Smutný rok české politiky

Na prahu dne, kdy žádá o důvěru premiér, kterého nikdy nikdo o toto sebeobětování neprosil, a kdy bývalý ministr a hejtman jde před soud kvůli manipulaci veřejných zakázek, si říkám, že mnozí notoričtí stěžovatelé, kteří tvrdí, že jsme na tom snad nejhůř, jak můžeme být, mají pravdu. Byť to asi myslím jinak než oni.

Českou pravici už nikdo nepodezírá z plnění pravicového programu. Pravičáci by ji nevolili, kdyby se nebáli levičáků, a levičáci programu pravice říkají fašismus, což nemá v ekonomické praxi s pravicí co dělat.

Prezident zvítězil na základě lží a výmyslů, které jeho spolupracovníci chrlili jako jejich ožralá modla cigaretový dým, a ani se to nesnažil skrývat. Navzdory nespokojenosti s aktivistickým a Ústavu testujícím Václavem Klausem a navzdory všudypřítomné blbé náladě z korupce a zlodějen zvítězil Zeman, který předem ohlašoval, že bude prezident - aktivista a jehož kamarádi jsou ztělesnění korupce a zlodějen.

Z dnešního pohledu se nám může zdát neuvěřitelné, že Klaus ve své době pravidelně zaměstnával média a ta zase desítky právníků, zda náhodou prezident nepokouší nejvyšší ze všech zákonů.

Strana aspirující na vítězství ve volbách zbavila postu ve vedení jediného svého člena, který v partaji umí přinejmenším předstírat nějakou aktivitu a dokonce jako snad jediný v Česku má víc šajna o sociálně demokratických ideích než "zvýšit daně bohatým a rozházet to všechno nemakačenkům, protože nás za to budou volit" (čert vem, že to funguje jen s klobásou a pivem těsně před volbami).

Stranou pominu fakt, že za partaj kandidoval na post nejvyšší a křiklouni jako Zaorálek, kariéristé jako Hašek či obludy jako Škromach na rozdíl od Dienstbiera asi těžko přitáhnou mladé voliče.

Komunistická partaj je ideově tak vyplácaná vysvětlováním, kým vlastně je ("jsme demokraté, ale střílení na hranicích bylo vlastně fajn a opovažte se o nás psát špatně"), že vláda není schopna tuto schizofrenní existenci s krví na rukou zakázat. Do toho se ozývají mladí komsomolci, kteří ji označují za revizionisticko-oportunistický paskvil, a vyzývají k volbě strany KSČ vedené tímtéž Miroslavem Štěpánem, který nařizoval před rokem 1989 brutální zákroky proti demonstracím.

Jakási snaha o libertariány podporuje zlodějského autokrata a milovníka progresivní daně či minimální mzdy a místo pokusu o získání co nejvíce lidí pro svůj program nejspíš pořádá mezi svými členy a příznivci turnaj v obviňování všech ostatních socialisty. Kdyby se na ně řítil bolševik s kalašnikovem, dle svých vyjádření mu s ledovým klidem oznámí, že má svobodné právo je rozstřílet na karbanátky a proklamativně jeho úsilí nebudou bránit.

Předchozí vláda v dobré víře rozvázala ruce soudní moci, která pak způsobila, že jsme se po nějaké době opět dostali s tou samou vládou na čelní místa předních světových deníků s aférou jako vystřiženou z béčkového románku (předtím to byl pan Ovar namol a ještě předtím obvinění zloděje per z velezrady), aby se nakonec ukázalo, že 80 % obvinění je k ničemu.

Odborníci, intelektuální síla a motor národa, jsou označováni za neschopná a tupá nemehla, aby pak mohla být skutečná nemehla označena za odborníky.

Levičáci jsou natolik puntičkářští, že volí dle doporučení partaje levičáka. Pravičáci jsou rovněž natolik puntičkářští, že hledají na pravičákovi chyby a nedají si pokoj, dokud jich nenajdou dost, aby mohli oprávněně volit téhož levičáka.

Bývalý miláček národa Fischer, který se nyní účastní vlády národního rozkrádání, má nyní po zázračném zaplácnutí díry na kontě mimo jiné díky své funkci možnost odpustit Lukoilu penále ve výši nejméně desítek milionů za nesplnění závazku vůči státu. A jak že to nesnášíme korupci.

Vojtěch Cepl, autor Ústavy, který nyní v hrobě razí zoufalstvím novou linku metra, psal nejvyšší zákon v domnění, že se u nás za léta vybuduje politická kultura a politici sami budou užívat ústavních nástrojů v nejlepším zájmu obyvatel i republiky bez limitů a ultimát (dle svých slov nechtěl z Ústavy dělat nebo lékařský předpis). Na Hrad dosedl takový buran, že neuplynulo ani půl roku jeho mandátu a i tradicionalisté obzvlášť opatrní na tak citlivý zákon jsou nuceni vymýšlet novou Ústavu, které pracovně říkají "Zeman - kladeč věnců".

Odhlédnu od Malé Strany a Hradčan a vidím, že pole zlátnou, pivo teče, lesy šumí, kočky loví myši a krávy se pasou. V kontextu právě dokončené statě a veder posledních dnů to musí být fata morgana.