Jako poslanec dostávám denně 2 až 3 příběhy otců, kterým je znemožňováno potkávat vlastní děti. Příběhy jsou si často velmi podobné. Matka si najde partnera, uteče od otce s dítětem. Otec chce se s dětmi stýkat, ale nemůže. A soudy? Jen mlčky a nečinně přihlížejí k faktickým únosům dětí a zjevnému bezpráví. Domoci se v této věci práva je v Česku více než obtížné.
Děti ztrácí díky českým soudům kontakt s otcemInternet
Na dvou případech bych vám chtěl ukázat, jak mohou skončit soudní spory o dítě. Čekají vás dlouhé měsíce plné nejistoty, které vás totálně vyčerpají po všech stránkách - psychicky, fyzicky a v neposlední řadě i finančně.
Matka psychopatka soudu nevadí
První příběh mi poslal člověk, jehož exmanželka měla tajného přítele a jednoho dne prostě oznámila, že se stěhuje ke své matce na chalupu. Jeho nyní už exmanželka požádala rychle o rozvod a začala usilovat o svěření dcery do péče. Soud ale překvapivě vyhověl žádosti o střídavou péči. Zdálo se, že vše bude fungovat. Jenomže po deseti měsících matka poznala nového přítele a přestěhovala se o několik desítek kilometrů dále. Kvůli škole bylo vydáno předběžné opatření umožňující otci vídat dceru pouze na víkend a v rozsahu, který je mimo školní styk.
Ve skutečnosti mu začalo být bráněno v tom, abych mohl své dítě i nadále vídat. Matka dosáhla svého, a to i navzdory nesouhlasu dítěte a to nebylo zdaleka vše. Ukázalo se, že její podlost nezná mezí. Křivě totiž obvinila bývalého manžela ze sexuálního zneužívání, kvůli čemuž bylo otci soudem úplně znemožněno dceru vídat. Přestože bylo prokázáno, že obvinění bylo lživé, na rozhodnutí o zákazu setkávat se s vlastním dítětem to nic nezměnilo.
Matka utekla s dítětem na Slovensko
Další případ je neméně zamotaný. Matka utekla s dítětem z České republiky a nešlo o žádnou vzdálenou destinaci. Odstěhovala se na Slovensko, kde se narodila. Dítě mělo být na základě rozhodnutí soudu vráceno do České republiky. Matka dítěte však rozhodnutí soudu okázale ignorovala. U soudu se dokonce nechala slyšet, že bude respektovat pouze takový rozsudek, který jí bude vyhovovat.
A tak se stalo, že nerespektovala předběžné opatření o předání dítěte otci a rozhodnutí o návratu dítěte zpět do Česka. Soud nakonec rozhodl, že otec smí vídat své dítě jednou za čtrnáct dní. Nedávno mohl tedy otec konečně vidět své dítě. Je ale naprosto nemožné pro normálního otce přesně dostát konečnému verdiktu, když oba rodiče od sebe dělí vzdálenost 500 kilometrů.
Proč soud přiřkl dítě matce, která doslova pohrdala soudem a nebyla ochotná podřídit se jeho rozhodnutím? Nevím, zda se mám smát či brečet nad tím, že zmíněné jednání bylo vyhodnoceno pouze jako „dočasné selhání matky“ a dítě jí bylo svěřeno.
Podobných případů jsou desítky
Podobných případů bych vám mohl ukázat desítky. Všechny ale mají jednoho společného jmenovatele: Dítě je svěřeno často i výlučně do péče matky, a to i tehdy, když má otec zcela prokazatelně mnohem lepší předpoklady k výchově dítěte. Ptám se, proč soudy musí tak nadržovat ženám? Opravdu to jsou to vždy nevinné oběti?
Ze své vlastní zkušenosti vím, že ženy jsou schopné stejně závažných a někdy i horších věcí než muži. S tím rozdílem, že ve srovnání s mužskými protějšky často užívají mnohem rafinovanější způsoby, což samozřejmě zvyšuje závažnost jejich jednání. Ten kdo někdy prožil stalking asi ví, o čem mluvím.
Českým soudům tedy zjevně vůbec nevadí, že matka má sklony k psychopatii a vymýšlí proti svému bývalému partnerovi lživá obvinění, jak jsme se mohli přesvědčit v prvním případě. Anebo vůbec nerespektuje rozhodnutí soudu, tak jako tomu bylo v případě druhém. Česko musí zkrátka ujít ještě veliký kus cesty, aby se stalo opravdovým právním státem. V současné době, kdy se nerespektují práva dětí na výchovu oběma rodiči, jím prostě není.
Přeji hezký den a veselou mysl!
