Spíše "ve službách Andreje Babiše". Populární komiksové postavičky a jejich galská vesnice by podle našeho premiéra mohly být ideálním vzorem pro Evropskou unii. Mimo jiné svým houževnatým odmítáním nevítaných cizinců.
O čem sní Andrej Babiš nám už loni sdělil ve své předvolební knižní prvotině. K nelibosti novinářů spí premiér velmi málo, takže realizaci jeho snů musí přihlížet už od brzkých 6 hodin, stepujíc před Úřadem vlády jako ostatní pracující před pekárnou na ranní koblihy. Ale o tom jsem psát nechtěl.
Premiér v demisi tento týden zopakoval na své zahraniční misi v Bruselu svůj sen o Evropské unii. Stručně řečeno: Evropa je skvělý projekt, volný pohyb osob a zboží ANO, ale rovněž silná obrana hranic před nežádoucími imigranty. Nějaké přerozdělování, kvóty? Blbosť! Za příklad vysněné Evropy zopakoval podobenství o Asterixovi a Obelixovi, jak brání svou pohádkovou vesničku před cizáky.
Přirovnání EU k animované galské vesnici však nepovažuji za příliš šťastné. Nehledě na to, že filmový představitel Obelixe Gérard Depardieu již dávno zdrhnul za Putinem do Ruska (opakovaně to říkali v České televizi). Kdo někdy sledoval filmy či kreslené pohádky s Asterixem a Obelixem, určitě mi dá za pravdu v tom, že ti dva by do žádné Evropské unie nikdy nevstoupili, natož aby ji společně s panem Junckerem či Schulzem řídili.
Naopak, většina příběhů legendárního komiksu se točí právě kolem snahy Římanů o dobytí této vesničky, umístěné kdesi v Galii. Je to "poslední bašta" nezávislosti před rozšiřující se nadnárodní říší. Asterix a Obelix by v dnešní Evropě neobstáli, respektive by velmi rychle dostali nálepku xenofobů - překážky hlubší integrace starého kontinentu. Byli to velmi dobří a mazaní ochránci, v tom má pan Babiš pravdu, bránili však vlastní galskou dědinu, nikoliv mnohonárodnostní říši, která na svou velikost a nabubřelost jednou krutě dojela.
