olafa Scholze s účastí zelených alespoň dočasně na milost. Došlo k reaktivaci některých uhelných elektráren. A tak se stalo, že navzdory původnímu plánu se v uplynulém roce v Německu spálilo dokonce nejvíce uhlí za posledních šest let.

Zdá se, že význam uhlí se bude ještě nadále zvyšovat. Jako relativně levný zdroj zažívá comeback prakticky všude na světě. Spolková republika hodlá jako jedna z mála zemí v tomto roce dokonce zvýšit svůj dovoz uhlí.

Přestože v Německu vzrostl v minulém roce také podíl výroby z obnovitelných zdrojů na celkové výrobě elektřiny, zvýšila se i celková produkce v uhelných elektrárnách, které pomáhají kompenzovat výpadky po uzavřených jaderných blocích.

Bez jádra se neobejdeme.

Podle Spolkového statistického úřadu byla v Německu ve třetím čtvrtletí loňského roku výroba elektřiny z uhlí o 13 procent vyšší než ve stejném období předchozího roku. Více než třetina (36,3 %) elektřiny vyrobené v Německu ve třetím čtvrtletí roku 2022 pocházela z uhelných elektráren. O rok dříve to bylo 31,9 %. Zatímco ve třetím čtvrtletí roku 2021 se vyrobilo v uhelných elektrárnách 37,8 mld. KWh elektřiny, loni to bylo ve stejném období 42,9 mld. KWh. 

Není proto divu, že podle předběžných údajů stagnovaly emise skleníkových plynů v roce 2022 na úrovni 761 milionů tun oxidu uhličitého. Německo ve srovnání s rokem 1990 ušetřilo 39 procent emisí. Jenomže cíl úspor byl už pro rok 2020 stanovený na 40 procent.

Po letech 2020 a 2021 byl tedy třetí rok nesplněný původně vytyčený cíl. Spolková agentura pro životní prostředí má ještě představit konečná čísla v březnu. Plán snižování emisí zatím příliš nevychází, zvláště když do roku 2030 se mají emise skleníkových plynů snížit o 65 procent.

Původně mělo při tom Německo v úmyslu od uhlí definitivně ustoupit v roce 2038. Vlivem tlaku vládních zelených se termín ale dokonce posunul už na rok 2030. Nedávný vývoj na tom nic nemění. Vláda kancléře Olafa Scholze je však navzdory nenaplnění mnohých cílů i nadále optimistická a rok 2030 pro ni stále zůstává realitou.

Radost nemá ani Greta Thunbergová

Německý přístup by se tedy dal shrnout následovně: Špinavé uhelné elektrárny, které budou mít výrazný podíl na zvýšení emisí skleníkových plynů, nevadí. Naproti tomu mnohem čistší jaderné elektrárny vadí. Dokonce vadí natolik, že se mají uzavřít i za cenu toho, že následkem bude větší míra spalování uhlí, a tedy i emisí skleníkových plynů. Opravdu má takto vypadat zelená politika?

S takovým přístupem se původně vytyčené cíle Green dealu naplní těžko. Radost z toho zjevně nemá ani známá švédská aktivistka Greta Thunbergová. Ta byla dokonce nedávno krátce v Německu zadržená policií za účast na protestech proti demolici obce Lützerath právě kvůli těžbě uhlí. Ona sama se už dříve vícekrát vyjádřila tak, že jádro označila za mnohem přijatelnější zdroj než uhlí.

Německý přístup vypadá opravdu zvláštně za situace, kdy ve velké části Evropy dochází k jaderné renesanci. Několik příkladů za všechny: Slovensko nyní dokončuje dva nové reaktory v elektrárně Mochovce a Polsko plánuje, že také konečně postaví vlastní jadernou elektrárnu. Bulharsko plánuje výstavbu dalších čtyř reaktorů.

Švédsko chce postavit další dva nové jaderné reaktory, Británie dokonce osm. Dvě nové elektrárny hodlá stavět také Nizozemsko. Sousední Belgie sice stále trvá na odchodu od jádra, ale u dvou elektráren se aspoň rozhodla prodloužit životnost.

A pak zde máme Francii, která je premiantem v oblasti jaderné energetiky. Vytkla si za cíl do roku 2050 mít alespoň šest reaktorů nové generace s tím, že projekt může být rozšířený až o osm dalších reaktorů, a dále také navýšit výrobu elektřiny o 60 %.  

Alternativa nyní neexistuje

Zmíněný přístup mnoha evropských zemí má svoje opodstatnění. Jaderná energie totiž představuje jednu z nejlepších možných alternativ, pokud chceme upustit od využívání fosilních paliv a mít zároveň stabilní a bezpečný zdroj. Bez jádra se většina Evropy zkrátka neobejde, protože lepší alternativa v současné době prostě neexistuje.

Někteří by udělali lépe, kdyby informace o jaderné energii nečerpali z katastrofického románu Die Wolke (Mrak) od německé spisovatelky Gudrun Pausenwangové, ale třeba ze týkajících se srovnání vyprodukovaných emisí při výrobě elektřiny.

