Přemýšleli jste někdy o tom, jak se taková opravdová láska pozná? Vsadím se, že určitě každý z nás o tom někdy v životě přemýšlel a také se vsadím, že mnozí z nás v tom dodnes nemají jasno.
Na toto téma byly popsány stohy papíru, ať už podobě knih, veršů či milostné korespondence.
Všichni to dobře známe.
Znenadání se objeví bytost, která nás začne fascinovat. Je úplně jedno, jak vypadá, mnohdy ani nesplňuje naše vysněné představy o ideálním partnerovi, nehledíme na takové banality jako je věk, váha, výška či společenské postavení.
Je to něco mezi nebem a zemí, hodně zvláštní a vyjímečný stav. Vybereme si jednoho jediného člověka, kterému chceme dát úplně všechno.
Vezměme v potaz, že jen ČR je poměrně veliká a co teprve celá planeta Země? Nás však zajímá pouze jeden jediný člověk.
Myslíme na něho když se probudíme, myslíme na něho během dne, toužíme být pořád s ním, představujeme si nejrůznější situace v nichž on/ona hraje hlavní roli, sami sebe dosadíme do role vedlejší.
Vůbec nás nezajímá co si myslí okolí, mnohdy nás považuje za blázny a klepe si na čelo, jak můžeme milovat tak nemožného člověka a že to je důkaz jedině toho, že nemáme na víc.
Na druhou stranu my chceme denně slyšet, že jsme pro něho/ni ta největší láska a když ne denně, tak alespoň obden.
Přiznejme si, že je to víc, než příjemné poslouchat a nebo číst milá a něžná slůvka, cítit to, že po nás on/ona touží ve dne v noci, že obdivuje naše oči a řasy a vůni vašeho těla a že na nás obdivuje úplně všechno.
Možná přesně tohle je láska? Lidé se přece nemilují z praktických důvodů, protože jinak by to nebyla láska, ale rozum.
Z jakých důvodů milujete Vy, milí čtenáři?
http://www.youtube.com/watch?v=24Urbk6Aj2E
