BBC: Takový normální úchyl z Barnevernetu

Jak byste se cítili, kdybyste zjistili, že Vám byly děti násilím odebrány kvůli posudku usvědčeného dlouholetého pedofila, kterému po krátkém pobytu ve vězení jeho děti hned vrátí? Na to se ptá i britská BBC v nové dokumentu.

Norsko se v uplynulých měsících snažilo všemožně popírat, že by jeho sociální organizace Barnevernet jakkoliv pochybila. Často se snažila namluvit, že jde o „propagandu“, kterou proti ní mělo šířit Rusko nebo jiné „nepřátelské“ síly. Teď asi na tento seznam bude muset přidal další zemi – Velkou Británii. Ta totiž natočila další skandální dokument o praktikách Barnevernetu, kde mnohdy pracují i usvědčení pedofilové a jiní úchylové, kteří odebírají rodičům děti za sebemenší přestupky. Oni sami však mohou šířit dětské porno a prakticky nic se jim nestane.

Případům norské sociální služby Barnevernet se věnovalo už mnoho světových médií, německá Deutsche Welle s titulkem Child services under fire („Sociální služba pod palbou“), australská SBS Dataline s Norway´s stolen children (Norskem ukradené děti), francouzská TV Arte s dokumentem Norway, families torn apart (Norsko, roztrhané rodiny) nebo také  už jednou zmíněná britská BBC s příspěvkem Parents Against the State (Rodiče proti státu). Nezávislý dokument s názvem Děti státu uvedla i Česká televize. 

Po každém z těchto dokumentů veřejnost doufala, že se v Norsku něco zásadně změní, Norové revidují sporné případy nebo aspoň systém odebírání dětí více ztransparentní, aby bylo lépe možné dopátrat se pravdy nebo se proti systému účinněji bránit. Reálně se ale nezměnilo nic a jen dál pokračuje tutlání zločinů a pochybení pracovníků Barnevernetu, z nichž někteří byli v minulosti usvědčeni z užívání drog nebo pedofilie.

Elitní psychiatr Barnevernetu měl přes 200 000 fotek dětského porna

V případě vysoce postaveného dětského psychiatra Barnevernetu se vše ututlat nepovedlo. Policie u něj objevila přes 200 000 fotek s dětskou pornografií a přes 4 000 hodin nejtvrdšího dětského porna, jaké si lze představit. Například na jedné nahrávce bylo zachyceno i znásilňování kojenců dospělými muži nebo opakované nucení malých chlapců k vzájemnému orálnímu sexu. Během procesu se dotyčný přiznal, že si tento zcela zakázaný obsah stahuje už 20 let, ale údajně se žádného dítěte nedotkl, tak je přeci nevinný! Dostal pouhých 22 měsíců. 

A co víc, Barnevernet už konstatoval, že mu hned po návratu z vězení vrátí jeho dvě děti, které si v roce 2010 nechal odnosit v Indii náhradními matkami. Zmiňovaný psychiatr se nikde netají svou homosexuální orientací a obě děti vychovával podle svých slov jako samoživitel. Paradoxem tedy zůstává, podle jakého klíče chrání norské úřady děti. Zjevně nemocnému pedofilovi děti vrátí a biologickým matkám, u kterých se neprokázala ani z desetiny tak závažná podežření, jako se tak stalo v případě Evy Michalákové (podezření na držení dětské pornografie policie vyvrátila, našli jen fotku dítěte na nočníku), děti nevrátí? To je jedna z mnoha logických otázek, které nebyl Barnevernet schopen vysvětlit.

Pár článků o případu se v norských médiích objevilo, ale nikde nebylo uvedeno jméno psychiatra kvůli ochraně jeho soukromí. Mnoho rodičů jej ale přesto poznalo a začalo se dožadovat revize svých případů, kde posudek tohoto pedofila sehrál klíčovou roli a děti jim nebyly navráceny. Bylo to odmítnuto s tím, že nemají pochyby o jeho práci a revizi považují za bezpředmětnou. A to řekli i přesto, že soud jasně konstatoval, jak neuvěřitelně málo empatie psychiatr s dětmi má, neumí se vůbec vcítit do jejich vnímání a poznat, co dětem skutečně ubližuje. Zrovna u dětského psychiatra, který "nedostatečné rodičovské schopnosti a empatie s dětmi" uváděl jako ten hlavní důvod k odebrání dětí rodičům, naprosto skandální odhalení.

