Na penaltu provedenou Antonínem Panenkou ve finále ME v Bělehradě v roce 1976, asi žádný Čech nikdy
nezapomene. Občas se pak tu a tam jak u nás, tak za hranicemi objeví někdo, kdo si myslí, že je převtělením
"našeho Tondy" a zkusí pokutový kop kopnout podobným způsobem. Povětšinou mu pak
místo slávy, zbudou jen oči pro pláč...
Genialita nebo rutina?
Právě včera se o "reinkarnaci za Panenku", jak to nazval nejznámější španělský sportovní deník MARCA, pokusil mladý španělský hráč, Javier Casquero, z týmu Getafe a to v ligovém utkání proti "bílému baletu" z Realu Madrid na domácím hřišti.
Běžela 87 minuta a stav byl 2:2. Javier Casquero se rozeběhl a vystřelil: Míč pomaličku plachtil vzduchem, všem přítomným i těm u televize v přímém přenosu se zatajil dech a po nekonečně dlouhých vteřinách, balón kopnutý stylem "a lá Panenka", skončil... v náručí madridského brankáře Ikera Casillase. Pár minut na to, Real Madrid dal gól a z výhry potřebné k záchraně v první lize, nakonec byla prohra, z které se klub z Getafe, jen těžko vzpamatuje...
Jen co utkání skončilo, Panenkovo jméno začalo kroužit všemi španělskými i latinskoamerickými sportovními médii, protože v těchto fotbalu zaslíbených končinách, nazývají všechny pokutové kopy provedené "stejným způsobem" jak to ve finále ME předvedl před 33 lety náš Antonín - "penalta a lá Panenka". Veškeré diskuse a komentáře se totiž zákonitě točily kolem jediného tématu. Všichni se ptali, proč dotyčný španělský útočník zahrál v tak vypjatém momentu penaltu právě způsobem "a lá Panenka" a hned přidávaly další příklady, kdy se jiní hráči mnohem zvučnějších jmen snažili po kouzelníkovi Panenkovi také "opičit" a dopadli stejným způsobem, jako dotyčný mladík včera...
Nepřímo tak vzdávali hold našemu Antonínovi, který si "dovolil" kopnout dotyčnou - nervy drásající - penaltu, nikde jinde a nikdy jindy, než přímo ve finálovém utkání Mistrovství Evropy. Jeho "geniální kousek" tak proto zůstane navždy neopakovatelný. Jak nám pak dokazují v zahraničí, Panenkova penalta patří a bude patřit k těm nejslavnějším fotbalovým momentům nejen evropského, ale i světového fotbalu a zároveň i k základům fotbalové abecedy. Všude na světě totiž už 33 let vědí, že se sice dá zahrát pokutový kop " a lá Panenka", ale že se to málokomu vyplácí, neboť zopakovat tento "slavný kousek" vyžaduje mnohem víc, než jen pouhou odvahu...
A Tondovi tak nelze jinak než poděkovat za to, že ve světě vědí, že jsme u nás mívali nejen "zlaté české ručičky, ale i "zlaté české nožičky". Nebo je snad ještě máme?
