České republice, stejně jako zbytku členských zemí EU, se nedaří dosahovat vyrovnaného státního rozpočtu. Vzorem pro celou EU tak může být Švýcarsko, kde je dosažení vyrovnaného rozpočtu uzákoněno a není možné neřešit problémy neefektivního systému díky státnímu zadlužování. Pokud bychom chtěli ČR více přiblížit Švýcarsku po formální stránce, je vhodné provést vzájemné porovnání centrálních struktur jejich státních správ.
Informace o švýcarské státní správě lze přehledně nalézt v každoročně vydávané brožuře The Swiss Confederation a brief guide - 2010, která dává jasnou představu o politických institucích a výkonných orgánech s udáním názvů úřadů, jmen jejich zodpovědných vedoucích, počtem jejich zaměstnanců, jejich celkových platů a výdajů, tzn. jasně popisuje strukturu a roli kterou stát má. Oproti tomu informace o české státní správě lze méně přehledně a výstižně nalézt v Státním závěrečném účtu MF ČR a www.statnisprava.cz. Z uvedených zdrojů byly získány počty státních zaměstnanců v roce 2010 a byly zakresleny do grafického schématu.
Detailnější shrnutí a popis české státní správy je v článku Grafické schéma státních úřadů, jejich zaměstnanců a výdajů–rok 2010 a podobné shrnutí švýcarské státní správy popisuje následující tabulka.
Rozdíl mezi českými cca 430 tisíci (pro 10,5 milionu obyvatel ČR) a švýcarskými cca 47 tisíci (pro 7,7milionu obyvatel Švýcarska) placenými osobami z centrální úrovně státní správy nevystihuje maximální možný rozdíl pro funkční redukci současné české státní správy, protože některé funkce jsou ve Švýcarsku zajišťovány lokálně z jiných rozpočtů, čímž je také minimalizována korupce a dohled nad nepředražováním veřejných zakázek. Nicméně faktem zůstává, že z porovnávaných centrálních státních správ lze konkrétně vybrat např. 5 českých a 5 švýcarských úřadů, které plní systémově stejně specifické funkce, ovšem v ČR s cca 2,5x více státními zaměstnanci – viz. následující tabulka.
Současný rozdíl mezi ČR a Švýcarskem je dán také tím, že ve Švýcarsku se drží nejenom národního hesla Jeden pro všechny a všichni pro jednoho, ale i vlastního pojetí liberalismu, který je chápán jako Svoboda a zodpovědnost - pro každého a bez rozdílu. Svoboda bez zodpovědnosti směřuje k rozpadu společnosti na „mocensko-politické klany“, jejímž zájmům je společnost vydána napospas a zodpovědnost bez svobody vede k totalitě a k rostoucí byrokracii, jejímž zájmům je společnost nakonec podřízena. A tím i pojetím funkce a zodpovědnosti centrální státní správy, tzn. kdy vláda musí být natolik slabá, aby nebyla nebezpečná a neomezovala svobodné rozhodování, jednání a podnikání svých občanů a současně natolik silná, aby svým občanům zajistila neodebrání jejich svobod od občanů či vlád ostatních států světa.
Čtěte na podobné téma:
Porovnání českého a švýcarského politického spektra
