James Bond z Lidlu

Také se Vám stává, že některé příběhy z Vašeho života se zdají být neuvěřitelné? Ne, nemusí se jednat o nic tak dramatického, jako je přistání mimozemšťanů přímo u Vás na balkoně, nebo to, že vyhrajete na stírací los 20 milionů.

Může to být zdánlivě úplně obyčejný příběh, přesto je to v konečném důsledku tragikomicky neuvěřitelná story, kterou musel vymyslet bláznivý psychopat.

Občas chodím nakupovat do obchodních řetězců, asi jako 95% lidí v naší republice. Bohužel zatím není v mých silách se bez toho obejít. Obvykle mi postačí supermarkety v našem městě. Tentokrát jsem na přání mé maminky, při zpáteční cestě z výletu udělala zastávku na nákup v Mnichově Hradišti. Na tom by nebylo až tak nic vyjímečného.

Lidl Mnichovo Hradiště podvečer

Zaparkovala jsem na parkovišti, kde bylo dostatek místa, parkoviště bylo obsazeno tak z jedné pětiny. Nějakou dobu jsem strávila uvnitř obchodu, prohlížela jsem si zboží v regálech, příliš jsem se nedívala po lidech. Mezitím moje maminka nakupovala.

Neuniklo mi však, že mne pozoruje vcelku pohledný mladý muž. Chvíli jsem přemýšlela, proč tak zírá. Stál na jednom místě vedle kartonových krabic, došlo mi, že stojí asi ve frontě na vratné lahve. Nevím přesně, jak toto funguje, ale prostě tam stál sám a čekal a naše oči se několikrát střetly.

Nechtěla jsem být podezíravá, ale měla jsem dojem, že je to zaměstnanec firmy. Že to je tajný agent, neboli ochranka a má za úkol sledovat kriminalitu a zamezit krádežím v obchodě. Takový agent 007.

Pravda, neměla jsem čisté svědomí, protože jsem dovnitř tajně propašovala psa v kočárku i přes to, že na dveřích je cedulka o tom, že psi mají zákaz vstupu.

James Bond, tak budu mému hlavnímu hrdinovi dne říkat, stál stále na svém místě a sledoval mne.

Zahájila jsem tedy změnu pozice a šla pomalým krokem k pokladně i s kočárkem a psem. Mezitím asi James vrátil fingované lahve od piva a přemístil se k pokladnám. Využila jsem možnosti opustit nepozorovaně obchod a zamířila k mému vozu.

Co čert nechtěl, nějaký moc chytrý a šikovný občan zaparkoval svůj vůz asi tak 5 cm od mého vozu. Začala jsem tušit problémy. Nejprve jsem uložila kočárek a psa do vozu, pak jsem se vrhla na vyproštění mého vozidla z nevýhodného místa.

Měla jsem v plánu přejet jen pár metrů na výhodnější místo, vše jsem chtěla udělat nepozorovaně a potichu a stihnout to, než mamka zaplatí a vyjede s nákupem.

Ani jedno a ani druhé se mi nepovedlo. Nebyla jsem rozhodně potichu a zjistila jsem, že mě celou dobu James pozoruje. Zřejmě to nebyl agent placený Lidlem, ale možná někým úplně jiným?

Když se mi konečně po několika velmi náročných manévrech s mým vozem podařilo vycouvat, aniž bych poškrábala své a vedlejší auto a konečně jsem přejela na odlehlejší místo parkoviště, kde stál osamocený jeden jediný vůz, někdo na mě promluvil.

Bylo to James! Lekla jsem se, málem se mi zastavilo srdce! „Přístě to postavte přes dvě čáry“ To Vám radím, fakt mi věřte, ono je to pak přejde dávat si auto těstě vedle Vás, já to taky tak dělám“, pravil James.

Měla jsem možnost si ho pořádně prohlédnout a byl to fešák! Dalo by se říct, že byl tak pohledný, až mi bylo trapné si ho prohlížet.

Vysoký, štíhlý, tmavovlasý, oblečený s ležérní elegancí, jako modní doplněk měl SUV automobil přední německé automobilky a k tomu všemu byl komunikativní a příjemný. Připadala jsem si, jako Bridget Jones, když potkala Marca Darcyho.

V tom promluvila moje máti:“No, to máte pravdu, ty lidi parkujou nemožně, ale Vy máte teda super fáro, takový bych si taky dala říct!“ začala s Jamesem konverzovat o úpadku lidské rasy.

Mezitím jsem uložila nákup do vozu a nenápadně jsem pokukovala po Jamesovi, který se po chvíli zdvořile rozloučil a odfrčel ve svém luxusním voze kamsi za obzor.

Cestou zpět jsem o tomto zajímavém mladém muži přemýšlela a večer jsem informovala kamarádku o tom,co jsem zažila a hlavně o tom, jaký to byl fešák!

“Však se s ním ještě setkáš, občas zajedeš do Hradiště na nákup a určitě se potkáte“, radí mi kamarádka Lucka. V duchu jsem začala spřádat plány, jak budu čekat v převleku na parkovišti a hlídat, až půjde James nakupovat a pak se s ním, jakoby náhodou potkám a on mě pozve na výlet svým vrtulníkem do Paříže.

Čekáte, jak tento příběh dopadl? Zcela nečekaně, jak to ve správném příběhu bývá, přichází náhlý zvrat.

Lidl v Mnichově Hradišti za týden zbourali!