Český stát naprosto selhává při rozdělování dotací

Česko se dlouhodobě potýká s naprostou neschopností rozdělovat dotace a nezáleží na tom, zda pocházejí z českých či evropských zdrojů.

Většině z vás se v této souvislosti jako první vybaví kauza Čapí hnízdo premiéra Andreje Babiše, která se táhne řadu let. Ta zde ale představuje jen pomyslnou špičku ledovce. Za poslední zhruba rok upozornil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) na vícero pochybení a porušení pravidel při přerozdělování dotací na českých ministerstvech. Přes svoji zjevnou závažnost zůstávají tato selhání spíše ve stínu pozornosti médií i veřejnosti.  Je proto na místě si alespoň některá z nich připomenout.

Selhání dotací na protidrogovou politiku

Nedávno NKÚ při kontrole na ministerstvu školství, zdravotnictví a spravedlnosti zjistil, že rozdělování dotací na protidrogovou politiku provázely v minulých letech netransparentní postupy a nepodařilo se splnit vytyčené cíle. Úřady v kontrolovaných letech 2016 až 2019 rozdělily na dotacích 849 milionů korun. V řadě případů ale mělo dojít k porušení pravidel a peníze šly důsledkem toho nakonec tam, kam vůbec neměly.

Tak např. formuláře ministerstva školství a zdravotnictví pro podání žádosti neobsahovaly veškeré náležitosti vyžadované zákonem a nesplňovala je ani vydaná rozhodnutí o poskytnutí dotace, což se dělo ve všech třech kontrolovaných institucích. Obě ministerstva navíc postupovala v některých případech v rozporu s pravidly a pro příjemce tak vytvářela nerovné podmínky. Některé podpořené projekty vůbec nesplnily podmínky pro získání dotace. Ministerstvo zdravotnictví podpořilo žádosti přibližně za 18,6 milionu korun, a to i přesto, že neobsahovaly veškeré potřebné náležitosti.

Ministerstvo školství podle zjištění kontrolorů zase podpořilo tři žádosti v hodnotě téměř 1,3 milionu korun, které získaly od nezávislých hodnotitelů méně než potřebných 30 bodů a na podporu neměly nárok. A co je nejabsurdnější, objevil se dokonce případ, kdy jeden z projektů získal v jednom z hodnocení nula bodů a nesplňoval další náležitosti, přesto mu ale MŠMT přikleplo dotaci ve výši 332 000 korun. Neuvěřitelné, že? Resort dále schválil dvě dotace celkově za více než 656 000 korun fyzické osobě, která se podílela na administraci dotací a na hodnoticím procesu žádostí. Nad takovým přístupem ministerstva zůstává rozum stát!

Podle NKÚ se celkově nepodařilo naplnit cíle této protidrogové politiky pro roky 2010 až 2018. I sám úřad vlády vyhodnotil, že v oblasti nelegálních drog byl splněn pouze jeden cíl ze čtyř, a to snížení míry příležitostného užívání návykových látek mladými lidmi a hazardního hraní. Dalších cílů se dosáhnout nepodařilo. Zvyšoval se počet problémových uživatelů drog a nedařilo se ani snižovat vnímanou dostupnost drog. U alkoholu a tabáku byly cíle splněny jen částečně (v tom lepším případě), nebo vůbec.

Netransparentní chování na MŠMT

Nejednalo se samozřejmě o zdaleka jediný případ z poslední doby, na který NKÚ upozorňoval. Letos v únoru se zjistilo pochybení na ministerstvu školství, které už jsem jednou zmínil. Z prověrky NKÚ, jež zkoumala rozdělování peněz MŠMT v letech 2016 až 2018 vyplynulo, že dotace na regionální a speciální školství provázely nedostatky při rozdělování peněz i porušování pravidel.

Při podpoře regionálního školství se vůbec nebralo v potaz, co je v regionech skutečně potřeba a při rozdělování dotací se častokrát postupovalo netransparentně. Docházelo také ke znevýhodňování některých příjemců.  MŠMT si navíc při kontrole a vymáhání dodržování podmínek dotací počínalo velmi nedůsledně a nedostatky byly zjištěny i u příjemců. NKÚ oznámil podezření na porušení rozpočtové kázně za více než 86 milionů korun. Pochybení se týkala porušování podmínek dotace i právních předpisů. Konkrétně šlo například o chyby při vypisování zakázek, nepravdivé údaje v dokumentaci k projektu, neúplné doklady či nedostatky v platbách dodavatelům.

