Rozpory Bible (IV)

Vím, že těmito větami nesmírně hnětu bigotní věřící. Věřící z principu a bez schopnosti reflexe. Církev to řekla, tak je to pravda. Ale já jsem v opozici: církev to sice řekla, ale je to pravda?

Zazněl zde poměrně přesný názor: „Je lhostejné, jak se ty věci staly, ale jestliže je církev uvádí jako pravdu svatou, je nutno tomu věřit, protože církev svatá se nemýlí a mýlit nemůže“. To je to, co je třeba římskokatolické církvi vytýkat. Domnělou neomylnost.

Vrátím-li se k původním textům Bible, musím chtě-nechtě nalézt řadu dalších rozporů a pochybností. Nejvíce mě dráždí jakýsi Jozue, Jehošu'a bin Nun, který předpověděl příchod nějakého Mesiáše. Nevím, jestli mezi 13. a 18. stol. př. Kr. rostly  na Sinajském poloostrově nějaké houbičky, ale pokud ano, Jozue se jimi musel nafedrovat natvrdo.

A starokřesťanská církev se této předpovědi chytila jak pověstné lejno košile. A tak se dělo a děje, že cokoliv Jozue řekl, musí se stát. I kdyby na chleba nebylo. A když důkazy nejsou, církev si je vymyslí.

Ale vrátím se k právě těm Biblickým textům. První postavím ke kritice první knihu tóry, Genesis.

Pominu to, že datace není doložitelná, protože jediným svědkem je právě jen Starý zákon. Kdysi se i věhlasný Issac Newton pokoušel vypočítat kolem roku 1700 n. l. datum stvoření světa. Dopočetl se nějakých minus čtyř tisíc let ± 20 let. (A jak to připomíná radiokarbonovou metodu – přesně 1232 let ± 6 tisíc let.) A je jasné, že tento výpočet příliš realitě nemůže odpovídat. Ale víře neodporuje. Proto můžeme vyvodit, že „víra ≠ realita“. Víra je abstraktum.

Ale dívejme se dále na knihu Genesis:  Bůh prý stvořil svět v šesti dnech. A v den sedmý se díval na to, co spáchal. A co bylo před tím, než Bůh dal světu vzniknout? Seděl si někde na obláčku a mrzelo ho, že svět neobývají nějací mrzcí tvorové? Dal Adamovi nějaký Ráj a vymodeloval mu z jeho žebra ženu Evu? A proč pak pojedli v Rajské zahradě z ovoce zapovězeného, když to nebyla Boží vůle? Vymklo se mu to z ruky? Nebo jsou to zase ty obraznosti? Neumíme to vysvětlit, tak je to tajemství.

A podobně se můžeme ptát, proč Bůh dopustil Kainovu vraždu jeho bratra Ábela. Byla to sourozenecká zlovůle, nebo úradek Boží? Vždyť Bůh ve své laskavosti neměl takovou zlovůli vůbec dopustit. A podobně se můžeme ptát po Izákově oběti. Dokonal ji pro víru? Je dvanáct izraelských kmenů opravdu historicky doložitelných, nebo jde jen o další legendu?

A podobně můžeme vnímat zvěst o potopě světa (a že ji traduje spousta různých náboženství – že by se opravdu stala?). Když vynechám úplně, že lid z klubu Judova je jediný vyvolený, což je velmi tvrdý rasismus, musím se ptát, proč jediný Noe byl Bohem vyvolen za jediného zástupce lidstva a zvířectva na zemi. Nehledě k fyzikálně nesmyslným parametrům archy. Zase jen obraznosti. (A to se netážu po rybách.)

A když v Genesis zůstaneme ještě dále: je legenda o Sodomě a Gomoře biblickou fikcí, nebo nějakým dějinným faktem? Kdo ví. Snad jedině Bůh. Anebo jeho vykladači.

Abych Genesis dokončil: Josef, syn Jákobův a pravnuk Abrahamův se společně se svými bratry prý usídlil v Egyptě. Tato část Genesis hovoří o tom, že tam prožívali život blahobytný.

Poněkud mi uniká, proč z tohoto blahobytného života utekli na poloostrov Sinaj a ještě tam bloudili 40 let. Tak to asi až příště.