Rád bych Vám v následujících článcích popsat několik her, které mě teď zaujaly. Jednalo se o hry, které již vyšly před nějakou dobou, tudíž by nemělo moc důvod je recenzovat, nicméně mým plánem je ukázat v jakém stavu jsou nyní.
Jak jsem psal výše, dlouho jsem přemýšlel o čem psát. Není to ani moc kvůli tomu, že by byla okurková sezóna ve videohrách, ale protože jsem ujížděl na dvou hrách, které již vyšly před nějakou dobou. Můj nápad je tedy takový, že představím svůj pohled na hry, které teď hraji a svůj pohled na to, v jakém, stavu jsou, ač od jejich vydání již nějaká doba uběhla.
První hrou, o které se zmíním, je hra od společnosti Riot Games, a to Teamfight Tactics. Jedná se o rozvíjející se žánr autochess her.
Kdo neví, co autochess znamená, tak hra má velmi jednoduchý princip. U všech těchto her je stejné to, že nakupujete postavičky, kdy musíte nasbírat vícero stejných postaviček, aby se vám vylepšily na další úroveň. Každá postavička má potom své vlastnosti (např. rasa nebo povolání), kdy sbíráním vícero různých postaviček, které mají stejné vlastnosti, získáváte bonusy pro svůj tým. Každá hra jde potom svým vlastním směrem, kdy jsou ve hře implementovány různé systémy (právě u TFT jsou to věci, které můžete dát své postavě nebo systém galaxií, který vysvětlím později).
Proč jsem si vybral zrovna Teamfight Tactics? Není to hra pro všechny, nicméně někdy je zábavná, ale hlavně je pořádně návyková. Co bych hře vyčetl je to, že ve hře není nějak mnoho inovací, respektive lidé hrají to, co si přečtou na různých internetových stránkách, které ukazují statistiky různých kompozic. Není překvapením, když ve hře narazíte alespoň na jednoho hráče, který přesně kopíruje jednu ze tří nejlepších kompozic, které mají dle takových internetových stránek největší procentuální úspěšnost výher. Samozřejmě, "meta" jako taková v takových hrách bude vždycky a nelze se tomu bránit, natož divit, že hráči tyto nejlepší kompozice hrají. League of Legends, od stejného studia, se alespoň teoreticky snaží vybalancovat hru, nicméně u hráčů na profesionální úrovni bylo v jedno dobu zcela běžné, že na určitou pozici se hrály pouze 2 postavy (pro ti, co League of Legends sledují se jednalo o metu v této a v minulé sezóně, kdy se na mid lane hrál jen Azir a Corki). Stejné to bylo i u karetní hry Hearthstone, kterou jsem kdysi hrával, kdy hráči kopírovali několik nejlepších balíčků, vůči kterým se nehrálo úplně nejlépe. Osobně toto "hraní podle návodu" nechápu a nebaví mě, ale jak jde vidět u her jako Path of Exile nebo Hearthstone, které na tomto principu jak vystavěny, tak mají komunity, které nejsou zrovna malé.
Když už jsem se vybrblal, přejdu k popsání hry Teamfight Tactics jako takové. V každé hře spolu soupeří 8 hráčů. V současné době běží třetí tzv. sada. Sadou je určitý motiv, na kterém je hra vystavěna. V současné době tímto motivem jsou galaxie. Funguje to tak, že na začátku každé hry je vylosován motiv, který platí pro každého a vždy pozitivně nebo negativně ovlivňuje hru jako takovou. Příkladem může být "Binární hvězda", kdy každá postava namísto tří věcí, může mít pouze dvě nebo "Galaktická zbrojnice", kdy každý hráč na začátku hry dostane náhodně 2 věci, které může dát svým postavám.
Postavičky jako takové neovládáte, proto se tento žánr jmenuje autochess. Respektive, postavičky ovládáte pouze v první přípravné fázi, kdy můžete dát postavám věci, které získáváte v boji s neutrálními monstry, nicméně důležité je taktéž jejich rozmístění na hracím poli. V přípravné fázi taktéž nakupujete postavy z náhodně vybrané nabídky 5 postav. Po ukončení přípravné fáze hráč přechází do fáze boje, kde hráč soupeří s ostatními hráči nebo v několika kolech taktéž s neutrálními monstry, ze kterých získává tak důležité vybavení. Pokud vyhrajete, získáte zlaťáky, pokud ne, tak vám hra ubere zdraví dle toho kolik postaviček soupeře přežije (ovlivněno to je i dalšími faktory, např. v jaké fázi hry se zrovna nacházíte nebo úroveň postaviček soupeře).
V této hře je důležité štěstí, taktika a to, jakou ekonomiku si vybudujete. Ekonomika spočívá v rychlosti a množství zlaťáků, které ve hře získáváte. Jak jsem psal výše, zlaťáky získáváte za prohru i výhru, ale taktéž za sérii výhěr nebo proher. V počátečních fázích hry je tedy naprosto legitimní strategií, že prohrajete několik soubojů po sobě, aby jste získali bonus za prohry, jelikož ze začátku hry nedostáváte tolik poškození za prohru, čímž získáte zlaťáky na rozjezd své ekonomiky.
Pokud máte promyšlenou taktiku a ekonomiku spolu s trochou štěstí, dostanete se do pozdějších fází hry, kdy již za prohru dostanete poměrně velké poškození. Každý detail rozhoduje, tedy i prohození postavy o pár polí může rozhodnout, jestli vyhrajete nebo ne. Co je poměrně sympatické, je to, že nemusíte nutně hrát o 1. místo, ale výhercem je stává každý, kdo se umístí do 4. místa. Samozřejmě, že čím výše se umístíte, tak v hodnocených hrách, tzv. ranked, získáte větší odměnu za umístění.
Závěrem, současná sada se mi hraje poměrně dobře, ale jak jsem psal výše, naráží na různé nepříjemnosti, které celkový dojem sráží. Baví mě experimentovat s různými povoláními a vybavením. Neočekávejte od Teamfight Tactics plnohodnotnou hru. Jedná se pouze o minihru, která je dost návyková, ideální, když se nudíte v autobuse vzhledem k tomu, že hra je dostupná na mobilních zařízeních.
