Rád bych Vám v následujících článcích popsat několik her, které mě teď zaujaly. Jednalo se o hry, které již vyšly před nějakou dobou, tudíž by nemělo moc důvod je recenzovat, nicméně mým plánem je ukázat v jakém stavu jsou nyní.
V minulém článku jsem popisoval hru Teamfight Tactics. Nyní bych chtěl popsat druhou hru, kterou nyní hraju, a která mě zaujala.
Rainbow Six Siege je hra od společnosti Ubisoft, která nyní není vůbec špatná. Naopak, ušla již velmi dlouhou cestu vývojem a aktuálně se hraje velmi dobře.
Taktických stříleček není moc. Schválně zmiňuji taktická, nikoliv realistická. Již od dob Army 3 (a samozřejmě předchozích her z této série a dalších podobných her) prahru po realistické taktické střílečce. Rainbow Six Siege vám sice toto nenabídne, ale jedná se alespoň o taktickou střílečku.
Ve hře je několik herních režimů (rychlá hra, hodnocené a nehodnocené hry). Taktéž je čas od času ve hře nějaký zábavný mód (před časem se jednalo o akci na upoutávku série populárního seriálu Money Heist).
Každá hra začíná rozřazením do týmů, a tím, jestli začínáte jako útočník nebo obránce. Poté začne výběr operátorů (u hodnocených her můžete ještě banovat operátory). Poté se přechází do přípravné fáze, kdy jako obránce se můžete pohybovat po místě, které máte bránit, můžete používat své vybavení (např. pasti, vybavení sloužící k zneškodnění projektilů) nebo vyztužovat zdi, přes které se útočníci jen tak nedostanou. Jako útočník se v této fázi pohybujete pomocí dronů, díky kterým můžete nalézt, kde se nachází cíl, který máte ve hře zneškodnit nebo zajistit (např. zneškodnění bomby nebo záchrana rukojmí). Díky pojízdnému dronu útočníci můžou taktéž zjistit, jaké operátory soupeři používají nebo kde položili pasti a další vybavení. Díky těmto informacím by útočníci měli vymyslet plán svého útoku, aby byl co nejefektivnější.
Poté se přechází do útočné fáze. Stejně jako obránci, útočníci mají své vybavení, které jim má pomoci při útoků na svůj cíl. Vybavení jako takové můžeme rozřadit do několika kategorií - podpůrné (zvýšení životů po krátkou dobu), útočné (termální optika) nebo ničivé (průrazná bomba, která ničí vyztužené zdi). Jak jsem psal výše, cílem je zajištění nějaké oblasti, zneškodnění bomby nebo záchrana rukojmího, nicméně si vystačíte i s likvidací druhého týmu. Obránci se snaží cíle útočníků překazit, případně je zdržovat natolik, že uběhne časový limit.
Jednoduchý princip, ale hra je zábavná tím, že ve hře se může stát velmi mnoho možností. Zaprvé, záleží, jaké operátory si jednoltivé týmy zvolí. Vzhledem k tomu, že na začátku hry nikdo neví, jaké operátory si kdo zvolí, tak se strategie mění zapochodu tím, že útočníci jezdí dronem a zjišťují způsob obrany a operátory obránců. Obránci naopak neví, jaké operátoři mají útočníci, a buď to zjišťují z kamer, které jsou rozmístěny po objektu, případně dle toho, co slyší, že zrovna útočníci používají za vybavení.
A zrovna sluch je to nejdůležitější, co hráč Rainbow Six Siege potřebuje. Snad tedy kromě rukou a očí. Sluch bude v této hře váš velký kamarád, protože pomocí něho můžete zjistit informaci, kde se zrovna soupeř nachází nebo co zrovna dělá. Čím víc hluku děláte, tím snažší kořistí se můžete stát.
Zvuk je bohužel zároveň to, co hru často sráží. Ubisoft je známý tím, že když vyjde nový obsah hry v podobě patche, tak hra je nějakou dobu nehratelná, protože je rozbitý zvuk. Stává se to, že slyšíte jasně jako by byl někdo za rohem, ale ve skutečnosti je protivník v jiném patře nebo naopak. Netvrdím, že za normálních okolností se toto nestává. Naopak. Zrovna včera jsem za pomocí granátů a dalšího vybavení spustil plný útok na domnělého protivníka, kterého jsem slyšel za zdí, nicméně bohužel se pro údivu spoluhráče ukázalo, že soupeř se nacházel o patro níže. Drobné technické problémy hry jdou odpustit a třeba Ubisoft vydá jednou patch, po kterém hra bude hratelná. Třeba někdy.
