O sexuálním obtěžování toho jistě bylo sepsáno mnoho. Média nás téměř denně zásobují příběhy slavných i méně slavných. Ať už to byl Strauss Kahn, či nechvalně známý tyran, doktor Barták. Společným jmenovatelem těchto případů bylo sexuální obtěžování, nebo sexuální agrese. Ne vždy se však musí jednat o VIP skupinu lidí. Nezřídka se sexuálního obtěžování dopouštějí tzv. „obyčejní“ lidé, na „obyčejných „ obětech.
Na světlo světa se tyto příběhy nedostanou, oběti mnohdy o svých zážitcích mlčí, protože nemlčet znamená velké komplikace.
Představte si, že jste svobodnou ženou, vcelku pohlednou ženou. Příroda Vás obdařila nejen vtipem a šarmem, ale i těmi správnými křivkami. Nohy máte po otci, vlasy a to další se Vám nevlní jen po Wella design. Máte zajímavou práci, která dává smysl a která Vás baví.
Jednoho krásného dne, nemusí to být den ničím vyjímečný, může to být úplně obyčejný den, si Vašich, říkejme tomu předností, všimne Váš kolega. Všechno tak nějak začne plíživě, jako rakovina.
Nejprve Vám začne lichotit. Řeknete si, že na tom není nic špatného, je přece fajn, když se lidem líbíte?
Fajn to je do té doby, než ucítíte jeho ruku na svém ňadru, jeho ruku ve svém rozkroku a nebo naopak svou ruku na jeho penisu, kterou Vám tam samozřejmě násilím nasměruje.
Protože je to Váš kolega, ten milý hoch a taky proto, že ho už léta znáte a možná proto, že nechcete „dělat“ problémy, snažíte se o klidnou domluvu, třeba takto:“Neblázni Karle, nech toho, dej tu ruku pryč!“ Karel skutečně poslechne a dá ruku pryč. Myslíte si, že tím vše skončilo a dál budete Vy a Karel „kamarádi“.
S jídlem roste chuť.
Karel je zdá se trochu nechápavý tvor. „Ukaž mi ty tvoje kozičky, musím si na ně sáhnout, abych měl dneska pěkný den“, takhle nějak Vás po ránu přivítá, když jste spolu sami ve voze. Sotva si připnete bezpečnostní pás, už cítíte jeho ruku tam, kam by kolega sahat rozhodně neměl. Následuje opět domluva, Karel kupodivu poslechne a věnuje se řízení.
Karel začne mít po nějakém čase strach, že byste o jeho „pracovních“ aktivitách mohla promluvit a začne vyhrožovat.“Hele podívej se, tohle je naše malé tajemství, je Ti doufám jasný, že to nebudeš nikomu vykládat, protože já se to stejně dozvím a pak uvidíš, co se bude dít!“
„Jo, a mohla bys za mnou v noci přijít na pokoj, nemusela bys vůbec nic dělat, jen roztáhnout nohy a já bych Tě pěkně vylízal, viděla bys, že by se ti to moc líbilo.“
Možná si teď pokládáte otázku, kdo vlastně ten Karel je a kde bere tu drzost? Myslím, že není podstatné, jestli je to nevzhledný, upocený slizák s vykotlaným chrupem a vypelichaným vlasem a nebo krasavec typu Alaina Delona. Ani jeden z nich nemá právo na takové chování.
Být či nebýt, toť otázka?
Ve Vašem případě, říct, či neříct o svých neobvyklých zážitcích někomu dalšímu? Jste si vědoma toho, že kolektiv, kde pracujete je malý a že se to jednoho dne Karel dozví. Navíc Vám vyhrozil, že když promluvíte, tak uvidíte!!! Ani nevíte jak, stala jste se obětí a začínáte se jako oběť chovat. Máte z Karla strach. Radeji tiše přetrpíte jeho “hlazení“, jeho rozličné návrhy a když se pokusíte ohradit, tak Vám řekne zhruba toto:“ No tak mi vynadej za to, že Tě mám rád a že mě tak vzrušuješ!“
Jednoho dne Vám dojde to, že jste oběť , že se jako oběť chováte, že máte obavy být s Karlem o samotě, protože přesně víte, co bude následovat.
Při pokusu o domluvu ze strany nadřízených Karel nejen vše popře, ale hrdě prohlásí, že prý slyšel, že Vás již delší dobu dost brutálním způsobem obtěžuje kolega Olda a že by se s tím teda mělo už konečně něco dělat! Samozřejmě Olda nemá o ničem podobném ani páru.
Otázka zní, jak dokázat pravdu?
Má být žena preventivně vybavena nahrávacím zařízením, skrytou kamerou, odběrovou nádobkou na sperma či docházet do zaměstnání v přítomnosti bodyguarda aby měla důkazy o tom, že mluví pravdu?
Svědci většinou v těchto případech nebývají po ruce. Dá se v takových podmínkách svobodně pracovat? Co máte dříve hlídat, svou vlastní bezpečnost a nebo se plně soustředit na práci? Mít obavy z toho, že se Vám kolega začne mstít, za to, že jste promluvila?
A jak jste na tom Vy, milí čtenáři, má někdo podobné žážitky?
