Chceme jít směrem Macrona, nebo Kurze?

V poslední době se na evropské scéně objevily dvě nové a výrazné mladší tváře - francouzský prezident Macron a rakouský premiér Kurz. Rozcházejí se ale zcela zásadně v budoucím pojetí Evropské unii. 

První z nich je liberální francouzský prezident Emmanuel Macron a druhou je konzervativní rakouský lidovecký premiér Sebastian Kurz. Oba jsou charismatičtí lídři s tahem na branku, kterým nechybí energie k velkým změnám. Mezi těmito dvěma mladými a nadějnými evropskými politiky je však zásadní rozdíl. Každý z nich nabízí sice proevropskou, ale velmi odlišnou vizi směřování Evropské unie. 

Když mluví o reformě EU Macron, říká „změňte se tak, jak chce Francie, aby nám to vyhovovalo a tvořme spolu Evropskou unii“. Sleduje tak především partikulární zájmy Francie, kde se mu zatím nedaří provést výraznou reformu například pracovního práva a tak chce tlačit na změny v EU, které pomohou být Francii více konkurenceschopnou. Příkladem k tomuto tvrzení může být směrnice o vysílání pracovníků, kterou žádal upravit tak, aby to vyhovovalo především Francouzům. 

Macron se navenek snaží působit jako představitel většího federalismu a silné Evropy. Nicméně nechce nic měnit na zažitých pořádcích – vylučuje diskusi o jakékoliv institucionální reformě založené na oslabení pozice Francie. Například o zrušení tří sídel Evropského parlamentu, z nichž jedno je ve Francii, nebo o výrazném snížení dotací pro tamní zemědělce. 

Kurzův pohled je bližší české pozici

Naproti tomu, když o reformě EU mluví Sebastian Kurz, hovoří o tom, že by se měla změnit současná podoba EU tak, aby se tam všichni cítili dobře. Snaží se jednat tak, aby v EU měly zastání všechny země včetně těch menších - takový postoj je i v zájmu České republiky. Kurz chce redukovat počet sídel parlamentu, snížit počet komisařů (měli by postupně rotovat, aby se zachoval zástupce za každý členský stát) a zaměřit se na investice do modernizace EU tak, aby byla lépe schopná konkurovat dalším trhům i světovému výzkumu. Prioritou Kurze je bezpečnost a od toho odvozuje i své pozice v zahraniční politice.

Se Sebastianem Kurzem přichází do evropské politiky svěží vítr. Má v řadě témat tah na bránu (migrační krize, bezpečnost nebo zmíněné inovace) a jeho pohled na reformu Evropské unie rozhodně podporuji. Evropě by totiž z mého pohledu obrovsky prospělo především méně ideologie (ať už čistě levicové nebo „moderně liberální“) a mnohem více střízlivého konzervativnějšího přístupu založeného na zdravém rozumu, kdy EU méně zasahuje do kompetencí členských států. A takový přístup k politice pro mě ztělesňuje právě nový rakouský kancléř, kterého osobně podporuji. 

Macron určitě bude také více tlačit na spolupráci v oblasti vojenství nebo na více propojenou společnou zahraniční politiku a ekonomickou diplomacii. Naproti tomu Kurz bude chtít dát větší důraz na řešení domácích témat, fungování Schengenského systému nebo lepší spolupráci policie. Oba však deklarují, že EU se musí změnit. Ale jak a zda se změní, rozhodnou až volby do Evropského parlamentu v roce 2019. 

A zde přichází zásadní otázka: Jakou reformu EU byste chtěli Vy? Kurze, Macrona nebo někoho jiného?