Stáří

Tento článek nebude vůbec vtipný a ani nebude o politice, jak je zde v poslední době zvykem. Nejsem si  jistá, jestli ho bude někdo číst. Jakmile se zavadí v hovoru na téma stáří, mnozí lidé se pokouší mistrně měnit směr. Vždyť MY jsme ještě mladí a NÁS se to zatím netýká.

Ano, zatím NÁM, VÁM je něco přes třicet, někomu už táhne na čtyřicet. Připadáme si tak mladí, někteří z nás i krásní a hlavně všichni si o sobě myslíme, jak jsme inteligentní a velice úspěšní.

Máme za sebou skvělá studia, před sebou slibnou karieru. Teď strašně frčí být top manager a když ne to,  tak alespoň mít své jméno ověnčeno akademickými tituly, díky nimž získáme skvěle placenou práci. Za vydělané penízky postavíme perníkovou chaloupku v satelitu za městem. Naplníme ho nejméně dvěmi dětmi, před domem parkují nejméně dvě auta světových značek.

 Šťastně si žijeme ten náš spokojený život, téměř jak z reklamy na Stavební spoření s Liškou.

Ani ve snu nás nenapadne, že za  pouhých 20 -30 let bude vše jinak. Z fotografie na zdi v ložnici, i když to se dnes už asi nenosí na nás budou vykukovat pohlední mladí lidé,  plní ideálu a touhy. Touhy naplnit svůj život, být neustále šťastní, zdraví a veselí.

Rok se s rokem sejde. Dům pomalu začíná chátrat i přesto, že na spoustu výrobků máme doživotní záruky a mnohdy i doživotní splácení hypotéky. Tělo nám postupně začíná vypovídat službu. Obvykle začne srdce, pak se přidají další orgány.

Blíží se důchod. Jednoho dne příjde den D, kdy jste poslední den v práci. V práci, kterou máte rádi, kam jste zvyklí den co den chodit, kde při troše štěstí pracujete i 40 let.

 Ze dne na den je konec. Přinesete dortíky a chlebíčky na rozloučenou. Vyberou na Vás peněžní dar cca 100Kč na hlavu, dohromady to hodí okolo 6 tisíc. Prý si můžete koupit něco pro radost.

Spadla klec, odcházíte domů s kyticí růží a v ruce svíráte šest usmolených tisícovek, za které si máte koupit štěstí.

Možná si teď  říkáte:"A co je na tom tak divné?"

 Máte pravdu nic. Je to běžný koloběh života, takový zažívá miliony lidí na celé zeměkouli.

Pointa příběhu není žádná, jen chci říci, že NÁS to jednou čeká také.

http://www.youtube.com/watch?v=WKKQ7drsCbo

Autor: Alice Wollmannová | středa 1.4.2009 22:57 | karma článku: 18,20 | přečteno: 1399x