Rozpory Bible (VII)

Křesťanské církve se opírají o názor, že jejich Spasitele odsoudili Židé. Pak mohu těžko chápat, proč se odvolávají na židovské tradice a kořeny. Křesťanství a judaismus jsou si na hony vzdáleny a jedinou spojnicí je ta sporná Bible. Kdo ji takto sestavil a proč?

Když se jakkoliv kriticky podíváme na principy židovského soudnictví (Sanhedrin), musíme vidět celou řadu nesrovnalostí oproti biblickému výkladu procesu s osobou Ježíše.

V té době platily tzv. Halachické předpisy, které určovaly jednoznačně pravomoci soudů a výkon práva obecně. A co evangelium apoštola, to rozpor s tímto zákoníkem.

Netvrdím striktně, že apoštolové lhali. Ale jestliže mluvili pravdu, pak je nutné se tázat, proč byl Ježíš souzen proti všem pravidlům tehdejšího zákoníku. A samozřejmě: odsoudili ho židé? Anebo ti, jichž se jeho názor ekonomicky velmi dotkl? Anebo zfanatizovaný dav? A kdo jej zfanatizoval? Jednoho dne vjel do města na oslu a byl davy vítán. Aby pak po několika hodinách byl tímž davem vtržen na kříž a k smrti umučen.

Položme jen několik málo otázek a rozporů. Sanhedrin říká jednoznačně:

1. V den sváteční se nesmí soudit, se ženou se zasnoubit, ani ženu zavrhnout. (Joma 5,2)
   Ovšem podle srovnávacího (synoptického) výkladu evangelistů se proces s Ježíšem odehrál v hlavní svátek Pesachu (15. den nisanu). Svátek byl z hlediska židovstva význačnější, než běžná sobota. Judaismus v tom dni zakazoval chůzi delší, než 2 000 kroků. Joseph Flavius, jako dobrý pozorovatel té doby, to dokladuje dobře tak, že proto bylo jen v samotném Jeruzalémě přes 400 synagog.
   Ale Matouš (27,1. 11.15) i Marek (15,20.21) píší, že se ten den sešla velerada. A znovu podle evangelií: Šimon Kyrénský se právě vrátil z pole… Obě tvrzení evangelií popírají toto datum, protože Šimon nemohl být ten den na poli a ani velerada se sejít nemohla. Leda by byli všichni rouhači a odpírači Boha. Nepravděpodobné.
2. Zákon Sanhedrinu (4.1) říkal dále, že hrdelní pře lze ukončit téhož dne osvobozením, nebo lze hrdelní rozsudek vynést až druhého dne. Ale Lukáš svědčí, že Ježíš byl odsouzen během jediného dne (22,53.54.66-71). Jedno z obou je lež.
3. Izraelský zákoník (1,18) říkal, že židé měli odňato právo vykonávat rozsudky smrti už 40 let před zbořením chrámu v Jeruzalémě.
   Ale Marek (14,64) tvrdí, že velerada vynesla nad Ježíšem trest smrti. (Někdo lže, nevím kdo.)
4. Sanhedrin (7,8) pokládal za rouhání vyslovení jména Boha (JHVH).
   Ale Ježíš byl souzen za rouhání a vyslovení Božího jména. Ale Marek (14,64) i Lukáš (22,66-71) stvrzují, že se pouze vydával za Mesiáše, což podle židovského trestního práva nebyl žádný zločin.
5. Další rozpor lze nalézt v Sanhedrinu (3). Velerada podle něj měla právo zasedat mezi 9. ranní hodinou až do odpoledne kolem 15. hodiny.
   Ale Marek píše (14,5372; 15,1), že velerada zasedala v noci, tedy mimo zákonem povolené úřední hodiny. (Lže Marek, nebo Řím?)
6. Ševuot (4,13) píše, že přísahat musí pouze svědek a nikoliv obžalovaný. A to se týkalo pouze sporů majetkových. U hrdelních zločinů se však přísaha nepřipouštěla. Ale Matouš píše (26,63), že byl k přísaze byl Ježíš nucen. Proč byl Ježíš volán k přísaze??? Stále více to vypadá jako politický proces – s jasně určeným cílem. A kde se Hitler a Stalin učili? Jen pochopili, že účel světí prostředek.
7. Sanhedrin (5,5) říkal ve své době, že soudcem nesmí být nepřítel obžalovaného, ani k němu nesmí mít předsudky. A pokud si svědkové odporují, je nutné okamžitě proces bez rozsudku ukončit.
   Ježíše zároveň žaluje i soudí jediný velekněz (svědčí o tom Marek 14,63). Svědci soudu si i tak vzájemně odporovali (opět Marek 14,56.59).
   Stejně silná je pochybnost, zda se jednalo o soud, nebo o popravu.
8. Zákon té doby uváděl, že soudit se nesmělo jinde, než v jasně stanovené místnosti okrsku (dokonce je zmíněna kvádrovitost té místnosti). Nikde v historii není zmíněno, že by tomu bylo jinak. (Sanhedrin 11,2; Middot 5,4; Pea 2,5)
9. Z toho odvinuto: velerada se prý sešla v domě velekněze (Marek to publikuje v 14,53-54).
10. Pokud měl kdokoliv co říci k obvinění odsouzeného, musel být vyslyšen a ortel se rušil jako zmatečný. Jezdec vsedl na kůň a vše se anulovalo. (Sanhedrin 6,1 - a Daniel 13,44-49) Marně však Jidáš naříkal (Matouš 27,4), že odsoudili nevinného.

A jen okrajově zmíním, že židovské právo, pokud vůbec, mělo právo hrdelní test vykonat způsoby:  ukamenováním, upálením, stětím a zardoušením (Sanhedrin 7,1). O křižování není ani zmínka. Použili jej Římané na 6 000 otroků a ještě jinak.

Celá Bible je jen účelová lež. Ale spousta lidí na celém světě jí slepě věří. Asi v tom smyslu, že cokoliv učiní, je v souladu s Boží vůlí. Nikterak! Všechno, co učiníte, je Vaší vinou, Vaší slabostí a všechno, co neučiníte, je též Vaší vinou. Netahejte Boha do Vašich chybných rozhodnutí. Vy sami se rozhodujete chybně.

Církve Vám jen ubírají odpovědnost za to, co děláte. Chcete být ovečkami, nebo lidmi se vším strachem z následků?