Rozhovor s prezidentem Milošem Zemanem

Opět se nám povedl husarský kousek a získali jsme vyjádření samotného prezidenta na dnešní události 17.listopadu 2014 na Albertově.

Investigativec J.K.: Pane prezidente, řekl jste, že se shromážděných lidí nebojíte, stejně jako jste se nebál v listopadu 89. Můžete to nějak rozvést?

Prezident Miloš Zeman: Redaktůrku, podívejte se. Ti lidé, kteří se dnes shromáždili na Národní třídě, část si převzala připravené transparenty a portréty Václava Havla, červené lístky a pak na pokyn hromadně vyjádřili názor organizátorů, ukázněně dodržovali předem naplánovaný harmonogram protestů a oslav. Potom se pokojně rozešli.

Investigativec J.K.: Ale pár desítek jich přesto pokračovalo za Vámi a narušilo Oslavy výročí našeho 17. listopadu a jeden demonstrant dokonce vajíčkem zranil prezidenta SRN. Jak jste toto vnímal?

Prezident Miloš Zeman: Trajektorie letu vajíčka, to je dráha letu, pane redaktore, je vzhledem pohyblivému těžišti velmi těžko předpověditelná. Proto nemohu kárat svou ochranku, že letící vejce nezneškodnila. Pan prezident Joachim Gauck to vzal sportovně, když řekl, že za děvět popravených studentů dostat jen jednou vajíčkem je dobré skóre.

Investigativec J.K.: Ale vajíčko přece patřilo Vám, pane prezidente, lidé křičeli pouze na Vás. Přesto jste se ani po tom incidentu ani trochu nebál?

Prezident Miloš Zeman: Pane redaktore, Češi mají ve zvyku věci měnit maximálně jednou za dvacet let a jistě si umíte spočítat, že jsme v období, kdy není na změnu ten správný čas. Po roce 2008, kdy byl na to zase čas, se nám lidé začali bát o svoje hypotéky a na nějaké to protestování nezbyl čas. Já jsem jen prezident, který nemůže tak dobře zasahovat do života lidí jako například zaměstnavatelé, politici, úředníci, policisté, soudci, zastupitelé a poslanci. Proto se mě lidé nebojí. A jak jste si jistě všiml, mám navíc zase hůlku, protože mě zlobí palec. A někdy je to ale řečeno slovy klasika sprostá povětrná žena, bolest.

Investigativec J.K.: Tomu nerozumím.

Prezident Miloš Zeman: To mě nepřekvapuje, pisálku. Obrazně i konkrétně řečeno, během pár posledních voleb si lidé zvolili jako své zastupitele i lidi, kteří sice byli na Národní třídě, ale byli tam jaksi pracovně, přesněji řečeno služebně. A lidem to nevadí, tak proč bych se měl bát těch lidí? Při Vaší práci jste jistě nemohl nezaznamenat, kdo 15. listopadu "oslavoval" 17. listopad v bývalém Federálním shromáždění. Komunisté stávající vedle těch bývalých, profesionální politici, disidenti po meči, agenti StB, ale to bych zabíhal do detailů. Narozdíl od mého politického soka Karla Schwarzenberga, který se konečně po letech asi definitivně probudil, mě to nepřekvapilo. A NIKDO na ně nepíská, nekřičí a vejce nehází. Jak znám český národ, nedivil bych se, kdyby jednou při demonstraci na Národní třídě místo červených karet rozdávali zase červené legitimace a lidé by si je rozebrali.

Investigativec J.K.: Děkuji za rozhovor

Loučí se s Vámi příležitostný novinář Jarda Kecka a za svou osobu jen mohu říci, že Češi dali politikům jasný signál: "Krást, tunelovat, odklánět a restituovat můžete, ale ku*va smíme říkat jen my, poslušní poddaní!!!"