Není to tak dlouho, co mne při návštěvě jedné prestižní parfumerie oslovila shop asistenka. Nepřehlédla můj zájem o výrobky různých kosmetických firem. Přišla s nabídkou, zda-li bych měla zájem se nechat nalíčit od profesionální vizážisky. Dokonce mi dala vybrat ze tří kosmetických firem. Já jsem si vybrala tu, kterou používají jen a pouze maskéři filmový hvězd. Možná mne k tomu vedla nostalgie a vzpomínka na mou babičku, která kdysi působila co by maskér- vlásenkář na divadle. Vybavila jsem si přesně tu vůni maskérny, směsice mastixu, laků na vlasy mísící se s vůní čerstvě nakulmovaných paruk. Kývla jsem tedy bez váhání na nabídku....
Slečna v parfumerii pro mne vybrala termín. Jelikož jsem měla s sebou společnost svých dvou kamarádek, Romany a Jolany, mimochodem spolužačky ze střední....pojaly jsme tuto akci kolektivně. Bohužel byl volný pouze jeden další termín a to, následující hodina po mně. Slečna si zapsala jméno Jolany....Naše domluva však zněla: " 8.4.08 jdeme všichni tři"
Nastal den D. Při vstupu do parfumerie se nás ujala sympatická blondýnka neurčitého věku. Vyzvala mne, ať se posadím do křesla. Já odložila tmavé brýle, jelikož jsem přišla tak, jak mne pánbůh stvořil. Samozřejmě, že oblečená. Mám na mysli, že jsem přišla bez nalíčení.
Paní vizážistka si mne prohlédla a zeptala, co chci vyzkoušet? Já jen neurčitě pokrčila rameny a řekla, že to nechám na ní, ať mne nějak nalíčí. Hbitě se natáhla pro make-up a dodala, to je ten, jak po jeho aplikaci by měl člověk vypadat o 10 let mladší..." já ho též používám, to víte, taky UŽ nic moc, ale co bych chtěla, když je mi 46 let"! řekla. Hlavou mi proběhla myšlenka..ale mně je přece o deset míň, proboha!!!..co se dá dělat, asi už vypadám tak sešle....
Po té došlo na výběr stínů na oči. " Vzhledem k tomu, že máte vlasy do fialova, tak Vám dám asi tyhle fialkové stíny", ....říkám si klid a pokouším se argumentovat, že moje vlasy nejsou a nikdy nebyly fialové!!! Ale to už mi štětečkem nanášela tu krásu fialovou....! "pod oči dáme toto..jedním okem jsem zahlédla jakousi světle růžovou barvu"..".obočí..hm, to se jen tečkuje....a pak rozmaže" zahlédla jsem, že v ruce drží černou tužku!....ještě finální úpravy, tvářenka, řasy a pudr do výstřihu a je to!
Během této akce paní svižně konverzovala, sdělila mi jak líčí velkolepé modní přehlídky, jak si ji najímají bohaté zaměstnankyně sázkových kanceláří na večer, když chtějí " vypadat" a že teď si ji objednal majitel jedné velké fimy a má mu "dělat" celou svatbu, ale má dilema, kolik si za to asi tak říct?
Vstala jsem z kosmetického křesla a šla se podívat do nejbližšího zrcadla..neovládla jsem se a zděšeně vykřikla: " proboha, já vypadám, jak po dlouhé těžké nemoci a nebo jak při akutní leukemii" Paní vizážistka smutně řekla..že to dělala tak, jak to cítila, že to bylo od srdíčka....
Mé dvě kamarádky zachovaly dekorum a řekly, že mi to "docela" sluší:-) Jolaně jsem připadala mladší, prý úplně jak školačka:-)) Asi se v ní probudily vzpomínky na mne jako 15- letou:-)
Vždy jsem byla zvyklá se řídit zdravým selským rozumem. Návštěva u profesionální vizážitky mne nechává naprosto chladnou, budu se prostě líčit po svém:-) Věřím, že kdyby mne viděla babička, po zásahu její skorokolegyně, tak se otáčí v hrobě...
Držím palce všem svatebčanům! Jistě budou velmi spokojeni...najali si vizážistu přece pro to, aby " VYPADALI "....
