Minulý týden dostala "pravděpodobně" celá naše rodinka obávanou "prasečí" či "mexickou chřipku". Říkám záměrně "pravděpodobně", protože všechny podmínky k tomu, aby to byla ONA splněny byly, ale oficiálně nám to nikdo nepotvrdil. Ani vlastně nemohl, laboratoř je v zemi jen jedna a funguje teprve pár dní. Tamiflu jsme také neužívali, neboť k sehnání není a to ani na recept. Přesto jsme přežili...
Veprové už neletí, lepší byznys je praseeí chripka...
To asi proto, že jsme dobře živení a nemáme jiné zdravotní problémy, které by situaci bývaly mohly zkomplikovat. Léky na normální klasickou chřipku si s viry od "prasátek" poměrně snadno poradily. A to že jsme příznaky virové nákazy A H1N1 - horečky, zvracení, průjmu, a bolesti svalů i hlavy měli opravdu ve "svinské" míře.
První, kdo si z naší nepočetné tříčlenné rodiny "chřipkový dáreček" přinesl, byla naše šestiletá dcera. Neonemocněla jen ona, nýbrž v ten samý den i většina jejich spolužáků. Po té jsme pak následovali i my, rodiče. Teprve dodatečně po několika dnech jsme se dozvěděli, že dva žáci z vyšší třídy té samé školy "slavnou" mexickou chřipku opravdu měli. Jak se to dozvěděli?
Jejich bohatí rodiče zaplatili ze svého za laboratorní zkoušky a vzorky zaslali do americké Atlanty. Přesně tak jak to dva týdny před nimi učinili rodiče dětí jedné z nejprestižnějších soukromých škol v hlavním městě. Právě tam se po dotyčných "privátně" relizovaných testech objevili první oficiálně nakažení. Do té doby zodpovědné státní úřady přítomnost viru A H1N1 v naší republice popíraly. Nežijeme totiž v Praze, ale v Santo Domingu.
Do té doby "prasečí" chřipka tady u nás v Dominikánské republice silně připomínala spíše chřipku "ptačí". Lidé nakažení virem A H1N1 odsud létali do Chile, Peru, Panamy i Ruska, ale zde u nás chřipku neměl nikdo. Teprve když ruské ministerstvo zdravotnictví doporučilo svým občanům vyhnout se při své dovolené Dominikánské republice a obvinilo dominikánské úřady ze zatajování informací, vyšel zdejší šéf zdravotnického resortu s pravdou ven: "Nemáme prozatím laboratorní přístroje schopné vir u podezřelých osob identifikovat, vzorky musíme posílat do Ameriky a než se vrátí zpět, tak to nějaký ten den trvá...", prohlásil na tiskové konferenci ve snaze "uhasit" hrozící mezinárodní skandál, po diplomatické přestřelce s ruskými autoritami.
Pro úplnost jen dodejme, že když se zaslané vzorky z Ameriky vrátily, byly samozřejmě některé z nich pozitivní...
Dalším zajímavým faktorem na dominikánské verzi "prasečí" chřipky je to, že virus je velmi "solidární" a to především s turisty. Přestože do dnešního dne zde již 1 osoba zemřela, 91 se jich nakazilo a stovky jsou z nákazy podezřelí, známým turistickým střediskům jako Punta Cana, Juan Dolio a Puerto Plata se virus širokým obloukem vyhýbá. Světoznámá turistická letoviska zatím zasažena virem podle informací z oficiálních míst nebyla. Nevídaná "ohleduplnost" nebezpečného viru, tak vydatně pomohla k tomu, aby příliv turistů nebyl vážněji narušen, nebo-li "držet jazyk za zuby", se Dominikáncům zatím vyplácí...
Převedeno vše do reality běžného života - byznys je byznys. Je jisté, ža "knokaut" dominikánské ekonomice v podobě "epidemie prasečí chřipky", by nepropěl nikomu. Nejméně pak politikům, chystajícím se již teď na volby v příštím roce. Mexická zkušenost s dopadem přítomnosti viru A H1N1 na turistický ruch je všem dobře známá a nejvíce asi jeho "sousedům", kde návštěvníci původně mířící na dovolenou do Mexika, po zprávách o "latentním viru v tamnějších krajích, skončili. Samozřejmě k "škodolibé radosti" autorit i soukromého sektoru z cizího neštěstí. Každý dolárek, byť na účet někoho jiného, se především v době krize vždycky hodí...
Navíc samotný "obávaný" vir A H1N1 má dolárky rád, stejně tak jako své oběti, kterým povětšinou výrazně neubližuje. Již před pár týdny si kdosi všiml, že "chrochtající" vir sleduje "dolarovou stezku" a z Mexika se rychle posunuje do USA, kde se mu zalíbilo výrazně víc. Dokonce až natolik, že americká vláda nakoupila za 2 miliardy dolarů zásoby Tamiflu, jediného existujícího léku na "mexickou" chřipku a to i přes jeho pochybné účinky.
Také dominikánská vláda, po vzoru té americké, pořídila značné zásoby, ale válka o to, kdo ho bude distribuovat a prodávat, doposud neskončila. Což v praxi znamená, že obyčejní občané mají zatím smůlu a ještě dnes, 9.6., zde "zázračný" Tamiflu zatím v lékárnách ani v nemocnicích k dostání není. Je pravdou, že ministerstvo zdravotnictví chtělo dát lék k dispozici všem klinikám a nemocnicím. To by však "mocní" tohoto státu zcela jistě přišli o pěkný balík peněz. A tak milý Tamiflu poputuje výhradně do soukromých lékáren, bratru za nějakých 2.800 - 5.000 pesos, což je v přepočtu něco mezi 80 - 140 dolary za krabičku s deseti pilulkami. Znáte lepší byznys?
Vždy jsem po zkušenostech z třetího světa tvrdil, že nejvíce se dá vydělat na chudých lidech. Nemají se totiž jak bránit. Nejdříve jim naženeme strach, zmasírujeme je médii, to by bylo, aby pak ty prachy na tu"zázračnou" medicínu někde nesehnali. Však jim jde přece o zdraví, ne? Co na tom, že v jiných zemích stojí skoro polovinu.
Přesně v tomto duchu provedly místní autority "ruku v ruce" se soukromým sektorem celou řadu opatření za jediným účelem - zabránit pašování Tamiflu na místní trh. To kvůli tomu, aby se náhodou k lidem nedostal levnější. Teprve nyní řeší, jak by se měl Tamiflu konečně dostal tam, kam má. Tedy k normálním lidem...
Aby se kolečka "sviňkého" byznysu roztočila, bylo do "jámy lvové" hozeno Mexiko. Ostatní, jak je vidět na příkladu Dominikánské republiky, se již obětování "zuby nehty" brání. Nic to ale nezmění na tom, že "Tamiflový byznys" se již z kopce řítí samospádem a někdo si tak dobře "mastí kapsu"...
Poznámka pro zasvěcené: Lék Tamiflu, s nedostatečně prokázanými účinky v případě prasečí chřipky, vyrábí a vlastní patent od roku 1996 kalifornská firma Gilead Science Inc. Podle dostupných informací je jejím většinovým vlastníkem, ministr obrany z Bushovy "válečnické éry", Ronald Rumsfeld. Je ten pán, ale dítětem Štěstěny...
