Duševní atletika Michaely Marksové

Když nemám argumenty, začnu urážet. To je situace, kterou minulý týden předvedla Michaela Marksová Tominová směrem k poslankyni Jitce Chalánkové. Marksová je ráda, že Jitka Chalánková brzo skončí v politice, ale ...

Poslanci minulý týden odmítli návrh zákona umožňující umělé svobodným ženám bez partnera s využitím spermatu od anonymního dárce. Přičemž se nám dlouhodobě některé organizace a neziskovky snaží namlouvat, že umělé oplodnění ženy je pouhý lékařský výkon, který nezabere více jak hodinu a je to vlastně právo „žen“. Zapomněli dodat, proč by muž neměl mít stejná práva, když už mají plnou pusu rovnoprávnosti. Ale o to v tomto sporu nejde.

Samotné oplodnění vajíčka není jen otázkou reprodukce. Je to otázka bioetická, která zaslouží daleko větší společenský rozbor. Člověk jako jedinec tvoří společnost. A ta soustavná snaha o vyloučení muže a otce z výchovy dětí může mít poměrně zásadní vliv na budoucnost nejen dětí, ale i celé společnosti. Je opakovaně prokázané, že děti žijící v rodině mají menší inklinaci k patologickým jevům. Proč to tedy chceme měnit? Všichni vědí, jak náročné je pro samoživitelku vychovat a uživit dítě, přesto by tento stav měl podle některých stát plně podporovat a v podstatě tak vyrábět děti jak na běžícím pásu.

Vyrábět děti jak na běžícím pásu připomíná program Lebensborn

Přistupovat k umělému oplodnění jako k pouhému rychlému lékařskému zákroku připomíná nacistický program Lebensborn. Při něm se na dítě a vztah mezi rodiči také dívalo pouze optikou prosté reprodukce lidských „buněk“, základ čisté rasy. Osobně si ale stojím za tím, že děti k výchově potřebují oba rodiče. A stát, který nechápe slovo rodina jako základ zdravé společnosti, je vždy dříve nebo později určen k zániku.

Bohužel, zastánci návrhu nebyli schopní vzít v potaz tuto skutečnost a nedomysleli ani pravděpodobné negativní důsledky takového zákona. Ano, počet narozených dětí by možná vzrostl, ale s tím by vzrostl i podíl dětí vyrůstajících v neúplných rodinách a jak jsem naznačil výše, to není ani pro děti žádný med.

Nejen z hlediska materiálního zabezpečení jsou na tom děti vyrůstající s oběma rodiči obvykle lépe než ty, které žijí jen s jedním. Navíc děti mají více vzorů a mohou se mnoha věcem naučit. Opravdu nelze řešit jeden problém (málo narozených dětí) tím, že nám přibude x dalších problémů spojených se zvýšeným počtem dětí vyrůstajících jen s matkou.

Právo na dítě nepatří mezi základní lidská práva

Naprosto souhlasím s poslankyní Jitkou Chalánkovou, která ještě před hlasováním velmi trefně řekla, že „právo na dítě nepatří mezi základní lidská práva“ a také, že dítě má právo znát oba rodiče. Nikdo se samozřejmě nemůže u žádného soudu domáhat toho, aby mohl mít dítě. Myslet si opak považuji za naprosto absurdní.  Nejde se domáhat práva, aby mě „stát otěhotněl“. Navíc dítě není žádný plyšák na hraní či domácí mazlíček pro plezír, ale lidská bytost jako každá jiná, která si navíc zaslouží co možná nejlepší podmínky pro vlastní rozvoj.

Jak reagovala protistrana, tj. zastánci odmítnutého návrhu, mezi nimiž je dlouhou dobu nejhlasitější ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová? Paní ministryně bez jakýchkoli relevantních argumentů prohlásila, že „ta paní (myšleno poslankyně Chalánková) se asi úplně zbláznila.“ Po pravdě, po tom všem, co paní ministryně stihla ve své funkci předvést, mě její slova příliš nepřekvapují. Urážky, sprosté nadávky při absenci jakékoliv smysluplné argumentace jsou jediné, co Marksová a její kamarádky a kamarádi dokáží. Nesouhlasíš s tím, že rodina je i homosexuální pár toužící po dítěti? Jsi padlý na hlavu…

K výrokům paní ministryně tedy můžu říci jediné. Nejsem sice psychiatr, ale o duševní zdraví paní poslankyně Jitky Chalánkové se fakt nebojím. Bohužel totéž nemohu říct o paní ministryni Marksové. A možná jí dám jednu radu. Méně mluvit, více pracovat. Kroužkování na kandidátkách muže leckdy překvapit i ty, kteří si myslí, že v politice budou navěky.

Přeji hezký den a veselou mysl