Kostelec na Hané - V září 2013 jsem začal opravovat právě koupený byt, včetně pozemku kolem bytového domu, jehož jsem se stal také cca 1/4 spolumajitelem. Po 7 týdnech práce, kdy byl nejrůznější nepořádek roztříděn a zredukován na přibližně třetinu, se v sobotu kolem 9 ráno objevil na tomto soukromém pozemku městský strážník a že už tam byl před 14 dny a vzkazoval, ať je ta skládka před domem odstraněna...
Nákres situace: oranžová - hromada materiálu, červená - neprůchozí ohraničení pozemku, modrá - průchozí ohraničení pozemku, žlutá - možnost vstupu na pozemek (nepřístupnnost na pozemek je z 80% jeho vnějšího obvodu).
Krok 1: Městká policie a zodpovědný místostarosta...
...shodně definovali veřejné prostranství podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích § 34 „Veřejným prostranstvím jsou všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru.“ Interpretovali dané znění zákona tak, že jakékoli místo přístupné každému bez omezení je veřejným prostranstvím - tzn. uvažovali způsobem, že když pozemek nemá plot nebo zamčenou branku je tedy přístupný bez omezení a tudíž to je veřejné prostranství sloužící k obecnému užívání.
Krok 2: Samostudium definice "veřejné prostranství"...
...mi zabralo 3h než jsem se dopátral podstaty problému a ke stejnému výsledku se dle mého názoru měl dopracovat i volený zástupce občanů odpovědný za činnost městské policie a proškolit tímto způsobem i strážníky, tak jak je to obvyklé např. v 5km vzdáleném Prostějově.
Nález Ústavního soudu Pl. ÚS. 5/07-1: byl učiněn závěr, dle něhož „za veřejné prostranství lze tedy považovat každý prostor, který je přístupný všem bez omezení, slouží obecnému užívání a je jako veřejné prostranství určen v obecně závazné vyhlášce obce“, přičemž uvedl, že slova obsažená v § 34 zákona č. 128/2000 Sb. „a další prostory přístupné bez omezení“ je nutné vykládat tak, že nejde o jakékoliv prostory, tj. „jiné prostory“, ale že jde o prostranství mající obdobný charakter jako „náměstí, tržiště, silnice, místní komunikace, parky a veřejná zeleň“.
Tato místa však musí být konkretizována a vymezena v územním plánu. Ústavní soud ve své rozhodovací praxi opakovaně vyjádřil názor, dle něhož lokalizace veřejných prostranství musí být "konkrétní" a nesmí vyvolávat interpretační pochybnosti, a to z důvodu, aby nebyla narušena právní jistota občanů (ÚS 14/95 - Sbírka rozhodnutí, svazek 4, nález č. 68, vyhlášen pod č. 280/1995 Sb.).
Ústavní soud v nálezu Pl.ÚS 21/02 učinil závěr, že „prostor splňující zákonné znaky veřejného prostranství je veřejným prostranstvím ex lege - (latinsky "ze zákona") je druh právní skutečnosti, který, na rozdíl od právního jednání, nevyžaduje pro vznik, zánik či změnu práv či povinností svobodný projev lidské vůle, nýbrž tato změna probíhá takříkajíc samovolně, automaticky, pouze na základě toho, že nastaly podmínky uvedené v zákoně. Je tedy možné, aby byl pozemek prohlášen za veřejné prostranství. Prohlášení obce o tom, že se jedná o veřejné prostranství by však mělo být spíše deklaratorní, mělo by tedy pouze konstatovat, že pozemek byl jako veřejné prostranství užíván a tudíž se potvrzuje jeho režim. Obecným užíváním (usus publicus) lze rozumět užívání věci odpovídající jejímu určení a nevylučující stejného užívání ostatních (Slovník veřejného práva, Sv. II. Brno, 1932, str. 991).