Autor: Tomáš Zdechovský | pondělí 20.2.2023 8:00 | karma článku: 25,33 | přečteno: 593x
  • Další články autora

Tomáš Zdechovský

Reforma migrace musí vypadat úplně jinak

Nelegální a nekontrolovaná migrace představuje jeden z hlavních problémů, které nyní Evropa řeší. Už dlouhou dobu se budují ploty na vnější hranici, protože se 'zjistilo', že je děravá.

10.7.2023 v 7:15 | Karma: 17,25 | Přečteno: 530x | Diskuse | Politická aréna - pro politiky

Tomáš Zdechovský

Německé levicové neziskovky pomáhají Rusku

Problematika šíření (nejen) ruské propagandy a dezinformací se už několik let řeší ze všech možných a myslitelných úhlů.

3.7.2023 v 7:30 | Karma: 23,70 | Přečteno: 782x | Diskuse | Politická aréna - pro politiky

Tomáš Zdechovský

Učitelka šířila ruskou propagandu ve škole a skončila u soudu. Teď chce být ředitelkou!

Pro bezproblémové soužití mezi lidmi a vůbec fungování celé společnosti je nezbytná vzájemná důvěra. Záměrné šíření nepravdivých informací jde proti tomu a vyvolává v lidech pocit, že už nemůžou věřit nikomu.

26.6.2023 v 7:35 | Karma: 24,30 | Přečteno: 849x | Diskuse | Politická aréna - pro politiky

Tomáš Zdechovský

Má Lukašenko jaderné zbraně, které svět neviděl?

Rusko rozmístilo na území Běloruska taktické jaderné zbraně a běloruskému prezidentovi Aleksandru Lukašenkovi vlivem toho očividně narostlo sebevědomí. Chlubí se a skoro až vyhrožuje celému světu, že má atomovky.

19.6.2023 v 9:59 | Karma: 13,70 | Přečteno: 255x | Diskuse

Tomáš Zdechovský

Opravdu jsou elektromobily tak skvělou alternativou?

Z neznámého důvodů stále převládá u mnohých přesvědčení, že vozidla se spalovacím motorem budou v dohledné době nevyhnutelně nahrazená elektromobily. Pochybnosti jsou ale rozhodně na místě.

12.6.2023 v 9:10 | Karma: 27,70 | Přečteno: 1021x | Diskuse | Politická aréna - pro politiky
  • Nejčtenější

Patrik Hartl odstupuje ze StarDance, vrátí se Lucie Vondráčková

2. prosince 2024  17:16

Po důkladném zvážení a na doporučení lékařů se spisovatel Patrik Hartl rozhodl ukončit svoje...

Chaos, protesty a vojáci v parlamentu. V Jižní Koreji hodiny platilo stanné právo

3. prosince 2024  15:18,  aktualizováno  4.12

Jižní Korea zažila den plný chaosu poté, co prezident Jun Sok-jol vyhlásil stanné právo kvůli silám...

Kvůli agresivitě Romy neregistruji, vyhlásila pediatrička po konfliktu s nimi

3. prosince 2024  14:21

S neurvalostí, agresivitou a urážkami se setkala v čekárně své ordinace dětská lékařka z Aše. Podle...

Řidiči zkoušejí novou fintu, jak neplatit za parkování. Přestupek, varuje policie

4. prosince 2024  10:46

Na internetu se v poslední době značně rozšířila nabídka automatických parkovacích hodin, které...

Došly nám síly. Česká specialistka na cupcaky zavírá svůj obchod

4. prosince 2024

Lenka Hnidáková, průkopnice cupcaků v Česku a autorka dvou knih o těchto dezertech, zavírá svůj...

Za smrt chlapce v zábavním parku dostane rodina 300 milionů dolarů

6. prosince 2024  20:52

Soudní porota na Floridě nařídila výrobci zábavních atrakcí Funtime zaplatit odškodné 310 milionů...

Syrští povstalci stojí před branami Homsu, ruské nálety zabily dvacet lidí

6. prosince 2024  10:12,  aktualizováno  20:51

Syrští povstalci v pátek pokračovali v bleskové ofenzivě proti vládním silám syrského prezidenta...

Soud zavřel největší cirkus v Itálii. Zneužíval práci migrantů

6. prosince 2024  20:23

Největší italský cirkus musel ukončit provoz. Soud nařídil zabavení jeho vybavení na základě...

Rusům v Sýrii hrozí katastrofa, povstalci dotírají na jejich základny

6. prosince 2024

Premium Syrští povstalci se valí na jih a ruským generálům přibývají vrásky na čele. Nečekaně úspěšná...

  • Počet článků 678
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 4372x
Tomáš Zdechovský (1979) - optimista i snílek, kterému nikdy nebylo lhostejno dění kolem sebe. Rád mění vize v realitu a realitu ve vizi. Miluje filmy Forrest Gump, Up in the air, Vrtěti psem a Thank you for smoking, Iluzionista, skupiny The Cranberries, Jelen a U2 a lidi, kteří umí říci své názory. Nezná slova "to nejde" a "to se nikdy nenaučím".

Od roku 2014 poslanec Evropského parlamentu a člen předsednictva KDU-ČSL, členem prestižního Výboru pro zahraniční věci (AFET) a Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (EMPL), předseda parlamentní delegace pro státy Střední Asie.