Naprosto zpackané dotace na vysokorychlostní připojení

Před rokem navíc informoval NKÚ o tom, jak se nečerpaly dotace na vysokorychlostní připojení k internetu v letech 2015 až 2019. Na vysokorychlostní internet nakonec totiž nevyplatil stát za pět let vůbec nic a pokrytí se zlepšovalo jen zásluhou investic podnikatelů. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) původně zamýšlelo vyplatit na těchto dotacích 13,8 miliardy korun z fondů EU a do roku 2023 zajistit vysokorychlostní připojení pro 77 % domácností. Vypsání se ale zdrželo především kvůli tomu, že Česko nemělo do roku 2016 vůbec připravený Národní plán rozvoje sítí nové generace, který měl být předběžnou podmínkou Evropské komise pro čerpání podpory. Zpracování plánu trvalo dva roky, a to kvůli sporu mezi MPO a ministerstvem vnitra ohledně způsobu poskytování dotací.

Rozvoj vysokorychlostního připojení v Česku ale na žádné vyplácení dotací samozřejmě nečekal.  První výzvu pro žádosti o dotace z programu Vysokorychlostní internet vypsalo MPO až v březnu 2017.  Už tehdy se ale díky investicím podnikatelů blížilo pokrytí domácností vysokorychlostním internetem původně stanovenému cíli 77 %. Není proto divu, že o dotace nebyl skoro vůbec žádný zájem.

Přihlásit se měli všeho všudy pouze tři zájemci. I ti ale měli smůlu, protože jim ministerstvo na doporučení Evropské komise dotace nemohlo přidělit kvůli nerespektování podmínky, že podpora má směřovat jen do oblastí, kde pokrytí není a ani jej podnikatelé neplánují v následujících třech letech vybudovat. Ministerstvo ale mělo při přípravě výzvy neaktuální data a nevyřadilo některé oblasti ČR, které už pokrytí vysokorychlostním internetem měly.

Druhou výzvu mělo ministerstvo už mělo lépe připravenou a vyhlásilo ji v únoru 2019, což bylo už s křížkem po funuse. Už v roce 2018 se totiž díky investicím podnikatelů podařilo bez pomoci státu pokrýt 90 % domácností, tedy více, než byl stanovený cíl. Přihlásilo se 40 zájemců. Většinu žádostí podala jedna společnost. V době kontroly NKÚ probíhalo hodnocení žádostí a MPO nevydalo žádné rozhodnutí o přidělení podpory. Zkrátka se jedná o naprosto ukázkový případ původně ambiciózního plánu dotační podpory, který se postupem času stal naprosto zbytečným.

Zemědělství jako věčné téma

NKÚ odhalil loni v červnu miliardy korun nedostatečně kontrolovaných zemědělských dotací v Česku, které nemají jasné přínosy ani konkrétní cíle. Podle výsledků zkoumání NKÚ nesleduje Státní Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond důkladně přínos miliard korun vyplácených na podporách zemědělcům.

Tento fond poskytuje zemědělcům především nevratnou finanční podporu. Například na snížení úroků z půjček od komerčních bank, snížení jistiny úvěrů při nákupu půdy nebo ke kompenzaci části pojistného. Vedle toho také poskytuje půjčky. Zakladatelem a jediným akcionářem tohoto fondu je ministerstvo zemědělství, které ale stanovilo jen obecné ukazatele pro sledování přínosu dotací pro rozvoj zemědělství navíc bez uvedení cílů, jichž se má pomocí dotací dosáhnout. Fond je navíc obchodní společností a z tohoto důvody zde měl NKÚ jen omezené možnosti provedení kontroly.

Ministerstvo zemědělství schvalovalo dokumenty důležité pro činnost fondu jen s velkým zpožděním. Představitelé fondu tak někdy až deset měsíců v roce vykonávali funkci bez ukazatelů, podle kterých se měla určovat výše jejich ročních odměn.

Několik případů netransparentního a špatně nastaveného čerpání dotací během velmi krátké doby, o nichž byla řeč v tomto článku, svědčí velmi výmluvně o tom, že Česko se potýká s velkým problémem: V posledních několika letech nebylo vůbec schopné si efektivně nastavit dotační politiku. Přerozdělování dotací provází netransparentní postup, nerovné podmínky a peníze často dostávají ti, kteří na ně nemají vůbec nárok. Dotace tím ztrácejí svůj smysl a další důsledky jsou pak dalekosáhlé. Odnášejí to jednak naše veřejné finance a v případech, kdy se jedná o evropské dotace, i reputace Česka jako celku. Současný stav považuji za naprosto neudržitelný a je třeba jej změnit! Čím dříve se tak stane, tím lépe pro celé Česko.

Přeji hezký den a veselou mysl!