Rozpory Bible (V)

V podstatě mě tento cyklus začíná unavovat. Prvotní snaha o diskusi o polemických bodech Bible naráží stále více na netolerantní a nesnášenlivou skupinu lidí, kteří v té víře žijí a bojí i se o ten nejmenší kousíček své víry, protože možná i vnímají, jak je ta víra postavena na vratkých základech. Já jim ji ale brát nechci. Jen se tážu a chtěl bych odpovědi. Kterých se nijak moc nedostává. Nejčastěji jsem se dozvěděl, že tomu vůbec nerozumím, tak proč o tom píšu. Možná právě proto.

Podle judaismu a potažmo křesťanstva vznikl svět nějakým úradkem Božím. Co na tom, že družice Cobe a kosmologie celkově dokládá, že to tak být nemohlo. Ani v čase, ani v prostoru.

Jak se kanonická církev staví k tomuto problému? Nic takového neexistuje. Ani Cobe, ani velký třesk, ani rozpínavost vesmíru. Možná ani ten vesmír neexistuje, protože Bůh by se v něm neschoval.

Asi 380 tisíc let vesmír expandoval. A byl tak hutný, že z něj neunikl ani jediný foton. Jak nám to Bůh vysvětlil? Cosmic Background Explorer letěl asi zbytečně. Neexistovaly hvězdy, ani galaxie, jen hmota, která se rozpínala. Kde byl tehdy Bůh?

Církev se pokouší vysvětlit tento rozpor tak, slovy Augustina z Hippa tak, že svět nebyl učiněn v čase, ale že svět se odvinul až souběžně s časem.

Pokud přistoupíme na Einsteinovu teorii, pak musíme uznat, že časoprostor musel být v počátcích tak zakřivený, že veškeré jevy musely být také notně pokřiveny. Ateisté musí v tomto okamžiku namítnout, že když neexistovalo žádné „předtím“, nemohl Bůh plánovat nějaké „potom“. Nemohl naplánovat a realizovat nějaký svět. Teologové si stojí za tím, že Bůh prý stojí mimo veškerý časoprostor.

Proto musím zpochybnit existenci Boha, protože se stále více střetává s vědeckým poznáním a neustále je konfrontován s fakty, které jeho existenci přinejmenším zpochybňují.

Je mi jasné, že se dozvím, že Bůh musí existovat, protože to jinak nejde. A musím pak položit jiné dogma: proč to nejde jinak, když Bůh neexistuje. To tvrzení je stejně dobré, jako to opačné.

Sonda WMAP toto zkoumání raného vesmíru jen posílila.  I Albert Einstein s teorií obecné relativity a s dalším poznáním kvantové fyziky musel tyto premisy opustit.

Je však pozoruhodné, že známý popularizátor astronomie, věhlasný člen Českého klubu skeptiků  Sysifos Jiří Grygar je věřícím katolíkem. Už fakt ničemu nerozumím.

Zakončím to jednou citací: „Dvě věci na světě jsou nekonečné: vesmír a lidská hloupost. I když s tím vesmírem si nejsem tak úplně jist.“ (Albert Einstein)

Tak mě bijte a kamenujte, protože římské ani židovské právo neznalo nic jiného. I to ukřižování Ježíš Krista je totiž víceméně dost sporné.