Hru bych určitě doporučil hrát v týmu se známými. Ve hře je velmi důležitá koordinace a komunikace. Pokud nemáte nebo nepoužíváte mikrofon, v hodnocených hrách budete nejspíš vyhozeni z týmu. Pokud do hry půjdete sólově, tak se hra snaží vás spárovat se spoluhráči i protivníky, kteří vstupují do hry taktéž sólově. Nicméně, třeba v noci, kdy provoz není tak velký, se často stává, že hra vás přiřadí vůči protivníkům, kteří jsou v týmu. Rozdíl v tom, že oni spolu komunikují pomocí Discordu nebo Teamspeaku je velký, protože vaši spoluhráči buď nekomunikují vůbec nebo jen píšou text v chatu.
Hra úspěšně bojuje s toxicitou hráčů, a ač neznám přesný důvod, daří se jí to. Po přibližně 14 dnech hraní, co jsem se ke hře vrátil, jsem narazil jen na pár hráčů, kteří by byli přes text nebo mikrofon vulgární nebo útoční. Samozřejmě, člověk se párkrát dozvěděl od svého spoluhráče, že hrál špatně a doplnil ho moudrou radou hru pro jistotu odinstalovat. Nicméne subjektivně mi přijde, že hra se z pohledu vulgarit výrazně polepšila.
V současné době se hra připravuje připravuje na vstup nové sezóny (5. rok, 3. sezóna), která ponese název Shadow Legacy. Hlavním motivem bude Sam Fisher, známý z knižní a herní série Splinter Cell. Hráči, kteří tuto sezónu již vyzkoušeli na testovacích serverech, si ji nemůžou vynachválit.
Důležitou součástí hry je taktéž herní ekonomika a tzv. gunplay (v podstatě zážitek ze střílení). Ohledně herní ekonomiky bych zmínil to, že hra je v režimu pay to play, tedy koupíte si hru a můžete hrát bez nutnosti předplatného. Hra obsahuje tzv. seasson pass, tedy automatický přístup k novým operátorům. Bohužel, seasson pass obsahuje i jakési kvazi "pay to win" prvky, kdy takový hráč dostává více herní měny a více úkolů, která může plnit. Dal jsem to do uvozovek, jelikož hra určitě není pay to win. Zaprvé, hra udělala poměrně velký kus práce v tom smyslu, že získávání herní měny je rychlejší. Odměny za odehrané zápasy jsou vyšší než předtím, alespoň dle toho, co jsem hrál dříve. Koupil jsem si základní edici hry, protože jsem byl chudý student, kdy k dispozici bylo jen tolik herní měny, abych si mohl pořídit 2 operátory. Odemčení nového operátora trvalo opravdu dlouho, protože v té době byly k dispozici jen denní úkoly (každý den 1). Dnes jsou ve hře i Ubisoft týdenní odměny, které hráčům urychlí odemykání nových operátorů, i když by si nekoupili seasson pass nebo vyšší edici hry, která by obsahovala vyšší počet operátorů.
Co se týče tzv. gunplay, tak v tomto ohledu Ubisoft odvedl dobrou práci. Střílení z nich působí dobře a záleží jen na vašem umění, jak dobrým střelcem jste. Úplně vám neprojde to, že budete mačkat levé tlačítko myši nebo příslušné tlačítko na ovladači k Playstationu, protože ve hře je poměrně citelný zpětný ráz. Zkrátka, pokud se chcete zlepšovat, první věcí, co byste měli udělat je to, že si zjistíte, jaká má vaše zbraň zpětný ráz a podle toho upravíte svoji mušku. Toto je jeden z mnoha příkladů, kdy vás hra motivuje se zlepšovat. Zbraní je dostatek, nicméně každý operátor má přístup jen k omezenému arzenálu (obvykle 2 hlavní zbraně, 2 pistole a doprovodné vybavení jako granát, ostnatý drát, ochromující granát nebo kamera). Zbraně si můžete opatřit ještě dalšími příslušenstvími, kdy můžete měnit mířidla, přidat tlumič nebo například laser.
Závěrem, Rainbow Six Siege bych určitě doporučil těm hráčům, kteří mají rádi střílečky, nicméně oproti různým Call of Duty nebo Counter Strike preferují spíše taktičtější pojetí. A samozřejmě těm, kteří mají pokrk battle royale žánru. Osobně mě na hře imponuje to, že vás nutí se zlepšovat a přemýšlet. Taktická stránka je je neméně důležitá.
