Článek poukazuje na skutečnost, že vědecko-výzkumné či výzkumně-vývojové práce podléhají stejným pravidlům jako zbytek ekonomiky a stejně jako v jiných oborech i v podpoře vědy a výzkumu může vlivem neefektivní role byrokracie docházet k plýtvání a neefektivitě.
Ludwig von Mises ( 1881 – 1973 ) o byrokracii:
- byrokracie vzniká z nedostatku „kompetentního a efektivního řízení“, je třeba „kreativní řízení“, což se v oblasti hospodářství projevuje tím, že výroba, rozdělování a technická zlepšení jsou přizpůsobovány potřebám lidí dle měnících se vztahů mezi nabídkou a poptávkou a přizpůsobením technických zlepšení potřebám lidí,
- ke vzniku a rozvoji vynalézavého člověka nemůže společnost ničím přispět. Tvůrčího génia nelze vychovat. Neexistují žádné školy tvořivosti. Génius je přesně ten člověk, který vzdoruje všem školám a pravidlům, který vybočuje z tradičních rutinních cest a otevírá nové cesty do dříve nepoznaných oblastí. Na druhé straně může stát vytvářet takové podmínky, které ochromují úsilí o rozvinutí kreativních schopností a odrazují takové lidi od toho, aby poskytovali užitečné služby.
Stejně jako může být charakteristickým rysem všeobecné vládní politiky trend nahrazování svobodného podnikání vládními regulacemi a kdy v takovém případě vlivné politické strany či zájmové skupiny v rozsáhlé míře žádají státní regulace v různých ekonomických aktivitách a neexistuje pro ně sféra lidské činnosti, kterou by nebyli připraveni podřídit autoritativní kontrole, tak i v oblasti podpory vědeckého zkoumání může docházet k obdobným negativním jevům.
Pokud se věda a výzkum dostávají pod vliv byrokratického managementu může docházet k situaci, kdy se při hodnocení vědeckých přínosů počtem a váhou publikací mohou členové redakčních rad recenzovaných časopisů stávat lidmi, kteří mají významný vliv na profesní růst mladých vědců a výzkumníků a kdy se výzkumné organizace v určité míře začínají starat o to, aby si zajistily jejich přízeň či přímo zakládaly své redakční rady a tím dosáhli potřebného počtu publikací pro systém hodnocení. S takovým přístupem se však samozřejmě ztrácí čas a energie, jež mohla být využita na řešení podstaty zkoumaného problému. Příklady hodnocení (váhy) výsledků výzkumu jsou v následující tabulce.
Bližší pohled na zmíněné hodnocení (váhy) výsledků výzkumu počtem publikací v recenzovaných časopisech poskytuje názorný příklad, jak může docházet vlivem byrokracie k prakticky jinému než plánovanému stavu. Ačkoli je výzkumná činnost rozdělena do oborů,
způsobem aby pokryly plný rozvoj lidských činností, tak v různých oborech je prakticky jiný počet recenzovaných časopisů v nichž lze publikovat.
Pokud provedeme shrnutí, tak zjistíme, že výzkum je rozdělen do 123 oborů v 10ti zaměřeních podporovaných pomocí 566 recenzovaných neimpaktovaných periodik a nejvíce jsou v nich zastoupeny časopisy pro společenské vědy. Vědci, výzkumníci a studenti z těchto společenských oborů mají tedy více příležitostí publikovat a tím i možnost rychlejšího profesního růstu. Fakulty poté mohou vychovat více těchto svých studentů a vliv daného oboru, pracoviště či jeho absolventů je poté silnější.
Pokud se podíváme na znění všeobecné deklarace lidských práv z OSN, jak byla podepsána v roce 1948, zjistíme z článku 26, že:
"(1) Každý má právo na vzdělání. Vzdělání nechť je bezplatné, alespoň v počátečních a základních stupních. Základní vzdělání je povinné. Technické a odborné vzdělání budiž všeobecně přístupné a rovněž vyšší vzdělání má být stejně přístupné všem podle schopností.
(2) Vzdělání má směřovat k plnému rozvoji lidské osobnosti a k posílení úcty k lidským právům a základním svobodám. Má napomáhat k vzájemnému porozumění, snášenlivosti a přátelství mezi všemi národy a všemi skupinami rasovými i náboženskými, jakož i k rozvoji činnosti Spojených národů pro zachování míru."
Z těchto myšlenek lze vyvodit, že podpora studia, vzdělávání či vědeckého bádání by měla více směřovat do věd exaktních a technických než do věd společenských. Důkazy pro tento přístup jsou z historie zřejmé. Společnost se mění s technickým pokrokem (od vynálezu knihtisku v 15. století, jež odstranil monopol církve na šíření vzdělanosti až po roli sociálních sítí typu Facebook v arabských demonstracích letošního roku) a řádově tím mění otázky zadání na požadavky zkoumání ve společenských vědách.
Proto lze závěrem říci, že pokud je státem poskytována podpora v činnostech vědy a výzkumu, tak by měla směřovat k plnému rozvoji ve všech oborech či s důrazem na obory exaktní a technické a to nejen v rovině plánování, ale i v rovině praktické realizace a to na všech úrovních, tak aby očekávatelné negativní vlivy byrokratického managementu nezabránily dosažení vytyčených cílů.
Pozn.: Struktura článku byla zvolena z důvodu prvního článku na blogu idnes.cz a potřeby vyzkoušení, jak se co vkládá a co vše systém umožňuje.