Nový dokument BBC: Norskem krytý skandál

            Skutečnost, že Norsko otevřeně kryje tento skandál a nehodlá naprosto nic dělat pro napravení škod, zaujala britskou BBC a jejich reportér se tak po dvou letech opět vydal natáčet do Norska. Zprostředkoval dva příběhy matek, kterým děti byly odebrány na základě posudku odsouzeného pedofila. Prvním byl případ norské právničky Cecilie, starší samoživitelky, u níž posudek konstatoval, že vývoj její dcery u ní bude limitován, protože během nečekané návštěvy v jejím domě našli na horních policích prach a měla být chudá, což usoudili podle toho, že Cecilie koupila vánoční perník až v lednu, kdy byl ve slevách. Už je nezajímalo, že jej nemá na jídlo, ale chtěla si z toho s dcerou modelovat perníkové mužíčky. Prostě nemá dostatečné rodičovské kompetence.

            Druhý případ byl ještě horší. Jednalo se o matku osmi dětí Inez. Barnevernet přišel v roce 2013 (opět nečekaně) do jejich domu kvůli zaslané zprávě o znepokojení, že má své děti bít. Odebral čtyři nejmladší děti, protože další čtyři už byly dospělé. Inez i jejího manžela zatkli za násilí. Děti nikdy neřekli, že by je matka bila, a to ani přes sérii návodných otázek typu „Bila tě tvá matka? – Ne, nikdy. / A kolikrát tě zbila?“. 

Sama Inez ale přiznala, že nejmladšího syna jednou plácla, protože začal silně kousat sourozence a nechtěl pustit. V její prospěch posléze napsal posudek Reidar Hjermann, bývalý norský dětský ombudsman. Revizi posudku dělala Expertní komise pro děti (zjednodušeně vysvětleno jeden z nejvyšších orgánů v norském systému ochrany dětí) a posudek zcela odmítla jako příliš zaujatý ve prospěch rodiny. Soud se následně řídil podle tohoto kritického posudku a děti odmítl vrátit. 

BBC reportér s Hjermannem natočil rozhovor, kde mu říká, že jeho posudek byl odmítnut právě tím usvědčeným pedofilem, který působil ve zmíněné Expertní komisi pro děti. Hjermann si na posudek hned vzpomněl, velice ho to totiž tehdy zaskočilo a považoval to za obrovskou nespravedlnost. Pak už následoval jen upřímný šok, že tento protiposudek psal odsouzený, a že takovýto člověk vůbec mohl být členem Expertní komise pro děti.

Dvě děti Inéz po třech letech nakonec vrátili. Vzhledem k tomu, že se s matkou osobně znám, tak vím i důvod. Byl tam totiž obrovský problém s pěstouny, kteří děti surově mlátili až měly pohmožděny a krvavé modřiny. A protože nemohli rychle sehnat nové dlouhodobé pěstouny, vrátili děti matce ve velmi špatném psychickém a fyzickém stavu.

Nejmladší dvě děti ale dále (pátým rokem) zůstávají u pěstounů. Barnevernet sice o Inéz už řekl, že je velmi dobrá matka, ale jak už to známe třeba i z případu Evy Michalákové, která může učit ve školce a vychovávat dceru přítele, na (všechny) vlastní děti není nárok. Ano, čtete dobře. Tohle totiž není aprílový žert, ale zvrácená každodenní norská realita plná podivných individuí a nelogických praktik pracovníků tamního orgánu Velkého bratra, promiňte Barnevernetu.

Přeji hezký den a veselou mysl!

Související blogy:

Australští novináři ukázali, jak se v Norsku kradou děti - https://zdechovsky.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=540711

Vše, co jste chtěli vědět o Barnevernetu a báli jste se zeptat (o dokumentu ČT) - 

https://zdechovsky.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=635169

Mizerní norští pěstouni - https://fialovajitka.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=493016

(Článek přináší studii deníku Aftenposten o tom, že bylo různou měrou potrestáno 42 pracovníků Barnevernetu, protože dopustili, aby bylo v pěstounské péči těžce zneužito 52 dětí. Udělené tresty byly podobně směšně nízké, jako v případě diskutovaného psychiatra.)