Již pátý den se v médiích celé Latinské Ameriky nemluví o ničem jiném, než co prováděl pod dekou přímo za letu v letadle, známý portorikánský zpěvák Elvis Crespo. Za masturbaci, 10 kilometrů nad zemí, mu prý hrozí až 2 roky vězení a již ho výslýchala i FBI. Všichni se tak mohli opět přesvědčit, jak jsou muži, vlastně jejich penisy, i v roce 2009, diskriminováni...
Jsem opravdu tak hroznej?
Zkusme se pro ilustraci, vžít do obrácené situace. Místo 52-leté dámy, která vedle mladého a pohledného Elvise seděla a vše posádce oznámila, by na jejím sedadle seděl muž, třeba i stejně starý. A místo temperamentního zpěváka, by se na jeho místě ukájela dívka, také v podobném věku. Jaká by byla reakce pána v nejlepších letech, kdyby náhodou zjistil, co slečna pod dekou provádí? Pohoršil by se? Způsobil by v letadle poprask? Přivolal nic netušící posádku? Udal by ji? Závěr ať si udělá každý sám...
Je sice pravdou, že drahému Elvisovi plně zaujatému svou pánskou chloubou se ta deka, skrývající co nemělo být viděno, prý na okamžik z klína svezla. To, co tam zmiňovaná dáma koutkem oka na moment obnažené zahlédla, jí poté způsobilo takové trauma, že se rozhodla celý incident po přistání letadla v Miami ohlásit na Policii...
Každého muže určitě musí napadnout následující otázka: Je opravdu pánský penis tak obludný, aby si zasloužil takový trest za to, že se "neopatrnou manipulací", podíval na chvilku na tento svět? Podle všeho ano. A není to otázka jen dnešní doby. Ba naopak. Tato nerovnoprávnost se táhne napříč celou historií humanity. Posuďte sami:
Muži, respektive jejich penisy, musí s nálepkou ošklivosti a nepatřičnosti žít odedávna. I já osobně o tom vím své, protože žiji tak jako téměř polovina lidstva (samozřejmé ta pánská), již od narození s tímto stigmatem. Důvodem je to, že to co nám pan Stvořitel bez našeho vědomí pověsil pod naše větší či menší bříška je prý hrozně neestetické, až šeredné. Jako symbol krásy byla prý stvořena Žena. A když už odněkud má někdo vystupovat nahý, pak nejlépe z mořského příboje a jmenovat se - Afrodita, tedy opět žádný chlap se svým přívěškem...
Tomu všemu také odpovídá to, že jsem nikdy nezaslechl nějaké pěkné pojmenování pro tu část našeho mužského těla, která přitom ale slouží k tolika milým a příjemným činnostem. Již za mala jsem slýchával: "Umyl jsi si pořádně toho svýho bimbase?, později jsem si sice v učebnicích přírodopisu přečetl, že mezi nohami žádného toho bimbáska, ptáčka, ocáska, ani pérko nenosím, nýbrž se mi tam občas ztopoří pohlavní úd (naivně jsem si nejprve myslel, že ÚD je jen zkratka nějakého důstojnějšího názvu), ale pořád se na obzoru žádný zvukomalebný název pro mého pytlíka neobjevoval, naopak slovní "škobrtání" pokračovalo:
Když jsem byl za puberty přistižen při stejné činnosti jako portorikánský zpěvák, dostalo se mi pokárání: "Co to tam s tím Pepíkem děláš, prosím tě?", které mě opravdu dostalo do kolen. Jednak tím, že mé přirození si někdo dovolil pokřtít tak přízemním jménem jako Pepík a také to, že jasný důraz byl dán právě na slovo Pepík, jakoby dotyčná osoba nevěděla, že jsem tam byl při své "samočinnosti" úplně sám. Když jsem pak začal konečně tušit, na co toho mého krasavce vlastně mám, dostala mě do rozpaků hned moje první sexuální "společnice" po "zahajovacím" výkonu mého pindíka slovy: "Umíš ty s tím svým klackem vlastně pořádně zacházet?" Jak léta plynula, přezdívek pro můj zduřelý či odpočívající penis přibývalo, ale žádná pěkná, romantická nebo poetická. Až nedávno se mě při jednom "náhodném" setkání po dlouhých letech bývalá "dobrá kamarádka" zeptala: "Mám chuť si trochu pohrát s tvým cipískem..." To už jsem se ale neudržel a zařval jako Rumcajs, jak je svět nespravedlivý a milá Manka se lekla , že jsem přebral Viagru...
Když to shrnu, každému muži musí být nadevše jasné, že jsme všichni i s našimi penisy odjakživa neúprosně diskriminováni a přišel čas, abychom proti tomu něco všichni podnikli. Nemám teď na mysli ani zdaleka jen to, že když našinci nedopne poklopec kvůli poruše čínského zipu a někdo zahlédne našeho pašáka, můžeme za to "oba" jít na pár let do šatlavy, nýbrž to, jak se celkově nakládá s naší mužskou okrasou...
Ženy mohou mít svoji broskvičku, Venušin pahorek, pipinku i kundičku a pod podbříškem poštěváček. Jak krásné, že? My ale na stejném místě máme pod pivním mozolem - žaluda s šourkem. Panebože, jak degradující! Také nikoho z nás - správných chlapů, ani nenapadne nazývat ženin rozevřený klín - ústřící nebo škeblí, ale přesně naopak - mušličkou nebo studničkou rozkoše. Proč nám to tedy ony nemohou také oplatit nebo nás s našimi, všem externím vlivům vystavenými varlaty, alespoň respektovat...
Vždyť jsme to právě my - chlapci, kluci, hoši, muži, páni a chlapi, kteří často musíme k jejich potěše dělat "velké kousky" s pro ně tak ošklivými kašpárky...
