„Nic cizího nám není lidské!“ Rozhovor dvou pomýlených dam u kávičky

„No teda, Zdeni, já zírám, ty červené kalhoty jsou neskutečně efektivní, takovou fešandu bych nepřehlédla ani z druhé strany obchoďáku. Fakt super.“ /efektní/

„Fakt si to myslíš, Zuzi? To mě těší, cítím se v nich plná síly, taková energetická.“ /energická/

„Počkej, objednáme si. Co si dáš? Já asi kafe a dortík… Támhleten mrkvovej, už jsi ho měla? To jsou takové ty LIFE dorty, co nemají tolik cukru. Jsem na nich teď úplně závislá.“ /light/

„Počkej, já si dám něco hříšnýho, když tu není Pavla, ty její diety, vždycky mě za všechno, co si vyberu, hrozně kandiduje. “ /komanduje/

„No a teď povídej, co ta Tvoje dcera? Je Simča pořád s tím Martinem, co dělá v tom vetešnictví?“ /starožitnictví/

„No myslím si, že jo, byla bych ráda. Jeho rodiče jsou snad normální, mají pěknej barák, auto… Bude to asi dobrá parketa.“ /partie/

„No ale posledně jsi říkala, že je Martin strašně notorickej, ne?“ /neurotickej/

„To teda je, jeho nervy jsou hned na pochodu. Ale ona Simona není taky žádná vtělená dokonalost, nemá to s ní jednoduchý. Včera ztratila nějakou tu studentskou ICQ kartu, s ní lítal po celým kampanusu, než jí našli.“ /ISIC karta, kampus/

„Ale tak víš co, nikdo jsme nebyl dokonalej, že jo? Důležitý je, jestli jí přitahuje fyzikálně, bez toho by ten chlap mohl být bůhvíjak hodnej a nenaděláš nic.“ /fyzicky/

„Tak fyzikálně určitě. Jen mám trochu strach, až přijde ten den N, aby na to byla připravená.“ /fyzicky, den D/

* Podotýkám, že všechny užité výrazy jsem skutečně v různých konverzacích zaslechla. To už tak někdy bývá, když slovo vládne mozku, nikoliv mozek slovu. Óóó, jak je ten jazyk krásný!

Autor: Jitka Zámečníková | pondělí 15.4.2019 19:36 | karma článku: 31,74 | přečteno: 2560x