Když se tři perou, čtvrtý se směje (1.část, Ministerstva)

Věci Veřejné, téma posledních týdnů. Dokonale přebily kauzu Vondra a ProMoPro a jako by to nebylo málo, v pátek přišel Petr Nečas oznámil "reformu vlády". ČSSD si se sadistickým potěšením vychutnává každý protivládní podnět. No a kdo na tom nejvíc vydělá? Nejspíš ani jeden ze jmenovaných.

Jaroslav Škárka, jehož prohlášením o úplatku celá koaliční krize odstartovalarozhlas.cz

Nejprve bych rád podotkl jednu věc. Tento článek začal vznikat v pátek, avšak psaní článků mi zabírá dosti času, takže mezitím se změnilo tolik věcí, že jsem nucen článek rozdělit na několik částí. Berte to prosím v potaz.

V tomto článku provedu krátkou rekapitulaci nejdůležtějšího dění a zaměřím se na výměnu ministerstev s výjimkou vnitra.

Co se vlastně stalo?

Připomenu ve stručnosti, že do čtvrtka se hádaly Věci Veřejné s poslanci Škárkou, Kočí a Humlem o tom, jestli v obálkách byly půjčky nebo úplatky. V pátek vyšel článek Odhalení, tedy zveřejnění dokumentů dokazujících, že Vít Bárta šel do politiky pro zakázky pro ABL. Bárta poté rezignoval. Premiér Nečas ohlásil výměnu dalších ministrů, později vyšlo najevo, že myslí Johna a Dobeše. Při večerním jednání K9 opustily VV jednání koalice. Kristýna Kočí mezitím rozdávala rozhovory o tom, že VV jsou sekta.

V sobotu Kočí ujistila, že zůstane ve Sněmovně, Václav Klaus zatím jen poznamenal, že situace je vážná, poslanecmý klub VV se dohodl na požadavku "kus za kus", tedy Johna, Dobeše a Bártu za Fuksu, Kalouska a Vondru, což Nečas odmítl. Fuksa se vyjádřil rovněž zamítavě a Kalousek málem upadl. V pondělí začal Klaus vyhrožovat tím, že chce znát plán B, a Vondra nabídl rezignaci. Současné špičky koalice se dohodly na pokračování formou dodatku ke koaliční smlouvě a Kočí našla v bytě štěnici.

Od úterý jsme svědky jen plynulého podávání trestních oznámení, Klausových ultimát a debat o nejrůznějších odposleších. Korunu všemu nasadila nahrávka, na níž Kočí domlouvá puč ve Věcech veřejných.

Věci veřejné a výměna ministerstev

A nyní se pusťme do analýzy. Pomiňme průtahy prezidenta, který má další abstinenční záchvat po výkonné moci, proti němuž mu pero z Chile nepomohlo, a rád si prosazuje svou. Zbytek Věcí veřejných po odchodu Škárky, Humla a Kočí pravděpodobně zůstane celý, protože je na jedné nepříliš stabilní lodi. Alespoň mají nějakou jistotu na rozbouřeném politickém moři na rozdíl od nebohé trojky, jejíž záchranný kruh je limitován třemi roky, během kterých nemusí nikdo připlout na pomoc. Nemluvě o tom, že by ji chtěl nenažraný Bárta co nejrychleji potopit.

Nečas se dosud choval dobře, byť do ideálního stavu dost chybí. Pravděpodobně si ale připravil tak velký oběd, že než ho zvládne sníst, těmi nejlepšími laskominami se někdo nacpe přímo před jeho očima. A jak se situace může vyvíjet dál ohledně výměny křesel?

ODS měla svázané ruce ohledně Alexandra Vondry. Nechtěla jej za každou cenu pustit, protože jí bylo jasné, že vítězem sporu by byl úhlavní nepřítel Miroslav Kalousek. Jenže ČSSD zcela legitimně požadovala Vondrovo grilování a má dostatečnou sílu ho prosadit. Vzhledem k tomu, že Vondra během celého "vysvětlování" skočil Kalouskovi přímo na lep a dostatečně se do celé kauzy zapletl, je prakticky jasné, že se s ním muselo něco stát. Naštěstí Vondra rezignoval sám, čímž situaci ohledně své osoby uvolnil, Kalousek se nenažral a ČSSD přišla o munici.

Při šachování ministerstev je opět jistý jen jeden fakt. Čisté svědomí ohledně jejich práce má jen TOP 09. Pokud nebereme v potaz kvalitu či znění zákonů a návrhů, protože na ně má každý jiný názor, můžeme s přehledem konstatovat, že každé z těchto ministerstev nějakým způsobem pracuje podle slíbeného programu. Jedno vydalo vloni nejvíc zákonů, další má na starosti neuvěřitelnou agendu sociálních dávek, jiné překonalo jednu z nejvážnějších zdravotnických krizí. Zahraničí se moc neprojevuje v našem životě, snad jen ministr kultury Besser není moc vidět a jeho práce se příliš nedá hodnotit.

Kalousek a Schwarzenberg tedy můžou buď jen mlčet nebo ukazovat na ty ostatní, což je jejich politická povinnost, protože jsou členy vlády. A oni toho jistě rádi využijí. Ostatně za ODS zaostali při volbách jen o čtyři procenta, takže jejich hlas musí být vyslyšen.

Dnes odpoledne vydám další články, analyzující situaci z mého pohledu. V dalším se zaměřím na problém předčasných voleb, které nejsou až tak blízko, jak se může zdát.