Elita nejsou jelita!?

Jak tak koukám na zápisky v mém blogu, tak zjišťuji, že jsem již rok NIC nenapsala. Není to tím, že by se nic v mém životě nedělo, jen jsme si dala pauzu. Dnes jsem si řekla:“ DOST, už je to přece rok a já zase začnu psát“.  O čem? No, to se uvidí! Ted však mám pro Vás jeden  příběh, tak trochu související se svátkem všech zamilovaných…

Bylo to před několika lety v únoru, kdy jsem na internetu objevila odkaz na to, že se dnem 14. února rozjíždí internetová seznamka pro elitní skupinu lidí a kdo se stihne přihlásit 14. února, ten bude mít členství zdarma. Hm, možná si řeknete, že jsem pěkně domýšlivá, když se považuji za elitu? Inu, zkusit se má vše, ne?  A člověk si taky musí trochu věřit!

Vyplnila jsem podrobný dotazník,  sestavený psychologem a probojovala jsem se do finále. Jinými slovy, přijali mne za členku  elitní seznamky. Bingo! Ted už jen sbalit nějakého hogo fogo fešáka a dát si s ním elite date, nebo-li elitní schůzku.

Z počátku jsem tak nějak nerozuměla, jak to tam funguje, ale měla jsem na své stránce upozornění od dvou mužů, že jsem je zaujala, a že se jim líbím. Z jednoho nápadníka se vyklubal majitel a tvůrce oné seznamky pro elitní skupinu lidí. Lichotilo mi to, ale přišlo mi to zároveň divné. Majitel seznamky se seznamuje na své seznamce určené pro elitu a hnedle si vyhlédne mě?

Na druhou stranu proč ne? Jsem přece mladá, krásná a inteligentní žena.

 A tak jsem si začala s panem majitelem psát. Jelikož jsem uvedla i své telefonní číslo, zanedlouho mi zavolal, aby prý prověřil své nové klienty, jestli to nejsou úchylové, jestli to opravdu myslí vážně a hlavně jestli jsou ta elita a  ne jelita.

 Pravděpodobně jsem prošla výběrovým řízením, neboť se pan majitel, říkejme mu třeba pan Tatrman chtěl se mnou sejít.

 Ke schůzce došlo na veřejném místě, jak se všeobecně radí, při této formě schůzek. Dali jsme si jednu Kofolu - když ho/jí miluješ, tak není co řešit. Pan Tatrman zaplatil i za mne, jak velkorysé, že?

Předtím, než jsme se sešli, tak jsem si dotyčného trochu proklepla a zjistila jsem, že kromě seznamky funguje jako osobní kouč. Radí mužům, jak sbalit ženu, jak do ženy zbytečně neinvestovat, jak neplatit na prvních schůzkách jak z nich vymámit hned sex.

Aneb, jak vymámit z jalové krávy tele?

A teď se dostaneme k jádru věci. Dopili jsme, dotančili a pan Tatrman mne šel doprovodit. Jdeme si tak nějak bezmyšlenkovitě ulicí, když mne najednou chytí za ruku a doslova mne vtáhne do útrob nějaké budovy a z jeho úst vyjde:“ Pojď“

Netušila jsem kam jdu a proč tam jdu, ale šla jsem…..byla jsem totiž zvědavá. Zavedl mne do honosné budovy, vykládané mramorem, uvnitř seděla recepční. Prošli jsem kolem recepce zastavili před pánským WC. „Aha, ty potřebuješ“, vypadlo ze mne. „Tak já tady počkám.“

Otevřel dveře a doslova mne vtáhl dovnitř luxusních pánských záchodků. „ Co tady budeme dělat?, vykulila jsem na něj oči, ale nedávala jsem znát, že jsem trochu vyvedená z konceptu.

Otevřel kabinku, kde byla jen záchodová mísa a vtáhl mne tam. „Tak a teď se svlékni do naha!“, vyslovil svůj rozkaz v tom stísněném prostoru a začal mne líbat.

V té chvíli by byla všechna slova, která bych vyřkla  úplně marná, zbytečná…..

Po chvíli otevřel kabinu a vyšli jsme mlčky ven. Do dneška nevím, jestli to byl test osobnosti, žert a nebo jestli se takto seznamuje jen elitní skupina lidí v čele s panem Tatrmanem?

Holt elita nejsou žádný jelita,  nebo je to opačně?

P.S. Pro ty, které zajímá, jestli jsem se svlékla, odpovím, že nikoliv.