Zajímalo by mě, proč muži milují noční výlety?

Tento článek je spíše určený ženám, ale i muži se mohou zapojit do diskuse.  Chtěla bych tímto oslovit čtenářky, blogerky a diskutérky.  

Dámy také se Vám stává,  že když Vás muž pozve na výlet, tak je to většinou na nějaké hodně vyvýšené místo, nejlépe nějaká hora, kopec, hrad postavený někde hodně vysoko, nebo je to k nějaké vodní ploše či na hřbitov?

 Další varianta tzv, výletu je výlet v nočních hodinách, byť destinace výletu je nezměněna, takže jste nucena po tmě a bez baterky, mnohdy ani bez vhodné obuvi lopotit se kamsi na kopec?

Mně se toto stává poměrně často a proto jsem se rozhodla o tom „už“ napsat.

Probíhá to zhruba takto. V 19 hod mi zazvoní telefon a ozve se kamarád se slovy: „Ahoj Alice, co děláš?“

 „Pojeď se mnou na výlet.“

 Pokaždé se zeptám, jestli mu připadá normální jezdit na výlet večer, on argumentuje, že ještě není večer, že je ještě vidět. Já podotknu, že za chvíli vidět nebude….

„No, nic, tak za 10 min Tě vyzvedávám“, dodává.

„Nazdar, ty teď chodíš s nějakým filmovým producentem, že máš tak skvělej styl?“, snaží se mě naladit …

Pak se dozvím, že si mohu vybrat. Buď pojedeme zase k tomu hřbitovu, jako minule a tam pokecáme trochu o životě a nebo zajedeme na Mužský či na Ještěd a nebo na Kost.

Mužský , ačkoliv je tam krásně a okolí má své kouzlo ve dne, jsem už dávno vyškrtla jako cíl výletu. Po mnoha a mnoha chvílích trávených tam nahoře, beze slova, zatímco mužská duše a oko se kochá výhledem do krajiny, přičemž po tmě stejně není nic vidět, bych raději dala přednost povídání třeba u kafe někde, kde je aspoň trochu světla a není tam zima a nefičí tam vítr.

Navíc na Mužský mě zve skoro každý chlap, jako na první rande…třeba chce tak nějak naznačit, že je také mužský?

„Takže nám zbývá ten hřbitov a nebo Kost, tak si vyber, a nebo to pak to můžeme vzít zase na Humprecht, vždyť minule to bylo tak skvělé, jak jsme tam šli po tmě“, dozvídám se během jízdy v autě, něžně přezdívaném Bílá labuť.

Opravdu, bylo to vážně skvělé jít na Humprecht o půlnoci. Kdo zná přístupovou cestu, tak jistě ví o čem je řeč. Je pravda, že je to o dost lepší, než cesta třeba na takový Bezděz….

Takto bych mohla pokračovat a obměňovat varianty, místa a roční období.

Nakonec jsem vybrala ten hřbitov, a navíc nebyla ještě tma…..neboť….

Nejlépe se přemýšlí o smyslu života na hřbitově!