Rada Vacátko by se divil, aneb chvála zločincům……..

Kauzy kriminálního Rady Vacátka sleduju rád. Je v nich napětí, poučení, logika, láska, nostalgie. Ale taky spravedlnost, zločin a trest. A hlavně v nich není Rath

Sleduji jeho kauzu od zatčení. Snad proto, jak se ten den diametrálně lišila náplň našich činností. Rozuměj mé a Rathovy. Já slavil narozeniny a pan Rath zažíval premiérový den v cele předběžného zadržení.

Protože zadržen byl.    I s krabicí.    I s vínem. ( snad to nebyl dárek pro mně ).   I se sedmi miliony…..

A tímto dnem začala běžet doba, ve které, milý pan doktor, mohl den co den ohýbat pravdu a nepopiratelné skutečnosti do takové podoby, které nakonec sám uvěřil. Totiž:

  • Jsem nevinen
  • Jsem dehonestován
  • Jsem obětí komplotu a politického spiknutí
  • Soud je předpojatý
  • Žalobce je předpojatý
  • Jsem nemocný člověk
  • Nikdy jsem nic nevzal
  • Miluju víno
  • Miluju krabice od vína atd atd

A dnes, kdy se z celého toho případu pomalu stává fraška, díky prodlevě mezi zločinem a trestem, jsme svědky dalších a další „vylepšení“ pana doktora Ratha. 

Nejdřív vystupoval jako doktor, i když doktorem ještě nebyl ( rok 2003)

Pak vystupoval jako spasitel, kterým evidentně taky nebyl ( hejtman SČ Kraje )

A teď vystupuje jako oběť, politická celebrita a lovná zvěř zkorumpovaných politických a obchodních kruhů.

A přitom je to pořád jen mamonuchtivý spekulant obviněný ze zlodějiny, který ještě navíc neumí jezdit na kole.

Tímto se dostávám k Radu Vacátkovi.

On taky nevěděl hned od začátku, kdo je ta škodná na Žižkově, která mu vybírá  pokladny. Taky musel se svými muži prolézt nejeden lokál a zmáčknout nejednoho informátora. A když dostal tip, že mu v rajonu řádí  Pepek Bidloch zvanej „Páčidlo“, tak ho musel taky najít.   A Bidloch mu to neusnadnil.

Ale nakonec ho lízli. Posadili ho do korekce, ráno předvedli na direkci. Tam před něj vysázeli důkazy, otisky prstů, pár svědků, tašku s nádobíčkem, co schovával pod vanou ……….  A Pepek se přiznal. Ke všemu a s úctou ke svému protivníkovi.  „ Tak mě, pane Rado, máte….. Kolik mi to tentokrát hodí?  Dva roky??  Tak Vám moc děkuju, pane Rado…“ 

A případ je uzavřen, zavázán v pentlích a uložen…  

To panu Rathovi chybí. 

Ta zločinecká čest.

Špetka té soudnosti.

Zrnko sebereflexe.

Doktore, tak tě zkrátka lízli. Zkusil jsi to, nevyšlo to. Tak se k tomu postav jako chlap a přijmi to se vztyčenou hlavou. A přestaň tu všechny krmit tou svojí „pravdou“.

Stejně ti  to už nikdo nežere…….

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Libor Zámečník | pondělí 18.5.2015 19:45 | karma článku: 22,95 | přečteno: 582x