- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Historická data hovoří o tom, že v Mezopotámii se pivo vařilo již v 7. století před Kristem a možná jej dokonce vařili již staří Sumerové.
Zkušenost zřejmě převzal i starověký Egypt a pravděpodobně se z něj dostal i do Evropy. Různá piva (z obilek nejen ječných, ale i pšeničných, žitných a rýžových) postupně zdomácněla. Vznikl v podstatě, jak dnes říkáme, iontový, výživný, nízkoalkoholický (30 – 50 g/l) nápoj. Nápoj bohatý nejen na energii, ale i na množství vitamínů řady B. Z nejvýznamnějších můžeme dokladovat thiamin (3 % denní spotřeby v jednom litru piva), riboflavin (20 %), pyridoxin (31 %), niacin (45 %) a kyselina listová (52 %). Vitaminy skupiny B jsou důležité pro řadu metabolických procesů (metabolismus sacharidů, lipidů aminokyselin), funkci nervového systému a další.
Klasická piva byla nefiltrovaná a samozřejmě nepasterizovaná a můžeme jejich domácí výrobu dokladovat ještě na přelomu minulého století. Původní staročeský název je pravděpodobně odvozen od slova „pitivo“.
Pivo je dnes kritizováno zejména za obsah alkoholu, avšak alkohol ve střídmé míře má řadu dalších pozitivních vlivů na organismus. Např. uvolňuje stress. Pivo tiší žízeň lépe, než různé chemicky obohacené limonády s vysokým obsahem umělých látek. Často kritizovaný kalorický obsah je však třeba ve srovnání s jablečným džusem nižší. Půllitr piva reprezentuje jen 200 – 250 kcal, což je jen 5 % denní potřeby.
Pivo je ideálním pitím právě pro svou iontovou vyváženost (a jistě je to proto, že jeho tradiční vaření vychází čistě z přírodních surovin). Má kladný vliv na zažívací trakt, činnost ledvin a jater. Obsahem chmele však negativně ovlivňuje sexuální žádostivost a sekundárně i potenci. Obsahem flavonoidů však kladně působí jako prevence rakovinných bujení.
Dnšní globalizované pivovary, nadnárodní společnosti, však produkují piva MRTVÁ. Tj. všechy pozitivní obsahy jsou totálně umrtveny sterilizací (a filtrací). Vznikají pak nápoje u nichž je sice zachován obsah alkoholu, ale nutričně nemají s původním názvem pivo už téměř nic společného. Jejich jediným kladem je, že vydrží ve stejných parametrech řadu měsíců. Je to podobné jako s jogurty.
Gigantům se to samozřejmě nebude vůbec líbit, protože jim bude klesat výstav těch sra*ek, které dnes za pivo vydávají. Návod je poměrně jednoduchý.
Dílo necháme „spilkovat“. Doba spilkování je opět tajemstvím pivovarníků. Dějí se biologické procesy, které neradno předčasně ukončit, ani přetáhnout.
Poté opět stáhneme hadičkou do připravených nádob, nejlépe sudů a v ležáckém sklepě při teplotě 5 °C necháme zrát do potřebné lihovatosti. K získání 18° to může trvat i 3 měsíce, vícestupňová piva i půl roku.
Z hlediska práva si můžete uvařit až 200 l piva za rok, aniž byste byli nuceni se zodpovídat úřadům a výrobu danit. Úmysl však musíte nahlásit Celní správě. Nesmíte jej však prodávat.
Dobrým návodem je však kasička vedle sudu s kvalitním pivem Vaší výroby. Nic neprodáváte a když Vám ochutnávači dají nějakou odměnu, už to není prodej.
Doma si lze uvařit velmi kvatitní piva, docela nesrovnatelná s giganty. Možná budete velmi překvapeni, jak domácí pivo chutná.
Giganti se velmi brání domácímu vaření piv, protože až ochutnáte, zjistíte, jaký je rozdíl mezi pivem a těmi humusy, které jsou za pivo vydávána.
Další články autora |
Už jste slyšeli o nové pokračovací mléčné výživě BEBA SUPREMEpro 2 určené dětem od ukončeného 6. měsíce? Nyní můžete tuto nejdokonalejší recepturu...