V současné právní úpravě neexistuje zákon, jenž by přikazoval vlastníkům soukromých pozemků nutnost oplocovat své pozemky (je to jejich právo, nikoli povinnost). I když je pozemek neoplocený a neoznačený, neznamená to automaticky, že by byl přístupný bez omezení. Omezenost nebo dokonce zákaz vstupu na pozemek není určena jen fyzickou přítomností plotu nebo cedule, ale bývá určena i zákony. Kupříkladu zákon číslo 266/1994 Sb., o dráhách, který definuje obvod dráhy, což je v naprosté většině pozemek bez oplocení a označení a současně udává, že prostor obvodu dráhy je veřejnosti až na výjimky nepřístupný. Nebo zákon číslo 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, kde v paragrafu 63 vymezuje pozemky, na něž se nevztahuje právo volného průchodu. K těmto pozemkům patří zastavěné či stavební pozemky, dvory, zahrady, sady, vinice, chmelnice a pozemky určené k faremním chovům zvířat, dále orná půda, louky a pastviny v době, kdy může dojít k poškození porostů či půdy nebo při pastvě dobytka. Dalším znakem veřejného prostranství je obecnost jeho užívání, což samozřejmě výčet prostorů výše nesplňuje. Dráhy, zahrady, sady, pole, louky, pastviny a další slouží ke konkrétnímu užívání a nelze v jejich případě hovořit o obecném užívání.
Režim veřejného prostranství je režimem veřejnoprávním, tyto prostory slouží k zabezpečování významného veřejného zájmu, kterým je právě jejich obecné užívání, a to zejména občany obce, přičemž v případech, kdy je pozemek, který je ve vlastnictví soukromé osoby, využíván jakožto veřejné prostranství musí mít vlastník pozemku s obcí uzavřenou nájemní smlouvu.
Krok 3: Zastupitelstvo a rada města...
...si na zasedání dne 11.12.2013 popel na hlavu nesypalo, vzniklá situace je nepobuřovala a pochopení pramenící z právního pochopení dané situace bylo viditelné jen na 3 zastupitelích z 14 přítomných. Požádal jsem tedy z důvodu předvolání k přestupkové komisi o potvrzení, že město nemá uzavřenou platnou nájemní smlouvu k danému pozemku a o potvrzení, že daný pozemek není v platném Územním plánu města, veden jako jakákoli „plocha veřejného prostranství“, ale jako „plocha bydlení“ a není ani žádnou obecně závaznou vyhláškou veden jako veřejné prostranství určené pro veřejné užívání. O zmíněný pozemek se město jako o veřejné prostranství ani historicky nestaralo a ve vydané Obecně závazné vyhlášce č.4/2010, o místních poplatcích, zmíněn není.
Krok 4: Přestupková komise...
...statutárního města Prostějov s nímž má Kostelec na Hané smlouvu pro projednávání podezření na přestupky uznala, že daný pozemek veřejným prostranstvím není a dané oznámení na přestupek tak bylo odloženo, protože neodůvodňovalo zahájení řízení.
Zajímal jsem se, jak předejít případným dalším oznámením na přestupky obdobného charakteru, pramenící z interpretace, že veřejné prostranství je to kam je umožněn vstup bez omezení, tzn. aby parkování aut nebylo považováno za trvalé parkování, že kompost není skládka rostlinného odpadu nebo že trus drůbeže není znečištěním veřejného prostranství a závěrem bylo, že dané přestupky strážníci mohou dále podávat, ale budou vždy přestupkovou komisí v Prostějově zamítnuty a strážníci by měli procházet obdobným školením jako prochází strážníci městské policie Prostějov, aby k takovým případům nedocházelo.
Krok 5: Článek v městském zpravodaji
Místo omluvy nebo zamyšlením se nad situací vyšel článek v Kosteleckých novinkách, který odráží sebereflexi zodpovědného místostarosty.
Krok 6: Reakce na článek a žádost o omluvu...
...od zodpovědného místostarosty za činnost Městských strážníků byla zaslána 3.2.2014, v níž jsem sdělil závěr přestupkového řízení a že samotný postoj rady města a většiny zastupitelů města k této problematice byl dle mého názoru bez lidského a právního vhledu, nicméně potvrdil skutečnost, že naše město na řešení obdobných problémů nyní odborné kapacity nemá a řeší je oprávněně pomocí přestupkové komise statutárního města Prostějov. A že dle mého názoru by z jeho strany měla být vyslovena omluva zahrnující vysvětlení dalších jeho tvrzení na která máme také jiné stanoviska. Odpovědi jsem se po 6 týdnech nedočkal.
Krok 7: Veřejný tlak tímto článkem před blížícími se podzimními komunálními volbami...
...který jste právě dočetli, dle mého názoru, pomůže, nejen zvýšit pravděpodobnost doručení odpovědi nebo změnu chování odpovědných osob v Kostelci na Hané, ale také sdílení této události pomůže řešit obdobné problematiky v jiných městech.
